Hruboskalsko je území

 

zarostlé pískovcem a protkané srnčími pěšinkami

drásané letními bouřemi a bělené poledním sluncem

chlazené dechem Ještědu a sněhem Kozákova

zakleté tajemstvím věků a záhadných symbolů

spoutané magií pramenů a přísahami bojovníků

zdobené křídly dravců a šperky ze železa

ale hlavně

 prochozené tisícihlavými zástupy turistů!

 


 

 


Hruboskalské pěšinky jsou určeny milovníkům pískovců, toulavcům a lovcům záhad

Stránky mají pouze zábavný charakter, bez odborného zázemí.


Úvodní strana


Popisovaná místa

 v PR Hruboskalsko lze najít u hlavních cest a turistických značek.

Netřeba vstupovat do porostu mimo cesty.


 

Stánky s občerstvením

 


Při hruboskalských potulkách se nechme s důvěrou vést touto pomůckou. Jedná se o podrobnou mapu

 "Hruboskalsko"

měřítko 1 : 8 000

Bez této detailní mapy neznalý turista zcela jistě zabloudí. Turistická mapa "Český ráj" v měřítku 1 : 25000 nebo dokonce 1 : 50000, kterou obvykle bývají cestovatelé  vybaveni, nepostačuje na drobnosti, jako je napojení jednotlivých značených tras, menší skalní oblasti nebo umístění pramenů. Mapka na informačním letáčku velikosti pohlednice je vhodná jen pro dobrodruhy a školní výlety.

Vydavatel je

Kartografie HP s.r.o.

Aktuálně je v mapě zachycen stav roku 2012. Značené turistické trasy ve starších mapách už neodpovídají skutečnosti.

 

 

 

 

 

Citát na uvítanou:

"Dej nám Pánbůh zdraví

Pilnáčkovo mýdlo

v celém českém kraji

čistoty je zřídlo."                                                      

Hruboskalské skály vykouzlil čaroděj ze Sněžky

 

"Když přijde bedna celá bílá a voní po syrovém dřevě, tak v ní jistě jsou i obrázky i pohádky a taky plakát. Tatínek plakát rozdělá a na něm je vymalovaná krásná slečna, velice růžová a má modré oči a pije kávu, přičemž se neobyčejně vesele usmívá. A pod ní jest napsáno tiskacím písmem: "Pověst letí kol a kolem pijme jenom kávu se Sokolem" ... pod plakátem jsou pohádky a jest jich habaděj. Ty pohádky potom čítám a je v nich o čarodějnicích, obrech i trpajzlících, o hodném králi a zlé princezně, co nechtěla pít kávu se Sokolem, pročež byla zakletá do žáby, až byla vysvobozena princem, co by se po kávě se Sokolem utloukl, a pročež jest strašlivě silný a děsně udatný a pojme princeznu za manželku a oni pak pijí kávu se Sokolem ve svornosti až do smrti."  

Karel Poláček, "Bylo nás pět"


O krásný úvod se nám postarala známá scéna z Poláčkova románu "Bylo nás pět", kdy tatínek hlavního dětského hrdiny otevírá ve svém kupeckém krámě bednu s kávou, a na vrchu na malé zákazníky čekají reklamní pohádky. Za první republiky bylo zvykem, že děti mohly při nákupu v koloniálu dostat malý dvojlist s krátkou ilustrovanou pohádkou. Nejvíce tento způsob reklamy používaly firmy obchodující s kávou, cikorkou a mýdly. Na první straně byl velký barevný obrázek s názvem pohádky, uvnitř text a zadní strana nesla příslušnou reklamu. Reklamní pohádky vesměs používaly známé pohádkové příběhy, které přizpůsobily potřebám reklamy - podobně jako tomu bylo i v knížce "Bylo nás pět".

