Hruboskalsko je území

 

zarostlé pískovcem a protkané srnčími pěšinkami

drásané letními bouřemi a bělené poledním sluncem

chlazené dechem Ještědu a sněhem Kozákova

zakleté tajemstvím věků a záhadných symbolů

spoutané magií pramenů a přísahami bojovníků

zdobené křídly dravců a šperky ze železa

ale hlavně

 prochozené tisícihlavými zástupy turistů!

 


 

 


 

Hruboskalské pěšinky

jsou určeny milovníkům pískovců, toulavcům, lovcům rytin a záhad

Stránky mají pouze zábavný charakter, bez odborného zázemí.


Úvodní strana


Popisovaná místa

 v PR Hruboskalsko lze najít u hlavních cest a turistických značek.

Netřeba vstupovat do porostu mimo cesty.


 

Stánky s občerstvením

 


Při hruboskalských potulkách se nechme s důvěrou vést touto pomůckou. Jedná se o podrobnou mapu

 "Hruboskalsko"

měřítko 1 : 8 000

Bez této detailní mapy neznalý turista zcela jistě zabloudí. Turistická mapa "Český ráj" v měřítku 1 : 25000 nebo dokonce 1 : 50000, kterou obvykle bývají cestovatelé  vybaveni, nepostačuje na drobnosti, jako je napojení jednotlivých značených tras, menší skalní oblasti nebo umístění pramenů. Mapka na informačním letáčku velikosti pohlednice je vhodná jen pro dobrodruhy a školní výlety.

Vydavatel je

Kartografie HP s.r.o.

Aktuálně je v mapě zachycen stav roku 2012. Značené turistické trasy ve starších mapách už neodpovídají skutečnosti.

 

 

 

 

 

Citát na uvítanou:

"Chceš-li podívat se jednou mezi masony, pojď se mnou dnes večer do rue Cadet," pravil

 ke mně přítel a podával mně pozvání, na jeho jmeno znějící. Pozvání bylo vytištěno na malém

 kvartu, označeno nahoře obrazci trojice, oka božího, okřídlené koule všehomíru a masonských

čili měřických nástrojů a ohraničeno rámcem, v němž nakreslen oul, lebka, spojené ruce, závaží,

pískové hodiny, obelisky i jiné a jiné symboly freimaurerských spolků."

- Jan Neruda, z článku "Návštěva u svobodných zedníků", časopis Květy, 1866

Velké tajemství ozubeného kola

 

 Mezi první desítku nejvzácnějších hruboskalských rytin jistě můžeme zařadit jeden obrazec, vyrytý do horní stěnky v pásmu skalek Krokodýla. Je to pečlivě a přesně provedené ozubené kolo s písmeny V a O a rokem 1930. Základním pravidlem lovců rytin je poznatek, že řemeslně vytvořené rytiny bývají oficiálním pomníčkem na události nebo vzpomínkou na návštěvu významné osoby, a má tedy smysl si zapátrat, jakou zprávu nám předává, nebo jaký příběh chce vyprávět. Důvěrně mezi námi - zaznamenat rytinu bez příběhu je svým způsobem zbytečná námaha, a proto se vyplatí hledat alespoň takový, který by mohl být nejvíce pravděpodobný.

 Ozubené kolo na první pohled naznačuje, že je upomínkou na výlet nějakého dělnického spolku, nebo snad lázeňský pobyt majitele strojírenské továrny; jeho tvar jakoby vypadl z tovární reklamy nebo budovatelského plakátu. Až na jednu maličkost - v levé horní části je ozubené kolo přerušené jakousi spojkou nebo spíš kladívkem. Právě kladívko nás odvádí od symbolu strojírenství do světa jiných symbolů, a sice ke svobodným zednářům. Není to možnost nepřijatelná - do lázní přijížděli šlechtici, umělci a významné osobnosti společenského života, a v časech první republiky bylo zednářství otázkou společenského postavení. Pokud stěnky u Krokodýla opravdu tvořívaly jakousi "společenskou kroniku", můžeme odpovědět i na otázku, jak se zednářský symbol ocitl zrovna u obyčejné cesty pod Čertovou rukou.

