Hruboskalsko je území

 

zarostlé pískovcem a protkané srnčími pěšinkami

drásané letními bouřemi a bělené poledním sluncem

chlazené dechem Ještědu a sněhem Kozákova

zakleté tajemstvím věků a záhadných symbolů

spoutané magií pramenů a přísahami bojovníků

zdobené křídly dravců a šperky ze železa

ale hlavně

 prochozené tisícihlavými zástupy turistů!

 


 

 


 

Domovská stránka:

 

 

RODOCAPSA.CZ

autorský magazín

 

Rubriky:

Trapsavecký deníček

Hruboskalské pěšinky

 

Titulní strana

 

Magazín vydává

Jaroslava Kavče Šálková

 

nové vydání k začátku měsíce

 

žádné cizí reklamy

 

na internetu od r. 2008

 


 

 

Hruboskalské pěšinky

jsou určeny tulákům, milovníkům pískovců 

a lovcům skalních rytin.

Stránky mají pouze zábavný charakter, bez odborného zázemí.


Stánky s občerstvením

 


Při hruboskalských potulkách se nechme s důvěrou vést touto pomůckou. Jedná se o podrobnou mapu

 "Hruboskalsko"

měřítko 1 : 8 000

Bez této detailní mapy neznalý turista zcela jistě zabloudí. Turistická mapa "Český ráj" v měřítku 1 : 25000 nebo dokonce 1 : 50000, kterou obvykle bývají cestovatelé  vybaveni, nepostačuje na drobnosti, jako je napojení jednotlivých značených tras, menší skalní oblasti nebo umístění pramenů. Mapka na informačním letáčku velikosti pohlednice je vhodná jen pro dobrodruhy a školní výlety.

Vydavatel je

Kartografie HP s.r.o.

V mapě je zachycen stav roku 2012. Značené turistické trasy stále odpovídají skutečnosti, kromě modré značky pod zámkem - nevede Myší dírou, ale stáčí se do Adamova lože.


Na brouzdání Hruboskalskem můžeme vzít i novější mapu

"Český ráj - HRUBOSKALSKO,

Trosky a Podtrosecká údolí"

měřítko 1 : 17 500

 

Na textové straně je malá mapa skalního města, jen v měřítku

1 : 11000, ale pokud nemáme po ruce tu naši "osmitisícovou", dokáže ji nahradit.

 


 

Popisovaná místa

 v PR Hruboskalsko lze najít u hlavních cest a turistických značek.

Netřeba vstupovat do porostu mimo cesty.

 


 

 

 

 

 

 

 

 

 

Citát na uvítanou:

"Přísloví: "ranní ptáče dále skáče" má v Sedmihorkách mnoho a vřelých ctitelů

 a proto počínají lázeňští již před pátou ranní hodinou dílo své. Nic naplat,

 host musí vstávati, třebas by nechtěl; voda jest již připravena. Odbyde se tedy

 předepsaná procedura a pak hajdy do lesa!"

                                                                      - Karel Műller, 1882

Víkendové čtení na cesty do skal

 

Stále ještě je možné získat knihu z nakladatelství Václava Vávry, obsahující tři napínavé detektivní příběhy pod názvem

 

BAJONET PO NĚMCÍCH

 

od Jaroslavy Kavče Šálkové, autorky Hruboskalských pěšinek. Brožovaná kniha má 184 stran, a ilustroval ji známý malíř a ilustrátor Marko Čermák.

 

Ukázka z knihy

Recenze

 

Dostupná na adrese www.trampsky-magazin.cz nebo přímo v nakladatelství VV  www.intercrosse.eu

Běžná cena je 179 Kč

 

 Ignác Matyáš na skále sv. Prokopa

 

Nechce se ani věřit, že letos je to právě deset let, co doména www.rodocapsa.cz brázdí širý internetový oceán s nákladem "Hruboskalských pěšinek" na palubě. Významné výročí je třeba oslavit - například návštěvou oblíbené (vlastně nejmilejší) skalní rytiny. Slavíme desetileté výročí - tak tady je:

 

Díky báječným cestopisům pánů Durycha a Műllera máme představu o tom, jací hosté navštěvovali sedmihorské lázně kolem roku 1880. Můžeme se podrobně dozvědět, jakým způsobem se zde léčili a trávili lázeňský pobyt. Vedle jiných zábav chodívali lázeňští hosté na procházku po silnici vzhůru ke Dračím skalám a potom dolů do Podskalí do hostince, kde se nabízela "dobrá káva, pivo a chléb s máslem". Silnici se proto někdy přezdívalo "Cesta excelencí". Procházka vedla kolem skály sv. Prokopa, a možná právě mystický ráz této členité pískovcové věže navedl jednoho ze vznešených lázeňských hostů, aby v jejím skrytém koutě nechal zvěčnit své jméno, postavení a datum návštěvy. Byl to mimořádný počin, protože jiní hosté o sobě tolik osobních informací nezanechali.