Jedna z takových pohádek, nazvaná "O čaroději ze Sněžky", rozkošným způsobem vypráví o zrodu skalních měst Českého ráje. Je to reklamní pohádka pro firmu Pilňáček, která patřila k významných průmyslovým výrobcům v Hradci Králové. Před první světovou válkou se v Pilňáčkově továrně vyráběla mýdla, svíčky, voňavky a soda. Později tato firma úspěšně pronikla i na zahraniční trhy, to už nabízela mýdla terpentýnová, používaná k praní a vyváření prádla a znečistěných pracovních oděvů, a dále mýdlové prášky a mýdla toaletní. Majitel Josef Václav Pilňáček byl dokonce zvolen starostou Hradce Králové. Firma Pilňáček hojně používala k propagaci a podpoře prodeje reklamní pohádky, vždyť pohádka "O čaroději ze Sněžky" dosáhla pořadového čísla 232! Dnes jsou tyto potištěné barevné lístky předmětem sběratelství.

 

O čaroději ze Sněžky

aneb Jak povstaly skály Prachovské, Hruboskalské,

Dračí, Trosky a jiné.

Pilnáčkova pohádka číslo 232

 

V zemi pyramid žil před dávnými časy mocný král Tuten, který měl dceru Chamon. Že byla princezna nejen velmi krásná, ale i bohatá, sjížděli se za ní ženichové z celého světa také se o ni dozvěděl čaroděj, který byl skoro pět metrů veliký a bydlel na Sněžce v ledovém hradu a jedl jenom zmrzlinu. Ten se vyšvihl na nejrychlejšího draka a šups! už byl u Tutenchámonovic hradu. Tam se proměnil v prince a žádal o ruku královské princezny. Ale ona se mu, jako všem jiným, jen vysmála, neboť byla ještě jako děcko; jí byly milejší květinky a vlaštovičky než její nápadníci.

Čaroděj se velice rozhněval, zapískl na draka, uchvátil Chamon a šups! už byli na Sněžce, 5000 m vysokél Ale tam bylo princezně z toho ledu a zmrzliny zima. Čaroděj, aby se jí zalíbil, vystavěl mezi Turnovem a Jičínem dvě štíhlé pyramidy a tam se s ní usídli. Princezna si však čaroděje vzíti nechtěla. Ten se ještě více rozhněval, zaklel Chamon (pod Hrubou Skalou) a dal ji hlídati v ohromné sluji tím nejprotivnějším drakem z celého stáda. Tak povstaly Dračí skály. Sám vyčaroval si na Javorníku (kde leží ten velký sud) skleněný zámek, aby všude viděl. Kdo by se byl přiblížil, toho by hned ve skálu proměnil.

A skutečně! Nápadníci princezniny sebrali vojska a táhli do Čech se všech stran, aby Chamon vysvobodili. Ale čaroděj švihl proutkem, a už ta vojska zkameněla. Tak vznikly skály: Hruboskalské, Prachovské, Příhrazské a jiné. Princezna marně čekala na vysvoboditele!

Na Kozákově žil pasáček a ten si umínil, že čaroděje a draka zabije. Sedl si na mez a toužil po princezně. Kolem šla těžce babička s roštím. Vyskočil a babičce pomohl. Ta mu z vděčnosti utrhla jarní podběl či po turnovsku "kuřímuří", které prý všechno otevírá a zavírá. Na cestě zachránil před ostřížem vlaštovičku a myšku. Vděčná zvířátka mu dala vlaštovčí peříčko a myší chloupek. Dá-li to pod jazyk stane se oním zviřátkem. Když se pasáček u studánky Radostné občerstvil, přemítal, jak by se nepozorovaně dostal ke skleněnému zámku. Vzpomněl si na kouzelné peříčko, proměnil se ve vlaštovičku a - fr! fr! byl na Javorníku, právě když se čaroděj díval z okna. Šust! šlehl ho květinkou přes ústa. Jakýpak strach z čaroděje němého; však ten také ze vzteku pukl. Hned letí pasáček jako vlastovička, k Dračím skalám. Jak se přiblížit nepozorovaně ke sluji? Inu, proměnil se v myšku a Myší dírou se tam dostal a pozor dával. Jak drak do sluje zalezl a princezna ven vyšla, šups! šlehl "kuřimuřím" jeskyni. Ta se hned zavřela a drak v ní bídně zahynul.