Ze symbolů svobodných zednářů vybereme pro naši rytinu kruhový řetěz členů, který má právě podobu ozubeného kola. Kladívko spojuje řetěz a znázorňuje člena předsedajícího. Písmena VO mohou znamenat Velký Orient, k němuž se váže i rok 1930 - v roce 1931 vznikl Velký Orient Čsl. Podrobnosti o této události a příslušných symbolech se můžeme dočíst v knihách, které se zednářstvím zabývají, a dobrým zdrojem informací je i časopis "Svobodný zednář" (vycházel  v letech 1925 - 1938). Např. obsahuje i zmínku o tom, že svobodní zednáři pečovali o své zdraví a často pobývali v lázních. Pokud přijmeme příběh o do skal zanesené památce na ustanovení Velkého Orientu Čsl. v r.1930, zařadíme si krokodýlské ozubené kolo mezi hruboskalské stopy po svobodných zednářích, ať už z dob Valdštejnů nebo těch novějších. A že jich ve skalním městě není málo...

Ozubené kolo je zřejmě nejvýše položená rytina ve skalkách Krokodýla. Bez žebříku nebo snad namáhavějšího výstupu není přístupná, proto ji nepřekrývají obvyklé čmáranice, jako u jiných vzácných krokodýlských rytin. Přesto se v lišejníku a vinou povětří ztrácí, a za pár let se i přes dokonalé kamenické provedení vytratí docela.

 

Na obrázku pořízeném před deseti lety je rytina při určitém

 světle a za horkého léta, kdy seschl lišejník, ještě dobře patrná.

 

Dnes ji ani pozorné oči neodhalí snadno.

 

 Pramen Josefův bez dřevěné knihy

 

Směle můžeme tvrdit, že pramen Josefův dostal nejhezčí pomník ze všech sedmihorských pramenů, i když jeho kamenný půvab pokazila ztráta vršku s tvarovaným jehlánkem. Zatímco vedlejší prameny "Barbora" a "Antonín" získaly název podle místních osobností, pramen "Josef" se pro své jméno musel vydat do Chorvatska. Nahlédneme-li totiž do Prylova průvodce z r.1891, dočteme se, že pramen "Josef" byl pojmenován na počest barona Josipa Šokčeviče, chorvatského bána v letech 1860-1867. Možná  proto pomník působí tak romanticky, a v kompletní empírové podobě byl jako obelisk připomínající vítězné panovnické skutky... I když se nedá říct, že vládnutí pana barona skončilo po sedmi letech úspěšně, přes usilovnou snahu co nejvíce Chorvatsku prospět.

Ilustrace pochází z průvodce "Z Českého ráje" V.Durycha, autor A.Nejedlý, rok 1886.

Jak je vidět na obrázku, vedle pomníku stála pěkná lavička. Dnes je tady lavička rovněž, ale nastálo obsazena osobou ze dřeva, s plnovousem a v teplé kápi (to aby mu pod sněhem nebyla zima). Je-li to pohádkový skřítek, lesní bytost, toulavý poustevník, nebo snad poslední hruboskalský tramp, to si každý může určit podle vlastní nálady. Pravda je, že když se chodcům vynoří za zatáčkou jeho obrysy, hlavně za soumraku, leckterý se vyděsí. Ale není to jen nehybná sehnutá postava, která straší návštěvníky. Dříve to byla hlavně dřevěná kniha, kterou četl na svých kolenou. V knize bylo napsáno:

„Ve vodě pramenných stružek a potůčků žije malý korýš, blešivec potoční. Jmenuje se blešivec, protože svými trhavými pohyby připomíná blechu. Jeho přítomnost znamená čistou vodu. Voda z takového pramene je s největší pravděpodobností pitná.“

Text byl doplněn velkým podrobným vyobrazením popsaného korýše, se všemi nožičkami a tykadýlky. Korýšův popis a obrázek dlouho bavily (a také poučovaly) turisty na Pramenné cestě, a je škoda, že po nějaké době zůstala dřevěná postava bez knihy. Snad někomu vadila její zlomyslnost, když mnoho návštěvníků se nejdříve napilo z pramene, a teprve potom si šli přečíst, jaké roztomilé zvířátko jim právě krauluje v žaludku. Slabší povahy to nesly těžce, ty silnější s humorem.