Jmenoval se Ignath Mathiash. Z jakého rodu byl, nejspíš záměrně ututlal. Byl šlechtic, což dokazuje baronská korunka se šesti špičkami (mělo by jich být sedm, ale ta sedmá se už nevešla). Pod korunkou je zřetelný znak svobodného zednáře - zkřížená zednická lopatka a nejspíš dláto. A poslední informace, co máme o Ignáci Matyášovi, je datum jeho pobytu ve skalním městě - 23.srpna 1878.

Poměrně velká rytina k sobě přitáhla další, a tak v okolí můžeme rozpoznat množství dalších menších památek na návštěvníky Dračích skal z období 1883 až 1887.

 

 

Připomínka pobytu Ignáce Matyáše, přestože se schovává ve stínu, přitahuje pozornost i současných návštěvníků. Jeden hošík se otázal tatínka, cože je to na skále za obrázky. Tatínek bez váhání odpověděl: "To je talíř se šesti knedlíky a příbor - nůž a vidlička. Asi tu spadl se skály nějaký kuchař." Hošík byl s vysvětlením spokojen, a pan baron se za ten "talíř se šesti" jistě nezlobil.

Poznámka: snímek byl pořízen před deseti leti. Dnešní stav je méně rozeznatelný.


 

Možná by bylo zajímavé vědět, o čem se psalo v tisku právě v ten den, kterým Ignác Matyáš datoval svou rytinu. Například politická část Národních listů se v pátek 23.srpna 1878 nejvíce zabývala dramatickou situací v Bosně a Hercegovině. V tom roce totiž připadla země Rakousku-Uhersku, a Vídeň se zavázala utišit povstání a obnovit mír a pořádek. Společenská část se zabývala oslavou památky krále českého Karla IV. - např. česká knihkupectví nabízela obraz na plátně ve vkusném pozlaceném rámci barokovém za 8 zl. Na Žofíně se konal velký koncert. A na poslední straně Národních listů nejvíce zaujal inzerát, v němž majitel nezadlužené usedlosti hledal za účelem sňatku domácně vedenou dívku s věnem nejméně 6 tisic zlatých. Upřímně míněné nabídky měly být s podobiznou odevzdány na hl.poštu v Praze...

 

Bylo to na Vyskeři?

 

Díky obecnímu úřadu na Vyskeři si na webu obce můžeme přečíst zápis z kroniky, který potvrzuje naši verzi, že Český ráj nezískal svůj název jenom podle přírodních krás, ale že lázeňští hosté ze Sedmihorek byli spíše okouzleni souzvukem oněch krás se skvělým místním pohostinstvím. V kronice je psáno:

