Hruboskalsko je území

 

zarostlé pískovcem a protkané srnčími pěšinkami

drásané letními bouřemi a bělené poledním sluncem

chlazené dechem Ještědu a sněhem Kozákova

zakleté tajemstvím věků a záhadných symbolů

spoutané magií pramenů a přísahami bojovníků

zdobené křídly dravců a šperky ze železa

ale hlavně

 prochozené tisícihlavými zástupy turistů!

 


 

 


 

Hruboskalské pěšinky

jsou určeny milovníkům pískovců, toulavcům, lovcům rytin a záhad

Stránky mají pouze zábavný charakter, bez odborného zázemí.


Úvodní strana


Popisovaná místa

 v PR Hruboskalsko lze najít u hlavních cest a turistických značek.

Netřeba vstupovat do porostu mimo cesty.


 

Stánky s občerstvením

 


Při hruboskalských potulkách se nechme s důvěrou vést touto pomůckou. Jedná se o podrobnou mapu

 "Hruboskalsko"

měřítko 1 : 8 000

Bez této detailní mapy neznalý turista zcela jistě zabloudí. Turistická mapa "Český ráj" v měřítku 1 : 25000 nebo dokonce 1 : 50000, kterou obvykle bývají cestovatelé  vybaveni, nepostačuje na drobnosti, jako je napojení jednotlivých značených tras, menší skalní oblasti nebo umístění pramenů. Mapka na informačním letáčku velikosti pohlednice je vhodná jen pro dobrodruhy a školní výlety.

Vydavatel je

Kartografie HP s.r.o.

Aktuálně je v mapě zachycen stav roku 2012. Značené turistické trasy ve starších mapách už neodpovídají skutečnosti.

 

 

 

 

 

Citát na uvítanou:

"Z hlediska psychiky pozůstalých je přirozenou snahou umístit pomník na tragicky

zesnulého co nejblíže místu jeho skonu. Pocit označit přesné místo neštěstí ostatně

v sobě pociťujeme i dnes; stačí se pouze porozhlédnout po krajích silnic, kde čas

od času vyroste nový kříž či pomníček, u kterého pozůstalí a přátelé zapalují

lampičky a k němuž nosívají věnce." 

                    - N.Belisová, z knihy "Skalní výklenky a kaple v Českém Švýcarsku"

Dušičková vzpomínka na starý příběh

 

V roce 1840 bylo ve všech skalních údolích velice rušno. Právě vybudované lázně byly uváděny do provozu, a majitel panství Alois Lexa nechal vést napříč skalním městem dvě silnice "kočárové", obě k Valdštejnu (kde byly prováděny stavební úpravy), a sice jednu z Podháje s proraženou skálou u Krokodýla, a druhou od zámku po vrcholu "horského" hřebene, kde je dnes trasa červené značky.  I na této silnici bylo nutné prorazit skálu, dokonce do elegantní zatáčky před vyhlídkou na Kapelu, protože původní cesta z Bukoviny (která je dodnes patrná) byla příliš příkrá.

Právě při stavbě "horské" silnice došlo k neštěstí, které dojímá a zvláštní záhadností vzbuzuje pozornost dodnes. Podrobně se o této události zmiňuje karlovická kronika:

"V 1840tým roce se dělala od Hrubé Skály k Valdštejnu silnice a když dodělali až k Čertovy ruce do jednoho vršku, tak ho podvinovali neb podkopali, když tamodsaď vyváželi, tak dne 6. dubna ve 2 hodiny odpoledne se ten podkop sesypal a dvě děti do smrti zabil, ty děti byly obě po 16 letech staré."