Zatím po smrti kouzelného draka zahřálo jarní sluníčko a všechny ledy roztály. Rozehřálo se i zmrzlinou zachlazené srdce čarokrásky. Poznala lásku a vrhla se pasáčkovi do náručí. Vlaštovičky tu zvěst roznesly a brzo přijeli sem Tutenchamonovic. Vystavěli na těch dvou špičatých pyramidách nádherný hrad Trosky. Svatba prý trvala tři roky. Pasáček si vzal Chamon. Z královny Tuten, matky to Chamon, stala se však zlá tchýně. Pasáček-král velmi litoval, že "kuřímuří" ztratil. Teprve když ji odstěhoval do jeskyně u Dračích skal, byl s Chamon šťasten. Ten skleněný vrch rozebrali jablonečtí, kteří ještě dnes dělají z něho skleněné, falešné kameny.

L. Černov

 

Pohádku "O čaroději ze Sněžky" napsal a zřejmě i doprovodné obrázky nakreslil turnovský rodák Ludvík Černovický. Jeho osobnost je příkladná tím, že dokázal propojit náročnou práci profesora na zemědělské škole ve Vysokém Mýtě, a zároveň odborníka na lukařství a meliorace, se soukromou zálibou v malířství a spisovatelství. Ve všem byl vynikající. Napsal řadu povídek, divadelní hry a drobnější práce, přispíval do regionálních novin. Psal pod pseudonymem Ludvík Černov. Publikace si vydával vlastním nákladem. Z našeho pohledu jsou zajímavé knížky "Pohádky a báje z Českého ráje" (1937) a "Zlatou stezkou Českého ráje". Příspěvek pro reklamu Pilňáčkova mýdla ukazuje, s jakým humorem a nadhledem dokázal pan profesor Černovický tvořit, a hlavně jak blízoučko měl ke svému rodnému kraji.

 

 

 

Tajemství temných koutů

 

Není překvapující, když se výletnické rytiny objevují na pohodlně dostupných skalkách, kde stačí jen z cesty natáhnout ruku a rýt nebo drápat, ale opravdu překvapí, když se najdou na místech, kde by vlastně být neměly. Například ukryté v temnotě skalních záhybů Myší díry, kde je níkdo neuvidí. Lépe řečeno, všimne si jich jen když slunce na do takových míst na malou chvilku pronikne, tma pobledne, a nápis ze stěny vystoupí. Možná je to záměr, aby se touze po zanechání stopy z výletu vyhovělo, ale zároveň o tom nikdo nevěděl... Tenhle případ odpovídá stále zachovalé rytině jmen "JUDYTKA" a "BERAN" na hojně počmárané stěnce ve stínu horní části Myší díry. Ke jménům jsou připojeny konkrétnější údaje "BÁŠŤ" a datum výletu "17.V.34" Kdybychom si chtěli oba výletníky více přiblížit, můžeme zapátrat v historii obce Bášť. Skutečně tam najdeme občana Františka Berana, narozeného v roce 1902 - tedy by mu v čase výletu bylo 32 let - uvedeného v seznamu bojovníků při pražském povstání v roce 1945. Jméno Judytka je velice vzácné - vyskytuje se ale v sousedních Líbeznicích, kde je po rodákovi Antonínu Judytkovi (narodil se v roce 1907, v čase výletu by mu tedy bylo 27 let) dokonce pojmenována ulice. Byl to významný občan a zejména organizátor místního oddílu fotbalu. Ovšem - byli to opravdu oni, Beran z Báště a Judytka z Líbeznic, kterým Myší díra dodnes zachovává zprávu o návštěvě skalního města? Nebo to byl někdo z rodiny? Nebo někdo úplně jiný? Kdo ví.

 

 

Rytina "Judytka a Beran" je zajímavá i tím, že je umístěna těsně u uměle zhotovených a na sebe kolmých draží, zřejmě původně podpírajících nějakou hradní konstrukci (jakoby to byl pozůstatek podzemní tajné chodby, která v Myší díře začínala...)

 

 

V pozdním létě

 

Jsou lány požaty

a mírné slunce hřeje,

jak svítí na hory

i na ta místa blízká,

kde z jara hledal jsem

Tě v mukách beznaděje

ó duše, duše má,

mně po jaře se stýská!