Pomník Josefova pramene má ještě jednu zajímavost - v medailonu vavřínového věnce je text rozdělen ozdobnou linkou do dvou částí. V horní je nápis PRAMEN JOSEFŮV, ale dolní text je záměrně vymazán. Bylo tam jistě víc, než jen letopočet, možná plné jméno chorvatského barona. Mohlo by se spekulovat o důvodech, proč se od 19.století na původ názvu pramene zapomnělo, a proč je přinejlepším  připisován jinému Josefovi...

 

 

 

Ze staré cesty domova mého

dnes dávný pozdrav

na mne dých´,

vůně jablka rozkrojeného,

jímž vlhce voní první sníh.

 

Vy, dětské smysly, blízké země,

jak lačný čenich zvířete,

jak páchlo to kdys přetajemně

v té staré cestě vyjeté!

 

J.C.Kolman

 

(z básně "Stará cesta")

1943

 


 

 

Výroční cena příležitostných pískovcových kresličů

 

ŠKRABAL 2017

 

1. místo

 

I když nominovaných škrabů na titul Škrabal 2017 bylo hojně, nakonec zvítězil lenoch, který využil starého dosti hezkého srdce (snad zač. 20.stol.) pod Blatníkem a přidělal jen MS2017.

 

2. místo

 

Na druhém místě se ocitl neumělý hexagram, který u Krokodýla skoro zasáhl do vzácné rytiny FJT. Otázkou je, jaké poslání má tento symbol právě na této stěnce. Možná, že by vesmír uvítal, kdyby mu autor poslal vzkaz stvořený jen z větviček u cesty.

 

3. místo

 

Třetí místo obsadil čilý Honzík, který se opakovaně nemohl nabažit rýpání písmene H, kterým jeho jméno a příjmení začíná.

 


 

 

Nejvíce navštěvované stránky  v měsíci prosinci:

 

1.

Kde je třetí Kočičí hlava?

(záhada ze starého průvodce)

2.

Princ Bajaja to s draky uměl

(filmovací místa kultovní pohádky "Princ Bajaja")

3.

Zapomenuté místo

"U Obrázku" nalezeno!

(hledání a znovuobjevení ztracené vzácné lázeňské památky)

4.

Která Čertova ruka je pravá?

(úvaha o jedné bizarní věži)

5.

Přetížený balvan ze Sahary (skalka  na turistické trase)

 Správnej konec

 Tak pokračujem

(verše neznámého horolezce)

 


 

 

Hruboskalský značkovník

 

Turistické trasy se mohou chlubit nově malovanými značkami. Jsou pěkně vidět zdálky, což jistě každý poutník ocení. Značená síť je tady náročná, tak se mohlo stát, že  zelené značce došla v Údolíčkách barva. Ale je pomoženo, zelenou značku každý může poznat podle bílého písmene "Z".

 

 


 

 

Kam na jiné pěšinky:

 

Nakladatelství MH Beroun

 

Fotograf Jiří Schneider

 

Kniha Českého ráje

 

Hrad Valdštejn

 

Planta naturalis Markvartice

 

Čarověníky v naší zahradě

 

Helena Cejnarová - kresby

 

Rytíři turnovského meče

 

Užitečný průvodce pro hledače podivných míst

 

Prasátka v Sedmihorkách

 

Fotograf Rudolf Ropek

 

 

Toulavou stezkou

Citát na rozloučenou: 

Jeden hošík se na Pramenné cestě bavil tím, že obíhal prameny a z každého se pořádně napil. Takto si počínal i u pramene Josefova. Když se napil dosyta, šel se s tatínkem podívat, cože to je napsáno v dřevěné knize. Po seznámení s podobou blešivce pobledl, a k úleku všech přítomných  jeho žaludek spontánně vrátil vodu z pramene zpátky do přírody.

                              

Hruboskalská "Malá Amerika"

(pískovcová krása Mařanových lomů)

Fenomén F.B. pokračuje

(záhadný seriál monogramů má díl v Mařanových lomech)

Vánoce  (K.Babánek, 1908)

Hruboskalský značkovník (písmeno K)

Dušičková vzpomínka na starý příběh

(neštěstí na stavbě "horské" silnice v r. 1840)

Podivné síly na červené značce

(zajimavé dětské chování u přícestních skalek)

Teskno mi  (K.Babánek, 1908)

Hruboskalský značkovník (mechovitá divočina)

Velké loviště skalních rytin

(skalky u Krokodýla jako společenská kronika)

Památníček pod Čertovou rukou

(komu patří jména a iniciály?)