K neštěstí došlo na úseku od Valdštejna, nejspíše pod místem, kde je dnes "zapomenutá" vyhlídka do údolí mezi Janovou vyhlídkou a Čertovou rukou. Silnice se stavěla současně ze dvou stran. Pokud se do cesty postavil kopeček, použila se k jeho odstranění metoda "podkopání", tehdy velice běžná. U paty kopečku se prokopal jakýsi "převis", načež všichni, co na stavbě pracovali, podkopaný převis opustili a shora byl podkop stržen dolů. Byla to metoda rychlá a praktická, i když nebezpečná. Mohlo se stát a také se stávalo, že podkop se zřítil nečekaně sám od sebe a zavalil dělníky, vyvážející vykopanou hlínu. To se také stalo v tomto případě, kdy podkop zavalil dvě šestnáctileté děti z Mašova, Josefa a Marii.

Záhadnost tomuto neštěstí dodává skutečnost, že zřícením podkopu to nekončilo. Den po neštěstí se ve stavbě silnice dále pokračovalo, a dopoledne tu pracovala devatenáctiletá Anna. Odpoledne šla do Turnova, koupila si jed a ještě ten den se otrávila. Důvod její sebevraždy se nikde neuvádí, a to rozviřuje spekulace o  příčině hrozného činu. Měla Anna nějaký podíl na zřícení podkopu, a dohonily ji výčitky svědomí? Byla zamilovaná do Josefa a rozhodla se svůj život ukončit spolu s ním? Nebylo by v tom případě snadnější a romantické době lépe odpovídající vrhnout se do hlubiny z některého skalního vrcholku poblíž silnice? Chladná rozvaha, s jakou nešťastná dívka připravila svůj konec (jakoby chtěla, aby ji někdo při přípravě přistihl a zachránil ji), přihazuje další otázky. Jednou z nich je záhada, proč na "horské" silnici nepřipomíná obě neštěstí žádný pomníček. V průvodcích pro návštěvníky lázní, vydaných třeba jen po pouhých dvaceti letech od neštěstí, autoři neuvádějí nic o tom, že by někde na silnici poblíž Čertovy ruky byl nějaký pomníček, obrázek, nebo označený patník. Karlovická kronika se zmiňuje o pohřbu obětí slovy "takový funus co Mašov Mašovem stojí snad nikdy nebyl", ale na vzdor takové události, která okolí silně zasáhla, nebyl zhotoven u nové silnice žádný křížek, žádný výklenek ve skále, nikde žádná stopa. Dalo by se to vysvětlit snad jedině tím, že si to vrchnost nepřála. Snad zřícení podkopu někdo zavinil, a bylo třeba nehodu ututlat...

Na stěnce "zapomenuté" vyhlídky je kromě rytinky jména Alice ještě jedna výraznější - podoba kostelíčka s neznatelnými písmenky uvnitř. Možná, že tohle je hledaný nenápadně umístěný pomníček Josefa a Marie. Ale takové kostelíčky tesali do skal kameníci, aby jejich práce došla požehnání...

 

K.Liebscher - obraz s pohledem do údolí Čertovy ruky ze "zapomenuté" vyhlídky.

Zhruba na tuto úroveň byla silnice směrem od Valdštejna postavena, když došlo 6.4.1840 na stavbě k neštěstí.

 

 Podivné síly na červené značce

 

Místo, kde došlo v roce 1840 k sesuvu při stavbě silnice a zahynuly dvě dospívající děti, by se mělo nacházet mezi vyhlídkou u Lvíčka a "zapomenutou" vyhlídkou. Jedině tady je Čertova ruka vzdušnou čarou nejblíže, a vršky u silnice dostatečně vysoké, aby musely být při stavbě podkopány.

Taková místa tragických událostí na sobě nosívají punc koutů tajemných se záhadnými jevy. Ale i kdyby tomu tak zrovna v tomto případě nebylo, přesto na tomto úseku červené značky se dějí podivné jevy. Jsou tu skalky přícestní, svah nevábný, písek a listí. Ačkoli v okolí (a vlastně všude ve skalním městě) je nepřeberné množství skalek a balvanů příhodnějších pro dětská poskakování a prolézání, skoro každé procházející dítě se začne bez zjevného důvodu drápat do svahu a snaží se vyhrabat co nejvíc vzhůru nad silnici.