 

Vím, je to možná hřích

vždyť léto vše nám dalo

nač v jaře minulém jen

myslit my se báli,

nás léto září svou

i žárem požehnalo

a klidné, šťastné sny

nám k zimě chystá v dáli.

 

J.Kvapil

ze sbírky "Liber aureus"

(1894)

 


 

 

Udělejte radost své jistě po českorájsku skalami nacpané knihovně a pořiďte jí novou knihu

Karla Čermáka

Opomíjená místa Českého ráje

Našinec ji prostě musí mít, o tom se nedá diskutovat!

Knihu vydalo nakl. Gentiana v loňském roce.

Dostupná je v knihkupectví  Kniha Českého ráje v Turnově

 


 

 

Nejvíce navštěvované stránky  v měsíci srpnu:

 

1.

Princ Bajaja to s draky uměl (putování po filmovacích místech pohádky )

2.

Hruboskalské podzemí

(tajná chodba v Dračích skalách)

3.

Zázraky přírody

ve vedlejší rokli

(mechové údolí a skalní brány pár kroků od Adamova lože)

4.

Kde Beneš Heřman

zvítězil nad Sasíky?

(pátrání po bojišti dávné bitvy)

5.

Adamovo lože

nebo Adamova lóže?

(čemu mohla sloužit záhadná skalní skrýš pod zámkem)

 


 

Hruboskalský značkovník

 

Unikátní modrá značka, která byla zřejmě umístěna na mladý strom, jehož nabývající kůra barvy za roky roztrhala na proužky. Ačkoli jde o nově přeznačenou trasu, stará kůrou roztrhaná značka je stále patrná.

 


 

 

Kam na jiné pěšinky:

 

Nakladatelství MH Beroun

 

Fotograf Jiří Schneider

 

Kniha Českého ráje

 

Hrad Valdštejn

 

Planta naturalis Markvartice

 

Čarověníky v naší zahradě

 

Helena Cejnarová - kresby

 

Rytíři turnovského meče

 

Užitečný průvodce pro hledače podivných míst

 

Prasátka v Sedmihorkách

 

Fotograf Rudolf Ropek

 

 

Toulavou stezkou

Citát na rozloučenou: 

"Bratři Čapkové narušili idylické prostředí pohádkových vyprávění ozvěnami městské civilizace: lékař nahradil babičku-kořenářku, z černokněžníka se stal popletený venkovský pantáta a z rusalek filmové hvězdy.... Ondřej Sekora nechal hmyzí hrdiny poslouchat rádio a Frank Wenig přivedl do sklepního bytu k chudé a nemocné holčičce celý průvod reklamních maskorů s tropickým ovocem, čokoládou a posilujícím výtažkem z léčivých bylin."

                                                                       - z webu "padesátky.info"

Kolik tajemství nabízí Barbora Quelle?

(Barbořin pramen a jeho jitřní hvězda)

Důvěřuj a uzdravíš se

(záhadný balvan u Barbořina pramene)

V létě se smutek lépe unese  (Marie Calma, báseň z r.1929)

Hruboskalský značkovník (kuriozitka)

Nenápadný život turistických značek

(vývoj značených tras od r. 1924)

Zardělé vstalo slunce  (Karel Babánek, báseň z r.1902)

Hruboskalský značkovník (valdštejnské buky)

Adamovo lože nebo Adamova lóže?

(čemu mohla sloužit záhadná skalní skrýš pod hruboskalským zámkem)

Až se vrátí  (Karel Babánek, báseň z roku 1900)

Hruboskalský značkovník (stále skrytá značka pro cyklisty)

Tajemství Antimony

(mizející vzácná a záhadná rytina za Skautem)

Jedna mapa nestačí

(nová mapa Hruboskalsko a Podtrosecká údolí)

Už kukačka se tiší v letu

(úryvek z "Balady z Českého ráje", 1946)

Hruboskalský značkovník (žlutá značka)

Vlakem kolem Sedmihorských chlumů

(železniční průvodce z r. 1921)

Vzpomínka v Zámecké rokli

(odvážná hypotéza o původu jedné rytiny)

Jde jarem hudba závratná

(báseň Jana z Wojkowicz, 1914)

Hruboskalský značkovník (rozcestí u Kacanov)

Kde je třetí Kočičí hlava?