Vyskeřský kopeček začal být vyhledávaným místem četných turistů a návštěvníků Vyskře, protože stýkal velmi příjemný požitek. S temene Hůry byl především malebný pohled do širého kraje, k Jizerským horám, ke Krkonoším, do půvabné kotliny Pojizerské, k Českému Středohoří i daleko na Mladoboleslavsko, Kostecko a Jičínsko. Při tom ve stínu stromoví „i tělo se osvěžilo a duch pookřál.“ Není divu, že právě na tomto kopečku zrodil se pro zdejší kraj název „Český ráj“, což jistě může být pro Vyskeř velikou chloubou. Jak k tomuto pojmenování došlo, uvedly krajinské noviny „Stráž severu“ ze dne 24. června 1948 v čísle 147 ve článku nazvaném: „Kdo dal Turnovsku název Český ráj.“  Zde  je tento článek v doslovném znění: „Kolem roku 1860, v době největšího rozkvětu a popularity lázní Sedmihorek u Turnova zajíždělo k nám do Čech mnoho cizozemských hostí. Tehdy byla léčba vodou ve velké oblibě a módním požadavkem. A proto byla osvěžující voda sedmihorských pramenů vyhledávána lázeňskými hosty a turisty, kteří si chtěli napravit své zdraví, poškozené velkoměstským životem. Tenkrát přijela do Sedmihorek i výprava zámožných krajanů z Vídně. Chodila také do hospůdky pod Hrubou Skálou, zvanou „V ráji.“ Jednou se celá společnost vypravila na výlet přes Vyskeř do kapličky svaté Anny, odkud je nejkrásnější a nejobsáhlejší pohled na půvabný kraj. Když se tak kochali pohledem na malebnost skal a lesů, kdosi se otázal, kterým směrem asi leží jejich hospůdka „V ráji.“ Tu někdo odpověděl, ukazuje při tom k Hrubé Skále, že tam v tom „českém ráji“ je jejich hospůdka. Název se ve společnosti ujal a brzy jej převzalo i místní obyvatelstvo. Když se název používal později i na adresách dopisů, které sedmihorští hosté na Turnovsko posílali, úplně zevšeobecněl. Není tedy pojmenování turnovského kraje „Český ráj“ tak staré, jak se mnohý domníval. Není to ani devadesát let a taková hrstka roků proti věku zeměkoule je jako kapička vody v moři.“ Článek je podepsán značkou „tnv“. Kdo je jeho autorem, nedalo se zjistit. Pro Vyskeř je tento článek velmi významný. I když Vyskeř nezaujímá nějaké přednostní místo v Českém ráji, dala mu konec konců velmi mnoho – dala mu název.

Tohle vypráví vyskeřská kronika, a jistě je na článku "Kdo dal Turnovsku název Český ráj" mnoho pravdy. Totiž krásná příroda a místní restaurace a hospůdky - to je ten správný ráj, který se v Čechách umí ocenit!

 

Možná je tento hostinec pod Hrubou Skálou "U Hloušků" oním hostincem, o němž se mluví v článku o vzniku názvu Český ráj. Ostatně nade dveřmi je nápis

 HOSTINEC V ČESKÉM RÁJI.

 

 

 

Požáry slunce

 

Požáry slunce plane zem,

vše jakýms´žhavým

žije snem.

Klas zraje v žlutém moři.

Slyš, skřivan stoupá

do oblak.

Vzduch chvěje se,

a v poli mák,

polibek rudý hoří.

 

 

Karel Babánek

ze sbírky "Večerní zvony"

1929

 


 

 

Tapeta na srpen

 

Pozadí na monitoru je báječná skrýš, která pomáhá utíkat z reality. Ovšem takto slouží jen obraz, do kterého se vstoupí a putuje daleko, třeba až k obzoru... Nebo se šplhá po skalách, brouzdá krajinou, schovává se před šéfem do stínu lesa... Zkrátka do správné tapety se dá vstoupit a snít!

 

V srpnu je vhodné lenošit. Když pocítíme únavu, vstoupíme do obrazu a na plácek si hodíme deku. Nebo můžeme volným krokem pokračovat cestou vlevo a dojdeme rovnou do lázní. Na obrázku je les Žantovník.

 


 

Víte, že "Hruboskalské pěšinky" posloužily jako zdroj nebo inspirace pro jiné knihy?

 

 

 

 

 

 

 


 

 

Nejvíce navštěvované stránky v měsíci červenci:

 

1.

Zázraky přírody

ve vedlejší rokli

(mechové údolí a skalní brány pár kroků od Adamova lože)

2.

Princ Bajaja to s draky uměl

(filmovací místa kultovní pohádky "Princ Bajaja")

3.

Nenápadný život turistických značek

(vývoj značených tras

od r. 1924)

4.

Vzpomínka na skrytou romantiku Žaludštejna (zbytky malebného místečka v Údolíčkách)

5.

Skalní město pod ochranou světců

(přehled svatých, jejichž zpodobnění je svázáno s Hruboskalskem)

 


 

 

Hruboskalský značkovník

Žlutá značka v nádherně rozvlněně pravidelném vzoru borové kůry. Jakoby to byl prostřený šátek...