Je to takové začarované místo. Stačí tady v sezóně, kdy k Valdštejnu kráčejí desítky návštěvníků, chvíli postát a pozorovat, jak svahy podle silnice malé děti nesmírně přitahují. Proč, to je otázka...

 

 

 

 Ypsilon v úkrytu skalní brány

 

Zajímavost jako stvořená pro velké fantazírování! V lesním dolíku pod silnicí u Drahoňovic se schovává půvabná skalní brána. Uvnitř oblouku brány nechybí staré rytiny. Jedna z nich je velice nápadná - krasopisně vyvedené písmeno ypsilon.

Jelikož víme, že písmeno ypsilon bylo známým pseudonymem spisovatele Ignáta Herrmanna, velká fantastická myšlenka je na světě. Ignát Herrmann ve sbírce povídek "První hřích" vzpomíná na své dětství a přiznává se k tomu, že kvůli chudobě celý život trpěl chudokrevností, což mu podle jeho slov mnozí lékaři potvrdili. Není tak těžké si představit, že se slavný spisovatel léčil v lázních a jednoho pěkného letního dne se vydal na výlet Pekařovou stezkou. Stezka ho přivedla k Drahoňovické bráně, v jejímž stínu si třeba odpočinul. Pohled na hezkou bílou stěnku ho inspiroval k myšlence zanechat tu pro budoucí hledače záhad svou známou značku, kdy jako Ypsilon psal články do Národních listů. Bylo by to rafinované. Běžně rozluštitelné iniciály nebo celé jméno mohl nechat v kameni každý host z lázní, ale ypsilon mohl rozluštit jen čtenář jeho díla.

Na druhou stranu nemusel to být zrovna známý spisovatel, kdo krasopisně vyryl písmeno do pískovce na řádky oranžově nalinkované. Ve hře je třeba i školní dítko z Drahoňovic, které se tak chtělo pomstít tvrdému y, věčnému nepříteli českých školních dítek. Kdo ví?

 

 

 

Teskno mi

 

Teskno mi, smutno k smrti je,

jako když v podzim se šeří -

Také šlo štěstí, tušil´s je,

tiše kdys kol tvojích dveří!

 

Tušil´s je, čekal, marně však,

do dlaní tiskl jsi čelo,

a potom cosi v duši tvé

zoufale zavzlykat chtělo.

 

Teskno a smutno, v podzim jak

drobný déšť z nebe když padá,

jako když smutný pod nebem

teskní květ poslední, svadá.

 

Karel Babánek

 

(ze sbírky "Zaváté cesty")

1908

 

 


 

 

Ještě do listopadu se můžeme potěšit roztomilými trsíčky krásnorůžku,

dřevokazné nejedlé houby, která připomíná žluté a oranžové plamínky ohně. Roste hlavně u pařezů listnatých stromů a na tlejících silných větvích.

Nejčastěji se na ně dá natrefit ve vedlejší rokli se skalní bránou u Arboreta nebo v divočině Údolíček.

 


 

 

Nejvíce navštěvované stránky  v měsíci říjnu:

 

1.

Nenápadný život

turistických značek

(vývoj značených tras)

2.

Kolik tajemství nabízí

Barbora Quelle?

(Barbořin pramen a jeho

 jitřní hvězda)

3.

Vyhlídka "jako na váze"

(zvláštnosti vyhlídky U Lvíčka)

4.

Princ Bajaja to s draky uměl (putování po filmovacích místech pohádky )

5.

Přetížený balvan ze Sahary (skalka  na turistické trase)

 Správnej konec

 Tak pokračujem

(verše neznámého horolezce)

 


 

 

Hruboskalský značkovník

 

Mechovitá divočina Údolíček, kůra starého stromu a turistické značky - může být lepší soužití lesů a cest pro listopadová putování?