(záhada ze starého průvodce)

Šustrovi na Sahaře (Ingeborg přežila)

(po stopách vandalské rytiny ze 70. let)

Měsíc, ten tulák na nebi

(báseň K.Babánka z roku 1902)

Brzdné kolo v Dračích skalách

(dopravní značka pro koňské povozy)

Hruboskalský značkovník (šipka z Radeče)

Vyhlídka "jako na váze"

(zvláštnosti vyhlídky U Lvíčka)

Fenomén zvaný F.B.

(záhadný seriál monogramů)

Podzim - báseň K.Babánka z roku 1934

Hruboskalský značkovník (šipka z plechu)

Tajemství Pašerácké stezky

(Nesestupuj, zlomíš nohu - varování ve starých průvodcích)

Svatá Terezička v Sedmihorkách

(symbolická přítomnost patronky Francie v místě U Obrázku)

Jak dříve zas - báseň K.Babánka z roku 1935

Dítě skal osiřelo

(nová podoba "Skalních Trosek")

Hruboskalský značkovník (rozesmátá vzpomínka na léto)

Pekařova stezka začíná na Valdštejně

(pátrání po trase kdysi známé turistické cesty)

Záhada rudých vrat v údolíčkách

(přírodní zajímavost vzbuzující tajemné představy)

Rozcestník u kolejí (nová kulturní památka)

Hruboskalský značkovník (tuhle značku příroda nechce)

Posvátná místa u turistických stezek

(zastávky k meditaci v přírodě na čtyřech značených cestách)

Mohl to být Fráňa Šrámek?

(záhadná rytina jako stopa po pobytu básníka)

Hruboskalský značkovník (lesnická značka)

Heydrichův odkaz v hotelu Podháj

(hotel Podháj vybraným střediskem zotavovacích akcí v letech 1943 a 1944)

Stopy protektorátních dělníků

(o mnoha zvláštních skalních rytinách)

Hruboskalský značkovník (odbočka ke galerii)

Poklad z hruboskalských pohlednic

(příběh fotografie výletního hostince v Karlovicích)

Záhada bukořadí na poutnické cestě

(pořád se neví, proč se buky otáčejí)

Pod Valdštejnem je Erebor (kamenná vrátka do skalní stěny)

Hruboskalský značkovník (elitní buky nad Žantovníkem)

Zaniklá sláva "Konce světa"

(zakázaný vstup do skalního města)

Drobnosti z "Klevetnice"

(skalní rytiny na balvanu poblíž "Konce světa")

Hruboskalský značkovník (nově označená trasa přes Dračí)

Prachovna v prachu oděná

(Různé podoby záhadné skály nad parkovištěm)

Zámecká vzpomínka na renesanci

(sgrafita po Smiřických na nádvoří)

Záhadná malůvka u Arboreta

Hruboskalský značkovník (jednu pěší nahradily dvě pro kola)

Dítě borovice v náruči pískovce

(Romantické Skalní Trosky)

Tajemství kříže za Valdštejnem

(původ známé památky)

"Vánoce"- báseň z r.1908

Hruboskalský značkovník (zmatek v zelené)

Když na Mariánské došla trpělivost

(ztráta památky pro přílišné množství rytin návštěvníků)

Kacanovský Bažináč si své jméno zaslouží

(málo známá, ale zajímavá skalní věž)

"Romance"- báseň z r.1918

Hruboskalský značkovník (sloupek v Arboretu)

Dávný vzkaz z hladomorny

(vysvětlení rytin z Valdštejna za pomoci velké dávky fantazie)

V kruhu balvanů pod Čertovou rukou

(ještě větší dávka fantazie)

Hruboskalský značkovník (šipka na kamenné lavici)

Kde Beneš Heřman zvítězil nad Sasíky?

(pátrání po bojišti dávné legendární bitvy)

Jezírkovský Stonehenge

(i obyčejná zřícená skalní věž může být velice zajímavá)

Neviděli jste Kyseláka?

(o zvyku jisté turistické osobnosti 19.století)

Hruboskalský značkovník (šipky v Kopicově galerii)

Je skalní město bezpečné? Není. Má závrty.