Podzimní pohádka  (J.Kvapil, 1946 )

Hruboskalský značkovník (houby rostou všude)

Hruboskalské skály vykouzlil čaroděj ze Sněžky

(reklamní pohádka Pilňáčkova mýdla)

O čaroději ze Sněžky

(pohádka - Ludvík Černov)

Tajemství temných koutů

(pátrání po výletnících z r.1934 podle rytiny v Myší díře)

V pozdním létě (J.Kvapil, 1894)

Hruboskalský značkovník (rozložená modrá značka)

Kolik tajemství nabízí Barbora Quelle?

(Barbořin pramen a jeho jitřní hvězda)

Důvěřuj a uzdravíš se

(záhadný balvan u Barbořina pramene)

V létě se smutek lépe unese  (Marie Calma, báseň z r.1929)

Hruboskalský značkovník (kuriozitka)

Nenápadný život turistických značek

(vývoj značených tras od r. 1924)

Zardělé vstalo slunce  (Karel Babánek, báseň z r.1902)

Hruboskalský značkovník (valdštejnské buky)

Adamovo lože nebo Adamova lóže?

(čemu mohla sloužit záhadná skalní skrýš pod hruboskalským zámkem)

Až se vrátí  (Karel Babánek, báseň z roku 1900)

Hruboskalský značkovník (stále skrytá značka pro cyklisty)

Tajemství Antimony

(mizející vzácná a záhadná rytina za Skautem)

Jedna mapa nestačí

(nová mapa Hruboskalsko a Podtrosecká údolí)

Už kukačka se tiší v letu

(úryvek z "Balady z Českého ráje", 1946)

Hruboskalský značkovník (žlutá značka)

Vlakem kolem Sedmihorských chlumů

(železniční průvodce z r. 1921)

Vzpomínka v Zámecké rokli

(odvážná hypotéza o původu jedné rytiny)

Jde jarem hudba závratná

(báseň Jana z Wojkowicz, 1914)

Hruboskalský značkovník (rozcestí u Kacanov)

Kde je třetí Kočičí hlava?

(záhada ze starého průvodce)

Šustrovi na Sahaře (Ingeborg přežila)

(po stopách vandalské rytiny ze 70. let)

Měsíc, ten tulák na nebi

(báseň K.Babánka z roku 1902)

Brzdné kolo v Dračích skalách

(dopravní značka pro koňské povozy)

Hruboskalský značkovník (šipka z Radeče)

Vyhlídka "jako na váze"

(zvláštnosti vyhlídky U Lvíčka)

Fenomén zvaný F.B.

(záhadný seriál monogramů)

Podzim - báseň K.Babánka z roku 1934

Hruboskalský značkovník (šipka z plechu)

Tajemství Pašerácké stezky

(Nesestupuj, zlomíš nohu - varování ve starých průvodcích)

Svatá Terezička v Sedmihorkách

(symbolická přítomnost patronky Francie v místě U Obrázku)

Jak dříve zas - báseň K.Babánka z roku 1935

Dítě skal osiřelo

(nová podoba "Skalních Trosek")

Hruboskalský značkovník (rozesmátá vzpomínka na léto)

Pekařova stezka začíná na Valdštejně

(pátrání po trase kdysi známé turistické cesty)

Záhada rudých vrat v údolíčkách

(přírodní zajímavost vzbuzující tajemné představy)

Rozcestník u kolejí (nová kulturní památka)

Hruboskalský značkovník (tuhle značku příroda nechce)

Posvátná místa u turistických stezek

(zastávky k meditaci v přírodě na čtyřech značených cestách)

Mohl to být Fráňa Šrámek?

(záhadná rytina jako stopa po pobytu básníka)

Hruboskalský značkovník (lesnická značka)

Heydrichův odkaz v hotelu Podháj

(hotel Podháj vybraným střediskem zotavovacích akcí v letech 1943 a 1944)

Stopy protektorátních dělníků

(o mnoha zvláštních skalních rytinách)

Hruboskalský značkovník (odbočka ke galerii)

Poklad z hruboskalských pohlednic

(příběh fotografie výletního hostince v Karlovicích)

Záhada bukořadí na poutnické cestě

(pořád se neví, proč se buky otáčejí)

Pod Valdštejnem je Erebor (kamenná vrátka do skalní stěny)