 


 

 

Kam na jiné pěšinky:

 

Nakladatelství MH Beroun

 

Fotograf Jiří Schneider

 

Kniha Českého ráje

 

Hrad Valdštejn

 

Planta naturalis Markvartice

 

Čarověníky v naší zahradě

 

Helena Cejnarová - kresby

 

Rytíři turnovského meče

 

Užitečný průvodce pro hledače podivných míst

 

Prasátka v Sedmihorkách

 

Fotograf Rudolf Ropek

 

 

Toulavou stezkou

Citát na rozloučenou: 

"Tak jednoho večera přišel jsem poprvé k „Ježíšku“, a tam jsem směl přisednouti ke stolu, u něhož sedával Neruda, který u Ježíška obědvával a který tam večer „obědvával“ po druhé. Bylo-li totiž k obědu něco takového, co Neruda rád jídal, říkával vrchnímu číšníku: „Schovejte mi oběd k večeři, Franc.“ Franc ihned v kuchyni vzkaz Nerudův tlumočil a „panu Nerudovi“ bylo ochotně vyhověno. A Neruda večer obědval zase, polévkou počínaje, načež hned po polévce vyprázdnil číšku slivovice nebo jiné „breberky“, jak říkával."

                                              - Ignát Herrmann, "Před padesáti lety", 1921

 

Velké loviště skalních rytin

(skalky u Krokodýla jako společenská kronika)

Památníček pod Čertovou rukou

(komu patří jména a iniciály?)

Podzimní pohádka  (J.Kvapil, 1946 )

Hruboskalský značkovník (houby rostou všude)

Hruboskalské skály vykouzlil čaroděj ze Sněžky

(reklamní pohádka Pilňáčkova mýdla)

O čaroději ze Sněžky

(pohádka - Ludvík Černov)

Tajemství temných koutů

(pátrání po výletnících z r.1934 podle rytiny v Myší díře)

V pozdním létě (J.Kvapil, 1894)

Hruboskalský značkovník (rozložená modrá značka)

Kolik tajemství nabízí Barbora Quelle?

(Barbořin pramen a jeho jitřní hvězda)

Důvěřuj a uzdravíš se

(záhadný balvan u Barbořina pramene)

V létě se smutek lépe unese  (Marie Calma, báseň z r.1929)

Hruboskalský značkovník (kuriozitka)

Nenápadný život turistických značek

(vývoj značených tras od r. 1924)

Zardělé vstalo slunce  (Karel Babánek, báseň z r.1902)

Hruboskalský značkovník (valdštejnské buky)

Adamovo lože nebo Adamova lóže?

(čemu mohla sloužit záhadná skalní skrýš pod hruboskalským zámkem)

Až se vrátí  (Karel Babánek, báseň z roku 1900)

Hruboskalský značkovník (stále skrytá značka pro cyklisty)

Tajemství Antimony

(mizející vzácná a záhadná rytina za Skautem)

Jedna mapa nestačí

(nová mapa Hruboskalsko a Podtrosecká údolí)

Už kukačka se tiší v letu

(úryvek z "Balady z Českého ráje", 1946)

Hruboskalský značkovník (žlutá značka)

Vlakem kolem Sedmihorských chlumů

(železniční průvodce z r. 1921)

Vzpomínka v Zámecké rokli

(odvážná hypotéza o původu jedné rytiny)

Jde jarem hudba závratná

(báseň Jana z Wojkowicz, 1914)

Hruboskalský značkovník (rozcestí u Kacanov)

Kde je třetí Kočičí hlava?

(záhada ze starého průvodce)

Šustrovi na Sahaře (Ingeborg přežila)

(po stopách vandalské rytiny ze 70. let)

Měsíc, ten tulák na nebi

(báseň K.Babánka z roku 1902)

Brzdné kolo v Dračích skalách

(dopravní značka pro koňské povozy)

Hruboskalský značkovník (šipka z Radeče)

Vyhlídka "jako na váze"

(zvláštnosti vyhlídky U Lvíčka)

Fenomén zvaný F.B.