(opomíjené vlastnosti skalní divočiny)

Tajemné letopočty v Dešťovém údolí

(souvisí záhadné letopočty s Jirošovým statkem?)

Vtípek kameníkův?

(nezvyklá hlavice jílce pod rukou sv. Václava)

Hruboskalský značkovník (cedulka z Kacanov)

Zapomenuté místo "U Obrázku" nalezeno!

(hledání a znovuobjevení ztracené vzácné lázeňské památky)

Vzkaz partyzánů - nebo snad ne? (májové fantazírování nad nezřetelnou katastrální značkou)

Magická runová růžice - rytina pro opravdové labužníky

Hruboskalský značkovník (křižovatka u Adamova lože)

Záhada Martinské stěny (po stopách Martinských stěn v mnoha skalních městech, a proč to hruboskalské o svou stěnu Martinskou přišlo)

Tajná skrýš v Kořenského prameni (malá jarní vzpomínka na "krále Skaláku" )

Hruboskalský značkovník (přejezdový rygol na červené)

Hruboskalské podzemí (tajná chodba v Dračích skalách)

Tančící zbojník v Zámecké rokli (největší rytina ve skalním městě - památka z padesátých let)

Tajemství jara - báseň z roku 1899

Hruboskalský značkovník (směrovka pod mostem)

Keltové by tudy nechodili (záhadná věž Stojan a jeho brána)

Stával na vyhlídce U Lvíčka gloriet? (po stopách vyhlídkového altánku)

Pohádka - báseň Vlastimily Hlavaté

Hruboskalský značkovník (nová odbočka na červené)

Zajímavá nezajímavá cesta (po asfaltce pod hřebenem Valdštejna)

Důvěrnosti staré pohlednice (starosti roku 1916)

Hruboskalský značkovník (rozcestí pod Valdštejnem)

Až vyjedou hruboskalští rytíři... (o prvním reliéfu v Kopicově galerii)

Hruboskalsko má aktualizovanou mapu (nově vydaná mapka s měřítkem 1:8000)

Hruboskalský značkovník (odbočka do skalní galerie)

Je Hlavatice bezpečná? (podivná skalní věž proměněná v rozhlednu)

Strom s kruhem zmízel! (o horolezecké kuriozitě)

Nezbedný Amorek v Kopicově galerii

Hruboskalský značkovník (technická památka na Valdštejně)

Přetížený balvan ze Sahary (skalka  na turistické trase)

Zapomenutá filmovací místa (filmová povídka Smrt na Jehle)

Verše neznámého autora: Správnej konec a Tak pokračujem

Hruboskalský značkovník (zkratka žluté značky)

Kde jsou klenoty Kateřiny ze Štítar? (romantická legenda o poslední obyvatelce hradu Valdštejna )

Šťastná ruka ve skalkách Krokodýla (skalní kuriozita - legrácka nebo zrození pověry?)

Den, kdy přiletěli motýli (ještě nemáte motýlí loučku?)

Hruboskalský značkovník (improvizovaná odbočka)

Po stopách vládního usnesení č. 185/75 (dlouhodobá koncepce rekreace obyvatelstva)

Tajemství pod Čertovou rukou  (hraniční kámen)

Senzační odhalení - Jelínek šidil na botách! (porovnání obuvi pískovcových skulptur sv. Floriana )

Hruboskalský značkovník (poloprázdná dvojznačka na modré)

Vzpomínka na skrytou romantiku Žaludštejna (zbytky malebného místečka v Údolíčkách)

V cestě stojí kamenné křeslo  (turistická památka pod Předním Skalákem)

Tajemná podoba Kočičí hlavy (skalní věž v Předním Skaláku)

Hruboskalský značkovník (značka v objetí korovitky terčovité)

Stosedmdesátiletý půvab vzduchových lázní

 (jubileum sedmihorských lázní)

Láskyplný zásah do lomařova loga (další rytina utrpěla újmu)

Srdcové číslování (záhadná rytina na Eliščině procházce)

Mamert Knapp na Valdštejně? (stopa pražského nakladatele)

Hruboskalský značkovník (šipka k Sedmihorkám)

Záhada pěti hradů (úvaha nad hruboskalskou hradní úrodou)