Hruboskalský značkovník (elitní buky nad Žantovníkem)

Zaniklá sláva "Konce světa"

(zakázaný vstup do skalního města)

Drobnosti z "Klevetnice"

(skalní rytiny na balvanu poblíž "Konce světa")

Hruboskalský značkovník (nově označená trasa přes Dračí)

Prachovna v prachu oděná

(Různé podoby záhadné skály nad parkovištěm)

Zámecká vzpomínka na renesanci

(sgrafita po Smiřických na nádvoří)

Záhadná malůvka u Arboreta

Hruboskalský značkovník (jednu pěší nahradily dvě pro kola)

Dítě borovice v náruči pískovce

(Romantické Skalní Trosky)

Tajemství kříže za Valdštejnem

(původ známé památky)

"Vánoce"- K. Babánek, báseň z r.1908

Hruboskalský značkovník (zmatek v zelené)

Když na Mariánské došla trpělivost

(ztráta památky pro přílišné množství rytin návštěvníků)

Kacanovský Bažináč si své jméno zaslouží

(málo známá, ale zajímavá skalní věž)

"Romance"- báseň z r.1918

Hruboskalský značkovník (sloupek v Arboretu)

Dávný vzkaz z hladomorny

(vysvětlení rytin z Valdštejna za pomoci velké dávky fantazie)

V kruhu balvanů pod Čertovou rukou

(ještě větší dávka fantazie)

Hruboskalský značkovník (šipka na kamenné lavici)

Kde Beneš Heřman zvítězil nad Sasíky?

(pátrání po bojišti dávné legendární bitvy)

Jezírkovský Stonehenge

(i obyčejná zřícená skalní věž může být velice zajímavá)

Neviděli jste Kyseláka?

(o zvyku jisté turistické osobnosti 19.století)

Hruboskalský značkovník (šipky v Kopicově galerii)

Je skalní město bezpečné? Není. Má závrty.

(opomíjené vlastnosti skalní divočiny)

Tajemné letopočty v Dešťovém údolí

(souvisí záhadné letopočty s Jirošovým statkem?)

Vtípek kameníkův?

(nezvyklá hlavice jílce pod rukou sv. Václava)

Hruboskalský značkovník (cedulka z Kacanov)

Zapomenuté místo "U Obrázku" nalezeno!

(hledání a znovuobjevení ztracené vzácné lázeňské památky)

Vzkaz partyzánů - nebo snad ne? (májové fantazírování nad nezřetelnou katastrální značkou)

Magická runová růžice - rytina pro opravdové labužníky

Hruboskalský značkovník (křižovatka u Adamova lože)

Záhada Martinské stěny (po stopách Martinských stěn v mnoha skalních městech, a proč to hruboskalské o svou stěnu Martinskou přišlo)

Tajná skrýš v Kořenského prameni (malá jarní vzpomínka na "krále Skaláku" )

Hruboskalský značkovník (přejezdový rygol na červené)

Hruboskalské podzemí (tajná chodba v Dračích skalách)

Tančící zbojník v Zámecké rokli (největší rytina ve skalním městě - památka z padesátých let)

Tajemství jara - báseň z roku 1899

Hruboskalský značkovník (směrovka pod mostem)

Keltové by tudy nechodili (záhadná věž Stojan a jeho brána)

Stával na vyhlídce U Lvíčka gloriet? (po stopách vyhlídkového altánku)

Pohádka - báseň Vlastimily Hlavaté

Hruboskalský značkovník (nová odbočka na červené)

Zajímavá nezajímavá cesta (po asfaltce pod hřebenem Valdštejna)

Důvěrnosti staré pohlednice (starosti roku 1916)

Hruboskalský značkovník (rozcestí pod Valdštejnem)

Až vyjedou hruboskalští rytíři... (o prvním reliéfu v Kopicově galerii)

Hruboskalsko má aktualizovanou mapu (nově vydaná mapka s měřítkem 1:8000)

Hruboskalský značkovník (odbočka do skalní galerie)

Je Hlavatice bezpečná? (podivná skalní věž proměněná v rozhlednu)

Strom s kruhem zmízel! (o horolezecké kuriozitě)

Nezbedný Amorek v Kopicově galerii

Hruboskalský značkovník (technická památka na Valdštejně)

Přetížený balvan ze Sahary (skalka  na turistické trase)

Zapomenutá filmovací místa (filmová povídka Smrt na Jehle)

Verše neznámého autora: Správnej konec a Tak pokračujem

Hruboskalský značkovník (zkratka žluté značky)

Kde jsou klenoty Kateřiny ze Štítar? (romantická legenda o poslední obyvatelce hradu Valdštejna )

Šťastná ruka ve skalkách Krokodýla (skalní kuriozita - legrácka nebo zrození pověry?)