Kam na jiné pěšinky:

 

Nakladatelství MH Beroun

 

Fotograf Jiří Schneider

 

Kniha Českého ráje

 

Hrad Valdštejn

 

Čarověníky v naší zahradě

 

Helena Cejnarová - kresby

 

Rytíři turnovského meče

 

Užitečný průvodce pro hledače podivných míst

 

Prasátka v Sedmihorkách

 

Fotograf Rudolf Ropek

 

 

Toulavou stezkou

Citát na rozloučenou: 

"Mezi všemi lázeňskými místy v Čechách zaujímají Sedmihorské lázně místo nejpřednější jak pro svou polohu, tak i pro neocenitelný způsob léčení studenou vodou a pro vybranou solidní společnost, již hned tak v každém lázeňském místě nenalezneš. Z té příčiny jsou hojně navštěvovány též vznešenými osobami nejen z Čech a Rakouska, ale i z ciziny."

                                                    - Václav Durych, 1886

Záhadná freska na Valdštejně

(Máchova tvář v kapli - ano nebo ne?)

... a ještě záhadnější tajemství tří skalek

(co všechno může freska ukrývat v kapradí a dešti)

Ztráviv den ve trýzni stálé  (F.L.Čelakovský, 1840))

Hruboskalský značkovník

(jírovec se smyslem pro humor)

V čase březnového slunce

(nejlepší podmínky k honbě za skalními rytinami)

Kam se poděla sedmá židle?

(po stopách zámeckého nábytku ze soupisu v r.1909)

Dub na skále  (O.Hostinský, 1869)

Tapeta na březen (jarní pohoda na Sahaře)

Hruboskalský značkovník (zrušená červená)

Když vlajka vlála ve skalách

(jak vznikla kniha o životě Adamitů)

Příběh o kalhotách radního ze Žitavy

(z knihy K.Műllera "Týden ve vzduchových lázních")

Čertíkovská rodinka ještě žije

(rytinky u cesty ke Kopicově galerii)

Ideály  (O.Hostinský, 1869)

Hruboskalský značkovník

(červená a modrá v Arboretu)

Velké tajemství ozubeného kola

(symbol svobodných zednářů z r.1930)

Pramen Josefův bez dřevěné knihy

(kuriozita u nejhezčího pramene)

ze Staré cesty (J.C.Kolman, 1943)

"Škrabal 2017"

(Výroční cena příležitostných pískovcových kresličů)

Hruboskalský značkovník (když došla zelená)

Hruboskalská "Malá Amerika"

(pískovcová krása Mařanových lomů)

Fenomén F.B. pokračuje

(záhadný seriál monogramů má díl v Mařanových lomech)

Vánoce  (K.Babánek, 1908)

Hruboskalský značkovník (písmeno K)

Dušičková vzpomínka na starý příběh

(neštěstí na stavbě "horské" silnice v r. 1840)

Podivné síly na červené značce

(zajimavé dětské chování u přícestních skalek)

Teskno mi  (K.Babánek, 1908)

Hruboskalský značkovník (mechovitá divočina)

Velké loviště skalních rytin

(skalky u Krokodýla jako společenská kronika)

Památníček pod Čertovou rukou

(komu patří jména a iniciály?)

Podzimní pohádka  (J.Kvapil, 1946 )

Hruboskalský značkovník (houby rostou všude)

Hruboskalské skály vykouzlil čaroděj ze Sněžky

(reklamní pohádka Pilňáčkova mýdla)

O čaroději ze Sněžky

(pohádka - Ludvík Černov)

Tajemství temných koutů

(pátrání po výletnících z r.1934 podle rytiny v Myší díře)

V pozdním létě (J.Kvapil, 1894)

Hruboskalský značkovník (rozložená modrá značka)

Kolik tajemství nabízí Barbora Quelle?

(Barbořin pramen a jeho jitřní hvězda)

Důvěřuj a uzdravíš se

(záhadný balvan u Barbořina pramene)

V létě se smutek lépe unese  (Marie Calma, báseň z r.1929)

Hruboskalský značkovník (kuriozitka)

Nenápadný život turistických značek

(vývoj značených tras od r. 1924)

Zardělé vstalo slunce  (Karel Babánek, báseň z r.1902)

Hruboskalský značkovník (valdštejnské buky)

Adamovo lože nebo Adamova lóže?