Okružní výlet přes pět hradů kolem Horského hřebene

Hraniční čára na Zlaté stezce (vyznačení katastrálních hranic u Čertovy ruky)

"Jarní tání" - báseň Mikyho Marusjaka

Hruboskalský značkovník (rozcestník na Pramenné cestě)

Skalní město pod ochranou světců (přehled svatých, jejichž zpodobnění je svázáno s Hruboskalskem)

Jarní magie u Kopicova statku (reliéfy pod sochou sv.Jiří)

"Zimník" - báseň Vlastimily Hlavaté

Hruboskalský značkovník (krásná šipka v Kopicově galerii)

Chybějící stopy hruboskalské obory (kudy vedlo 8 km laťkového plotu)

Záhadné sloupky u Třetích vrat (opravdová záhada čekající na své objevitele)

Konec pohádky o partyzánech pod Čertovou rukou (poničení jedné zajímavé historické rytiny)

Hruboskalský značkovník (žlutá pod Hlavaticí)

Co bylo dřív, jeskyně nebo Jenovefa? (původ názvu skalní věže poblíž Krokodýla)

Příběh troudnatců na Eliščině procházce (obyčejný strom s neobyčejnou historkou)

"Paměť kamene" - báseň Mikyho Marusjaka

Hruboskalský značkovník (letní poezie za Koupákem)

Která Čertova ruka je ta pravá? (rozehrání úvah o jedné bizarní skalní věži)

Vzpomínka na radu Horsta

Hruboskalský značkovník (zbytek jedné zrušené značky)

Stopy slavného května (rytiny okének a křížků)

Malířka Českého ráje z pensionu Harmonie (příběh jednoho obrazu)

Pidižvíci z vesmíru v jehličí hruboskalských lesů (hlenky na cestách)

Hruboskalský značkovník (samorost od Kopicova statku)

Bitka o českého lva (příběh skalní rytiny u Smíchouzova rybníčku)

Romantika v zatáčkových skalách (opomíjený kout poblíž Valdštejna)

Velká láska Marie (památník v bukové kůře)

Hruboskalský značkovník (princeznička z Prachova)

Zatáčka vysekaná do skály (ukázka umění kameníků a stavitelů silnic)

Borovice na Angrově stezce

Nenápadný slavný Photo Point (vodnický pařízek ve Smíchouzově rybníčku)

"Předjaří" - Jaromír Juan Hlavatý

Hruboskalský značkovník (zelená u Radeče)

Zázraky přírody ve vedlejší rokli (mechové údolí a skalní brány pár kroků od Adamova lože)

Český ráj po sedmihorsku

Zimní les (úryvek básně 1935)

Hanke pod Čertovou rukou (skalní rytina z dvacátých let)

Hruboskalský značkovník (papouškový sloupek)

Že by ve Skaláku chyběl čarověník? Ani náhodou! (mýty a to ostatní o čarověnících)

Stěna ruských jmen

Vánoční strom (báseň 1892)

V zatáčce nad Gotickou cestou

Hruboskalský značkovník (kůra shazující značku)

Draků není nikdy dost (podoba dračí hlavy poblíž zámku)

Král hruboskalských buků

Sníh bude s vichrem burácet (báseň 1892)

Vzpomínka na výlet? (rytina na Mariánské vyhlídce)

Hruboskalský značkovník (zelená u Radeče)

Velké stěhování z Hrubé Skály na Karlův most (dílo hruboskalského sochaře Jiřího Nováka)

Čertovské vidle nad Čertovou rukou (zajímavý strom)

Máte motejlovou louku?