(záhadný seriál monogramů)

Podzim - báseň K.Babánka z roku 1934

Hruboskalský značkovník (šipka z plechu)

Tajemství Pašerácké stezky

(Nesestupuj, zlomíš nohu - varování ve starých průvodcích)

Svatá Terezička v Sedmihorkách

(symbolická přítomnost patronky Francie v místě U Obrázku)

Jak dříve zas - báseň K.Babánka z roku 1935

Dítě skal osiřelo

(nová podoba "Skalních Trosek")

Hruboskalský značkovník (rozesmátá vzpomínka na léto)

Pekařova stezka začíná na Valdštejně

(pátrání po trase kdysi známé turistické cesty)

Záhada rudých vrat v údolíčkách

(přírodní zajímavost vzbuzující tajemné představy)

Rozcestník u kolejí (nová kulturní památka)

Hruboskalský značkovník (tuhle značku příroda nechce)

Posvátná místa u turistických stezek

(zastávky k meditaci v přírodě na čtyřech značených cestách)

Mohl to být Fráňa Šrámek?

(záhadná rytina jako stopa po pobytu básníka)

Hruboskalský značkovník (lesnická značka)

Heydrichův odkaz v hotelu Podháj

(hotel Podháj vybraným střediskem zotavovacích akcí v letech 1943 a 1944)

Stopy protektorátních dělníků

(o mnoha zvláštních skalních rytinách)

Hruboskalský značkovník (odbočka ke galerii)

Poklad z hruboskalských pohlednic

(příběh fotografie výletního hostince v Karlovicích)

Záhada bukořadí na poutnické cestě

(pořád se neví, proč se buky otáčejí)

Pod Valdštejnem je Erebor (kamenná vrátka do skalní stěny)

Hruboskalský značkovník (elitní buky nad Žantovníkem)

Zaniklá sláva "Konce světa"

(zakázaný vstup do skalního města)

Drobnosti z "Klevetnice"

(skalní rytiny na balvanu poblíž "Konce světa")

Hruboskalský značkovník (nově označená trasa přes Dračí)

Prachovna v prachu oděná

(Různé podoby záhadné skály nad parkovištěm)

Zámecká vzpomínka na renesanci

(sgrafita po Smiřických na nádvoří)

Záhadná malůvka u Arboreta

Hruboskalský značkovník (jednu pěší nahradily dvě pro kola)

Dítě borovice v náruči pískovce

(Romantické Skalní Trosky)

Tajemství kříže za Valdštejnem

(původ známé památky)

"Vánoce"- báseň z r.1908

Hruboskalský značkovník (zmatek v zelené)

Když na Mariánské došla trpělivost

(ztráta památky pro přílišné množství rytin návštěvníků)

Kacanovský Bažináč si své jméno zaslouží

(málo známá, ale zajímavá skalní věž)

"Romance"- báseň z r.1918

Hruboskalský značkovník (sloupek v Arboretu)

Dávný vzkaz z hladomorny

(vysvětlení rytin z Valdštejna za pomoci velké dávky fantazie)

V kruhu balvanů pod Čertovou rukou

(ještě větší dávka fantazie)

Hruboskalský značkovník (šipka na kamenné lavici)

Kde Beneš Heřman zvítězil nad Sasíky?

(pátrání po bojišti dávné legendární bitvy)

Jezírkovský Stonehenge

(i obyčejná zřícená skalní věž může být velice zajímavá)

Neviděli jste Kyseláka?

(o zvyku jisté turistické osobnosti 19.století)

Hruboskalský značkovník (šipky v Kopicově galerii)

Je skalní město bezpečné? Není. Má závrty.

(opomíjené vlastnosti skalní divočiny)

Tajemné letopočty v Dešťovém údolí

(souvisí záhadné letopočty s Jirošovým statkem?)

Vtípek kameníkův?

(nezvyklá hlavice jílce pod rukou sv. Václava)

Hruboskalský značkovník (cedulka z Kacanov)

Zapomenuté místo "U Obrázku" nalezeno!