(čemu mohla sloužit záhadná skalní skrýš pod hruboskalským zámkem)

Až se vrátí  (Karel Babánek, báseň z roku 1900)

Hruboskalský značkovník (stále skrytá značka pro cyklisty)

Tajemství Antimony

(mizející vzácná a záhadná rytina za Skautem)

Jedna mapa nestačí

(nová mapa Hruboskalsko a Podtrosecká údolí)

Už kukačka se tiší v letu

(úryvek z "Balady z Českého ráje", 1946)

Hruboskalský značkovník (žlutá značka)

Vlakem kolem Sedmihorských chlumů

(železniční průvodce z r. 1921)

Vzpomínka v Zámecké rokli

(odvážná hypotéza o původu jedné rytiny)

Jde jarem hudba závratná

(báseň Jana z Wojkowicz, 1914)

Hruboskalský značkovník (rozcestí u Kacanov)

Kde je třetí Kočičí hlava?

(záhada ze starého průvodce)

Šustrovi na Sahaře (Ingeborg přežila)

(po stopách vandalské rytiny ze 70. let)

Měsíc, ten tulák na nebi

(báseň K.Babánka z roku 1902)

Brzdné kolo v Dračích skalách

(dopravní značka pro koňské povozy)

Hruboskalský značkovník (šipka z Radeče)

Vyhlídka "jako na váze"

(zvláštnosti vyhlídky U Lvíčka)

Fenomén zvaný F.B.

(záhadný seriál monogramů)

Podzim - báseň K.Babánka z roku 1934

Hruboskalský značkovník (šipka z plechu)

Tajemství Pašerácké stezky

(Nesestupuj, zlomíš nohu - varování ve starých průvodcích)

Svatá Terezička v Sedmihorkách

(symbolická přítomnost patronky Francie v místě U Obrázku)

Jak dříve zas - báseň K.Babánka z roku 1935

Dítě skal osiřelo

(nová podoba "Skalních Trosek")

Hruboskalský značkovník (rozesmátá vzpomínka na léto)

Pekařova stezka začíná na Valdštejně

(pátrání po trase kdysi známé turistické cesty)

Záhada rudých vrat v údolíčkách

(přírodní zajímavost vzbuzující tajemné představy)

Rozcestník u kolejí (nová kulturní památka)

Hruboskalský značkovník (tuhle značku příroda nechce)

Posvátná místa u turistických stezek

(zastávky k meditaci v přírodě na čtyřech značených cestách)

Mohl to být Fráňa Šrámek?

(záhadná rytina jako stopa po pobytu básníka)

Hruboskalský značkovník (lesnická značka)

Heydrichův odkaz v hotelu Podháj

(hotel Podháj vybraným střediskem zotavovacích akcí v letech 1943 a 1944)

Stopy protektorátních dělníků

(o mnoha zvláštních skalních rytinách)

Hruboskalský značkovník (odbočka ke galerii)

Poklad z hruboskalských pohlednic

(příběh fotografie výletního hostince v Karlovicích)

Záhada bukořadí na poutnické cestě

(pořád se neví, proč se buky otáčejí)

Pod Valdštejnem je Erebor (kamenná vrátka do skalní stěny)

Hruboskalský značkovník (elitní buky nad Žantovníkem)

Zaniklá sláva "Konce světa"

(zakázaný vstup do skalního města)

Drobnosti z "Klevetnice"

(skalní rytiny na balvanu poblíž "Konce světa")

Hruboskalský značkovník (nově označená trasa přes Dračí)

Prachovna v prachu oděná

(Různé podoby záhadné skály nad parkovištěm)

Zámecká vzpomínka na renesanci

(sgrafita po Smiřických na nádvoří)

Záhadná malůvka u Arboreta

Hruboskalský značkovník (jednu pěší nahradily dvě pro kola)

Dítě borovice v náruči pískovce

(Romantické Skalní Trosky)

Tajemství kříže za Valdštejnem

(původ známé památky)

"Vánoce"- K. Babánek, báseň z r.1908

Hruboskalský značkovník (zmatek v zelené)

Když na Mariánské došla trpělivost

(ztráta památky pro přílišné množství rytin návštěvníků)

Kacanovský Bažináč si své jméno zaslouží

(málo známá, ale zajímavá skalní věž)

"Romance"- báseň z r.1918

Hruboskalský značkovník (sloupek v Arboretu)

Dávný vzkaz z hladomorny

(vysvětlení rytin z Valdštejna za pomoci velké dávky fantazie)

V kruhu balvanů pod Čertovou rukou

(ještě větší dávka fantazie)

Hruboskalský značkovník (šipka na kamenné lavici)

Kde Beneš Heřman zvítězil nad Sasíky?