Báseň "Po vlasti" - K.V. Rais 1884

Malé záhady jsou také záhady (skalní rytina na Pašerácké stezce)

Hruboskalský značkovník (červená pod Hlavaticí)

Kolik démonů útočí na svatého Prokopa? (tajemné obludky kroužící kolem sochy v Dračích skalách)

Záhada zakroucených buků (spirála přírodních sil v několika hruboskalských stromech)

Pejskové ve Skaláku: Spánek pod botou

Hruboskalský značkovník (mech a lišejníky v Údolíčkách)

Jak odcházejí legendy... (osudné setkání spisovatelky Vlasty Štáflové a horolezce Josky Smitka)

Hruboskalský značkovník (cyklotrasa 4015)

Loutkáři zarytí do pískovce (tajemství Skály loutkářů u zámku Hrubá Skála)

Drobná památka (zbytek sloupku po bývalém turistickém ukazateli u pramene Kořenského - na původním Konci světa)

Hruboskalský značkovník (buk pod Prachovnou)

Princ Bajaja to s draky uměl (putování hruboskalským skalním městem po filmovacích místech kultovní vánoční pohádky "Princ Bajaja")

Kolem Cestníku k Valdštejnu (zajímavá může být nezajímavá cesta lesem bez vyhlídek)

Pravda skrytá pod hradem (svědectví z německé okupace na rytině schované ve skalách pod Valdštejnem)

Listopad - čas vzpomínání, světýlek a barevného listí ... (symbolický hřbitov horolezců poblíž Mariánské vyhlídky)

Rudá záře v Arboretu  -  Hruboskalský značkovník

Na sekvoj se původně nedostalo ... (Sekvojovce obrovské, kalifornské stromy gigantické, porostou po staletí v Arboretu.)

Zanikající Váchova rytina (výletník z devatenáctého století nebo stavitel Angrovy stezky?)

Našlo se poblíž Mariánské vyhlídky (fotoaparát, hořící cigareta nebo inzerát k seznámení ...)

Zapomenutá vyhlídka na Zlaté stezce Českého ráje

(podivný skalní přírodní útvar nebo z pískovcové skalky upravená vyhlídka do dříve odkrytého a dosud malebného údolí Čertovy ruky)

Fialová pohádka - kvete vřes

Báseň "Skály" z nově vydané sbírky "Renesance snílků"

Nezapomeňte na pohlednice

(o hruboskalských pohlednicích a jejich autorech)

Černýš hajní

Cesty blesků

(fulgurity jsou vzácné stopy po úderech do vrcholů skal)

Skalní rytiny - "Bylinná" Jaromír Juan Hlavatý - Hruboskalský značkovník

Blesky nad Skalákem

(vzpomínka na tragedii na Větrníku v roce 1969)

"Zrání" Jaromír Juan Hlavatý - Jan Neruda v lázních - Orlíček nad Gotickou cestou - Hruboskalský značkovník

Záhada cyklotrasy "4010"

(co v návodu na cyklistický výlet nebylo)

Rozkvétá růžová zvonkohra - Recept na kosmatici - Koza výletnice - Hruboskalský značkovník

Ztracená Mariánská skála

(kterou skalní věž nazval Jan Lexa z Aehrenthalu po své manželce Marii? Není to jasné, a možná ani nikdy nebude ...)

Mařinka vonná - Už je zase tady čas školních výletů - Hruboskalský značkovník

Záhadná freska na Valdštejně

Skryté znamení v pískovci - Jablůňka u lázní - Hruboskalský značkovník

Čarodějnice na skále

Příběh ztracené panenky - Sasanka zvaná hajní - Hruboskalský značkovník

Rozlámaná skála u Adamova lože

"Duben" Jaromír Juan Hlavatý - Hodovací stoly veverek - Koupák má web - Pozor na vajgly - Krajina magických sil - Turistické značky do sbírky

Posvátná místa na Hrubé Skála - balvan v zatáčce

"Mlha" Jaromír Juan Hlavatý - "Tajemný Český ráj" - Dub v PR Bažantník

Temné síly v Dračích skalách

"Zima" Jaromír Juan Hlavatý

Paní fabrikantová v Sedmihorkách - v lázních se odehrává část románu Gustava Pflegera Moravského "Paní fabrikantová"

Zbytek plotu obory

Pejsek z Koupáku

Je to krásný a tichý kout ...

Dušičková nálada, mlhy, tma ... a strašidla - Predátorovy stopy? - Velký tmavý bratr, malý bílý bratřík

Hlava umrlce nebo Osudová?

Osudné házení šiškou - Zapomenutý příběh -Zmatek v Eliškách (Elisabetin pramen)

Lom nebo příliš hranatá skála?

Poslední ocún u Arboreta - Pes na Sahaře