(hledání a znovuobjevení ztracené vzácné lázeňské památky)

Vzkaz partyzánů - nebo snad ne? (májové fantazírování nad nezřetelnou katastrální značkou)

Magická runová růžice - rytina pro opravdové labužníky

Hruboskalský značkovník (křižovatka u Adamova lože)

Záhada Martinské stěny (po stopách Martinských stěn v mnoha skalních městech, a proč to hruboskalské o svou stěnu Martinskou přišlo)

Tajná skrýš v Kořenského prameni (malá jarní vzpomínka na "krále Skaláku" )

Hruboskalský značkovník (přejezdový rygol na červené)

Hruboskalské podzemí (tajná chodba v Dračích skalách)

Tančící zbojník v Zámecké rokli (největší rytina ve skalním městě - památka z padesátých let)

Tajemství jara - báseň z roku 1899

Hruboskalský značkovník (směrovka pod mostem)

Keltové by tudy nechodili (záhadná věž Stojan a jeho brána)

Stával na vyhlídce U Lvíčka gloriet? (po stopách vyhlídkového altánku)

Pohádka - báseň Vlastimily Hlavaté

Hruboskalský značkovník (nová odbočka na červené)

Zajímavá nezajímavá cesta (po asfaltce pod hřebenem Valdštejna)

Důvěrnosti staré pohlednice (starosti roku 1916)

Hruboskalský značkovník (rozcestí pod Valdštejnem)

Až vyjedou hruboskalští rytíři... (o prvním reliéfu v Kopicově galerii)

Hruboskalsko má aktualizovanou mapu (nově vydaná mapka s měřítkem 1:8000)

Hruboskalský značkovník (odbočka do skalní galerie)

Je Hlavatice bezpečná? (podivná skalní věž proměněná v rozhlednu)

Strom s kruhem zmízel! (o horolezecké kuriozitě)

Nezbedný Amorek v Kopicově galerii

Hruboskalský značkovník (technická památka na Valdštejně)

Přetížený balvan ze Sahary (skalka  na turistické trase)

Zapomenutá filmovací místa (filmová povídka Smrt na Jehle)

Verše neznámého autora: Správnej konec a Tak pokračujem

Hruboskalský značkovník (zkratka žluté značky)

Kde jsou klenoty Kateřiny ze Štítar? (romantická legenda o poslední obyvatelce hradu Valdštejna )

Šťastná ruka ve skalkách Krokodýla (skalní kuriozita - legrácka nebo zrození pověry?)

Den, kdy přiletěli motýli (ještě nemáte motýlí loučku?)

Hruboskalský značkovník (improvizovaná odbočka)

Po stopách vládního usnesení č. 185/75 (dlouhodobá koncepce rekreace obyvatelstva)

Tajemství pod Čertovou rukou  (hraniční kámen)

Senzační odhalení - Jelínek šidil na botách! (porovnání obuvi pískovcových skulptur sv. Floriana )

Hruboskalský značkovník (poloprázdná dvojznačka na modré)

Vzpomínka na skrytou romantiku Žaludštejna (zbytky malebného místečka v Údolíčkách)

V cestě stojí kamenné křeslo  (turistická památka pod Předním Skalákem)

Tajemná podoba Kočičí hlavy (skalní věž v Předním Skaláku)

Hruboskalský značkovník (značka v objetí korovitky terčovité)

Stosedmdesátiletý půvab vzduchových lázní

 (jubileum sedmihorských lázní)

Láskyplný zásah do lomařova loga (další rytina utrpěla újmu)

Srdcové číslování (záhadná rytina na Eliščině procházce)

Mamert Knapp na Valdštejně? (stopa pražského nakladatele)

Hruboskalský značkovník (šipka k Sedmihorkám)

Záhada pěti hradů (úvaha nad hruboskalskou hradní úrodou)

Okružní výlet přes pět hradů kolem Horského hřebene

Hraniční čára na Zlaté stezce (vyznačení katastrálních hranic u Čertovy ruky)

"Jarní tání" - báseň Mikyho Marusjaka

Hruboskalský značkovník (rozcestník na Pramenné cestě)

Skalní město pod ochranou světců (přehled svatých, jejichž zpodobnění je svázáno s Hruboskalskem)