(pátrání po bojišti dávné legendární bitvy)

Jezírkovský Stonehenge

(i obyčejná zřícená skalní věž může být velice zajímavá)

Neviděli jste Kyseláka?

(o zvyku jisté turistické osobnosti 19.století)

Hruboskalský značkovník (šipky v Kopicově galerii)

Je skalní město bezpečné? Není. Má závrty.

(opomíjené vlastnosti skalní divočiny)

Tajemné letopočty v Dešťovém údolí

(souvisí záhadné letopočty s Jirošovým statkem?)

Vtípek kameníkův?

(nezvyklá hlavice jílce pod rukou sv. Václava)

Hruboskalský značkovník (cedulka z Kacanov)

Zapomenuté místo "U Obrázku" nalezeno!

(hledání a znovuobjevení ztracené vzácné lázeňské památky)

Vzkaz partyzánů - nebo snad ne? (májové fantazírování nad nezřetelnou katastrální značkou)

Magická runová růžice - rytina pro opravdové labužníky

Hruboskalský značkovník (křižovatka u Adamova lože)

Záhada Martinské stěny (po stopách Martinských stěn v mnoha skalních městech, a proč to hruboskalské o svou stěnu Martinskou přišlo)

Tajná skrýš v Kořenského prameni (malá jarní vzpomínka na "krále Skaláku" )

Hruboskalský značkovník (přejezdový rygol na červené)

Hruboskalské podzemí

(tajná chodba v Dračích skalách)

Tančící zbojník v Zámecké rokli (největší rytina ve skalním městě - památka z padesátých let)

Tajemství jara - báseň z roku 1899

Hruboskalský značkovník (směrovka pod mostem)

Keltové by tudy nechodili

(záhadná věž Stojan a jeho brána)

Stával na vyhlídce U Lvíčka gloriet?

(po stopách vyhlídkového altánku)

Pohádka - báseň Vlastimily Hlavaté

Hruboskalský značkovník (nová odbočka na červené)

Zajímavá nezajímavá cesta

(po asfaltce pod hřebenem Valdštejna)

Důvěrnosti staré pohlednice (starosti roku 1916)

Hruboskalský značkovník (rozcestí pod Valdštejnem)

Až vyjedou hruboskalští rytíři...

(o prvním reliéfu v Kopicově galerii)

Hruboskalsko má aktualizovanou mapu (nově vydaná mapka s měřítkem 1:8000)

Hruboskalský značkovník (odbočka do skalní galerie)

Je Hlavatice bezpečná?

(podivná skalní věž proměněná v rozhlednu)

Strom s kruhem zmízel! (o horolezecké kuriozitě)

Nezbedný Amorek v Kopicově galerii

Hruboskalský značkovník (technická památka na Valdštejně)

Přetížený balvan ze Sahary

(skalka  na turistické trase)

Zapomenutá filmovací místa

(filmová povídka Smrt na Jehle)

Verše neznámého autora:

Správnej konec a Tak pokračujem

Hruboskalský značkovník (zkratka žluté značky)

Kde jsou klenoty Kateřiny ze Štítar? (romantická legenda o poslední obyvatelce hradu Valdštejna )

Šťastná ruka ve skalkách Krokodýla (skalní kuriozita - legrácka nebo zrození pověry?)

Den, kdy přiletěli motýli (ještě nemáte motýlí loučku?)

Hruboskalský značkovník (improvizovaná odbočka)

Po stopách vládního usnesení č. 185/75

(dlouhodobá koncepce rekreace obyvatelstva)

Tajemství pod Čertovou rukou  (hraniční kámen)

Senzační odhalení - Jelínek šidil na botách! (porovnání obuvi pískovcových skulptur sv. Floriana )

Hruboskalský značkovník (poloprázdná dvojznačka na modré)

Vzpomínka na skrytou romantiku Žaludštejna (zbytky malebného místečka v Údolíčkách)

V cestě stojí kamenné křeslo  (turistická památka pod Předním Skalákem)

Tajemná podoba Kočičí hlavy (skalní věž v Předním Skaláku)

Hruboskalský značkovník (značka v objetí korovitky terčovité)

Stosedmdesátiletý půvab vzduchových lázní

 (jubileum sedmihorských lázní)