Jarní magie u Kopicova statku (reliéfy pod sochou sv.Jiří)

"Zimník" - báseň Vlastimily Hlavaté

Hruboskalský značkovník (krásná šipka v Kopicově galerii)

Chybějící stopy hruboskalské obory (kudy vedlo 8 km laťkového plotu)

Záhadné sloupky u Třetích vrat (opravdová záhada čekající na své objevitele)

Konec pohádky o partyzánech pod Čertovou rukou (poničení jedné zajímavé historické rytiny)

Hruboskalský značkovník (žlutá pod Hlavaticí)

Co bylo dřív, jeskyně nebo Jenovefa? (původ názvu skalní věže poblíž Krokodýla)

Příběh troudnatců na Eliščině procházce (obyčejný strom s neobyčejnou historkou)

"Paměť kamene" - báseň Mikyho Marusjaka

Hruboskalský značkovník (letní poezie za Koupákem)

Která Čertova ruka je ta pravá? (rozehrání úvah o jedné bizarní skalní věži)

Vzpomínka na radu Horsta

Hruboskalský značkovník (zbytek jedné zrušené značky)

Stopy slavného května (rytiny okének a křížků)

Malířka Českého ráje z pensionu Harmonie (příběh jednoho obrazu)

Pidižvíci z vesmíru v jehličí hruboskalských lesů (hlenky na cestách)

Hruboskalský značkovník (samorost od Kopicova statku)

Bitka o českého lva (příběh skalní rytiny u Smíchouzova rybníčku)

Romantika v zatáčkových skalách (opomíjený kout poblíž Valdštejna)

Velká láska Marie (památník v bukové kůře)

Hruboskalský značkovník (princeznička z Prachova)

Zatáčka vysekaná do skály (ukázka umění kameníků a stavitelů silnic)

Borovice na Angrově stezce

Nenápadný slavný Photo Point (vodnický pařízek ve Smíchouzově rybníčku)

"Předjaří" - Jaromír Juan Hlavatý

Hruboskalský značkovník (zelená u Radeče)

Zázraky přírody ve vedlejší rokli (mechové údolí a skalní brány pár kroků od Adamova lože)

Český ráj po sedmihorsku

Zimní les (úryvek básně 1935)

Hanke pod Čertovou rukou (skalní rytina z dvacátých let)

Hruboskalský značkovník (papouškový sloupek)

Že by ve Skaláku chyběl čarověník? Ani náhodou! (mýty a to ostatní o čarověnících)

Stěna ruských jmen

Vánoční strom (báseň 1892)

V zatáčce nad Gotickou cestou

Hruboskalský značkovník (kůra shazující značku)

Draků není nikdy dost (podoba dračí hlavy poblíž zámku)

Král hruboskalských buků

Sníh bude s vichrem burácet (báseň 1892)

Vzpomínka na výlet? (rytina na Mariánské vyhlídce)

Hruboskalský značkovník (zelená u Radeče)

Velké stěhování z Hrubé Skály na Karlův most (dílo hruboskalského sochaře Jiřího Nováka)

Čertovské vidle nad Čertovou rukou (zajímavý strom)

Máte motejlovou louku?

Báseň "Po vlasti" - K.V. Rais 1884

Malé záhady jsou také záhady (skalní rytina na Pašerácké stezce)

Hruboskalský značkovník (červená pod Hlavaticí)

Kolik démonů útočí na svatého Prokopa? (tajemné obludky kroužící kolem sochy v Dračích skalách)

Záhada zakroucených buků (spirála přírodních sil v několika hruboskalských stromech)

Pejskové ve Skaláku: Spánek pod botou

Hruboskalský značkovník (mech a lišejníky v Údolíčkách)

Jak odcházejí legendy... (osudné setkání spisovatelky Vlasty Štáflové a horolezce Josky Smitka)

Hruboskalský značkovník (cyklotrasa 4015)

Loutkáři zarytí do pískovce (tajemství Skály loutkářů u zámku Hrubá Skála)