Láskyplný zásah do lomařova loga (další rytina utrpěla újmu)

Srdcové číslování (záhadná rytina na Eliščině procházce)

Mamert Knapp na Valdštejně? (stopa pražského nakladatele)

Hruboskalský značkovník (šipka k Sedmihorkám)

Záhada pěti hradů

(úvaha nad hruboskalskou hradní úrodou)

Okružní výlet přes pět hradů kolem Horského hřebene

Hraniční čára na Zlaté stezce (vyznačení katastrálních hranic u Čertovy ruky)

"Jarní tání" - báseň Mikyho Marusjaka

Hruboskalský značkovník (rozcestník na Pramenné cestě)

Skalní město pod ochranou světců (přehled svatých, jejichž zpodobnění je svázáno s Hruboskalskem)

Jarní magie u Kopicova statku (reliéfy pod sochou sv.Jiří)

"Zimník" - báseň Vlastimily Hlavaté

Hruboskalský značkovník (krásná šipka v Kopicově galerii)

Chybějící stopy hruboskalské obory (kudy vedlo osm kilometrů laťkového plotu)

Záhadné sloupky u Třetích vrat

(opravdová záhada čekající na své objevitele)

Konec pohádky o partyzánech pod Čertovou rukou (poničení jedné zajímavé historické rytiny)

Hruboskalský značkovník (žlutá pod Hlavaticí)

Co bylo dřív, jeskyně nebo Jenovefa?

(původ názvu skalní věže poblíž Krokodýla)

Příběh troudnatců na Eliščině procházce

(obyčejný strom s neobyčejnou historkou)

"Paměť kamene" - báseň Mikyho Marusjaka

Hruboskalský značkovník (letní poezie za Koupákem)

Která Čertova ruka je ta pravá?

(rozehrání úvah o jedné bizarní skalní věži)

Vzpomínka na radu Horsta

Hruboskalský značkovník (zbytek jedné zrušené značky)

Stopy slavného května (rytiny okének a křížků)

Malířka Českého ráje z pensionu Harmonie

(příběh jednoho obrazu)

Pidižvíci z vesmíru v jehličí hruboskalských lesů (hlenky na cestách)

Hruboskalský značkovník (samorost od Kopicova statku)

Bitka o českého lva

(příběh skalní rytiny u Smíchouzova rybníčku)

Romantika v zatáčkových skalách

(opomíjený kout poblíž Valdštejna)

Velká láska Marie (památník v bukové kůře)

Hruboskalský značkovník (princeznička z Prachova)

Zatáčka vysekaná do skály

(ukázka umění kameníků a stavitelů silnic)

Borovice na Angrově stezce

Nenápadný slavný Photo Point (vodnický pařízek ve Smíchouzově rybníčku)

"Předjaří" - Jaromír Juan Hlavatý

Hruboskalský značkovník (zelená u Radeče)

Zázraky přírody ve vedlejší rokli (mechové údolí a skalní brány pár kroků od Adamova lože)

Český ráj po sedmihorsku

Zimní les (úryvek básně 1935)

Hanke pod Čertovou rukou

(skalní rytina z dvacátých let)

Hruboskalský značkovník (papouškový sloupek)

Že by ve Skaláku chyběl čarověník? Ani náhodou! (mýty a to ostatní o čarověnících)

Stěna ruských jmen

Vánoční strom (báseň 1892)

V zatáčce nad Gotickou cestou

Hruboskalský značkovník (kůra shazující značku)

Draků není nikdy dost

(podoba dračí hlavy poblíž zámku)

Král hruboskalských buků

Sníh bude s vichrem burácet (báseň 1892)

Vzpomínka na výlet? (rytina na Mariánské vyhlídce)

Hruboskalský značkovník (zelená u Radeče)

Velké stěhování z Hrubé Skály na Karlův most

(dílo hruboskalského sochaře Jiřího Nováka)

Čertovské vidle nad Čertovou rukou

(zajímavý strom)

Máte motejlovou louku?

Báseň "Po vlasti" - K.V. Rais 1884

Malé záhady jsou také záhady

(skalní rytina na Pašerácké stezce)

Hruboskalský značkovník (červená pod Hlavaticí)

Kolik démonů útočí na svatého Prokopa? (tajemné obludky kroužící kolem sochy v Dračích skalách)

Záhada zakroucených buků (spirála přírodních sil v několika hruboskalských stromech)

Pejskové ve Skaláku: Spánek pod botou

Hruboskalský značkovník (mech a lišejníky v Údolíčkách)

Jak odcházejí legendy... (osudové setkání spisovatelky Vlasty Štáflové a horolezce Josky Smitka)

Hruboskalský značkovník (cyklotrasa 4015)

Loutkáři zarytí do pískovce

(tajemství Skály loutkářů u zámku Hrubá Skála)

Drobná památka (zbytek sloupku po bývalém turistickém ukazateli u pramene Kořenského - na původním Konci světa)

Hruboskalský značkovník (buk pod Prachovnou)

Princ Bajaja to s draky uměl

(putování skalním městem po filmovacích místech kultovní vánoční pohádky "Princ Bajaja")

Kolem Cestníku k Valdštejnu (zajímavá může být nezajímavá cesta lesem bez vyhlídek)

Pravda skrytá pod hradem (svědectví z německé okupace na rytině schované ve skalách pod Valdštejnem)

Listopad - čas vzpomínání, světýlek a barevného listí ... (symbolický hřbitov horolezců poblíž Mariánské vyhlídky)

Rudá záře v Arboretu  -  Hruboskalský značkovník

Na sekvoj se původně nedostalo ... (Sekvojovce obrovské, kalifornské stromy gigantické, porostou po staletí v Arboretu.)

Zanikající Váchova rytina (výletník z devatenáctého století nebo stavitel Angrovy stezky?)

Našlo se poblíž Mariánské vyhlídky (fotoaparát, hořící cigareta nebo inzerát k seznámení ...)

Zapomenutá vyhlídka na Zlaté stezce Českého ráje

(podivný skalní přírodní útvar nebo z pískovcové skalky upravená vyhlídka do dříve odkrytého a dosud malebného údolí Čertovy ruky)

Fialová pohádka - kvete vřes

Báseň "Skály" z nově vydané sbírky "Renesance snílků"

Nezapomeňte na pohlednice

(o hruboskalských pohlednicích a jejich autorech)

Černýš hajní

Cesty blesků

(fulgurity jsou vzácné stopy po úderech do vrcholů skal)

Skalní rytiny - "Bylinná" Jaromír Juan Hlavatý - Hruboskalský značkovník

Blesky nad Skalákem

(vzpomínka na tragedii na Větrníku v roce 1969)

Bouřkové signály

(o hruboskalských bouřkách)

Jan Neruda v lázních

(výročí narození vzácného lázeňského hosta)

To velké staré slunce (Jan Neruda - báseň)

Hruboskalský značkovník (romantická červená)

Záhada cyklotrasy "4010"

(co v návodu na cyklistický výlet nebylo)

Rozkvétá růžová zvonkohra - Recept na kosmatici - Koza výletnice - Hruboskalský značkovník

Ztracená Mariánská skála

(kterou skalní věž nazval Jan Lexa z Aehrenthalu po své manželce Marii? Není to jasné, a možná ani nikdy nebude ...)

Mařinka vonná - Už je zase tady čas školních výletů - Hruboskalský značkovník

Čarodějnice na skále

(přírodní útvar, který hodně napovídá)

Příběh ztracené panenky

Hruboskalský značkovník

Rozlámaná skála u Adamova lože

"Duben" Jaromír Juan Hlavatý - Hodovací stoly veverek - Koupák má web - Pozor na vajgly - Krajina magických sil - Turistické značky do sbírky

Posvátná místa na Hrubé Skála - balvan v zatáčce

"Mlha" Jaromír Juan Hlavatý - "Tajemný Český ráj" - Dub v PR Bažantník

Temné síly v Dračích skalách

"Zima" Jaromír Juan Hlavatý

Paní fabrikantová v Sedmihorkách - v lázních se odehrává část románu Gustava Pflegera Moravského "Paní fabrikantová"

Zbytek plotu obory

Pejsek z Koupáku

Je to krásný a tichý kout ...

Dušičková nálada, mlhy, tma ... a strašidla - Predátorovy stopy? - Velký tmavý bratr, malý bílý bratřík

Hlava umrlce nebo Osudová?

Osudné házení šiškou - Zapomenutý příběh -Zmatek v Eliškách (Elisabetin pramen)

Lom nebo příliš hranatá skála?

Poslední ocún u Arboreta - Pes na Sahaře