Drobná památka (zbytek sloupku po bývalém turistickém ukazateli u pramene Kořenského - na původním Konci světa)

Hruboskalský značkovník (buk pod Prachovnou)

Princ Bajaja to s draky uměl (putování hruboskalským skalním městem po filmovacích místech kultovní vánoční pohádky "Princ Bajaja")

Kolem Cestníku k Valdštejnu (zajímavá může být nezajímavá cesta lesem bez vyhlídek)

Pravda skrytá pod hradem (svědectví z německé okupace na rytině schované ve skalách pod Valdštejnem)

Listopad - čas vzpomínání, světýlek a barevného listí ... (symbolický hřbitov horolezců poblíž Mariánské vyhlídky)

Rudá záře v Arboretu  -  Hruboskalský značkovník

Na sekvoj se původně nedostalo ... (Sekvojovce obrovské, kalifornské stromy gigantické, porostou po staletí v Arboretu.)

Zanikající Váchova rytina (výletník z devatenáctého století nebo stavitel Angrovy stezky?)

Našlo se poblíž Mariánské vyhlídky (fotoaparát, hořící cigareta nebo inzerát k seznámení ...)

Zapomenutá vyhlídka na Zlaté stezce Českého ráje

(podivný skalní přírodní útvar nebo z pískovcové skalky upravená vyhlídka do dříve odkrytého a dosud malebného údolí Čertovy ruky)

Fialová pohádka - kvete vřes

Báseň "Skály" z nově vydané sbírky "Renesance snílků"

Nezapomeňte na pohlednice

(o hruboskalských pohlednicích a jejich autorech)

Černýš hajní

Cesty blesků

(fulgurity jsou vzácné stopy po úderech do vrcholů skal)

Skalní rytiny - "Bylinná" Jaromír Juan Hlavatý - Hruboskalský značkovník

Blesky nad Skalákem

(vzpomínka na tragedii na Větrníku v roce 1969)

Bouřkové signály

(o hruboskalských bouřkách)

Jan Neruda v lázních

(výročí narození vzácného lázeňského hosta)

To velké staré slunce (Jan Neruda - báseň)

Hruboskalský značkovník (romantická červená)

Záhada cyklotrasy "4010"

(co v návodu na cyklistický výlet nebylo)

Rozkvétá růžová zvonkohra - Recept na kosmatici - Koza výletnice - Hruboskalský značkovník

Ztracená Mariánská skála

(kterou skalní věž nazval Jan Lexa z Aehrenthalu po své manželce Marii? Není to jasné, a možná ani nikdy nebude ...)

Mařinka vonná - Už je zase tady čas školních výletů - Hruboskalský značkovník

Záhadná freska na Valdštejně

Skryté znamení v pískovci - Jablůňka u lázní - Hruboskalský značkovník

Čarodějnice na skále

Příběh ztracené panenky - Sasanka zvaná hajní - Hruboskalský značkovník

Rozlámaná skála u Adamova lože

"Duben" Jaromír Juan Hlavatý - Hodovací stoly veverek - Koupák má web - Pozor na vajgly - Krajina magických sil - Turistické značky do sbírky

Posvátná místa na Hrubé Skála - balvan v zatáčce

"Mlha" Jaromír Juan Hlavatý - "Tajemný Český ráj" - Dub v PR Bažantník

Temné síly v Dračích skalách

"Zima" Jaromír Juan Hlavatý

Paní fabrikantová v Sedmihorkách - v lázních se odehrává část románu Gustava Pflegera Moravského "Paní fabrikantová"

Zbytek plotu obory

Pejsek z Koupáku

Je to krásný a tichý kout ...

Dušičková nálada, mlhy, tma ... a strašidla - Predátorovy stopy? - Velký tmavý bratr, malý bílý bratřík

Hlava umrlce nebo Osudová?

Osudné házení šiškou - Zapomenutý příběh -Zmatek v Eliškách (Elisabetin pramen)

Lom nebo příliš hranatá skála?

Poslední ocún u Arboreta - Pes na Sahaře