Den, kdy přiletěli motýli (ještě nemáte motýlí loučku?)

Hruboskalský značkovník (improvizovaná odbočka)

Po stopách vládního usnesení č. 185/75 (dlouhodobá koncepce rekreace obyvatelstva)

Tajemství pod Čertovou rukou  (hraniční kámen)

Senzační odhalení - Jelínek šidil na botách! (porovnání obuvi pískovcových skulptur sv. Floriana )

Hruboskalský značkovník (poloprázdná dvojznačka na modré)

Vzpomínka na skrytou romantiku Žaludštejna (zbytky malebného místečka v Údolíčkách)

V cestě stojí kamenné křeslo  (turistická památka pod Předním Skalákem)

Tajemná podoba Kočičí hlavy (skalní věž v Předním Skaláku)

Hruboskalský značkovník (značka v objetí korovitky terčovité)

Stosedmdesátiletý půvab vzduchových lázní

 (jubileum sedmihorských lázní)

Láskyplný zásah do lomařova loga (další rytina utrpěla újmu)

Srdcové číslování (záhadná rytina na Eliščině procházce)

Mamert Knapp na Valdštejně? (stopa pražského nakladatele)

Hruboskalský značkovník (šipka k Sedmihorkám)

Záhada pěti hradů (úvaha nad hruboskalskou hradní úrodou)

Okružní výlet přes pět hradů kolem Horského hřebene

Hraniční čára na Zlaté stezce (vyznačení katastrálních hranic u Čertovy ruky)

"Jarní tání" - báseň Mikyho Marusjaka

Hruboskalský značkovník (rozcestník na Pramenné cestě)

Skalní město pod ochranou světců (přehled svatých, jejichž zpodobnění je svázáno s Hruboskalskem)

Jarní magie u Kopicova statku (reliéfy pod sochou sv.Jiří)

"Zimník" - báseň Vlastimily Hlavaté

Hruboskalský značkovník (krásná šipka v Kopicově galerii)

Chybějící stopy hruboskalské obory (kudy vedlo 8 km laťkového plotu)

Záhadné sloupky u Třetích vrat (opravdová záhada čekající na své objevitele)

Konec pohádky o partyzánech pod Čertovou rukou (poničení jedné zajímavé historické rytiny)

Hruboskalský značkovník (žlutá pod Hlavaticí)

Co bylo dřív, jeskyně nebo Jenovefa? (původ názvu skalní věže poblíž Krokodýla)

Příběh troudnatců na Eliščině procházce (obyčejný strom s neobyčejnou historkou)

"Paměť kamene" - báseň Mikyho Marusjaka

Hruboskalský značkovník (letní poezie za Koupákem)

Která Čertova ruka je ta pravá? (rozehrání úvah o jedné bizarní skalní věži)

Vzpomínka na radu Horsta

Hruboskalský značkovník (zbytek jedné zrušené značky)

Stopy slavného května (rytiny okének a křížků)

Malířka Českého ráje z pensionu Harmonie (příběh jednoho obrazu)

Pidižvíci z vesmíru v jehličí hruboskalských lesů (hlenky na cestách)

Hruboskalský značkovník (samorost od Kopicova statku)

Bitka o českého lva (příběh skalní rytiny u Smíchouzova rybníčku)

Romantika v zatáčkových skalách (opomíjený kout poblíž Valdštejna)

Velká láska Marie (památník v bukové kůře)

Hruboskalský značkovník (princeznička z Prachova)

Zatáčka vysekaná do skály (ukázka umění kameníků a stavitelů silnic)

Borovice na Angrově stezce

Nenápadný slavný Photo Point (vodnický pařízek ve Smíchouzově rybníčku)

"Předjaří" - Jaromír Juan Hlavatý

Hruboskalský značkovník (zelená u Radeče)

Zázraky přírody ve vedlejší rokli (mechové údolí a skalní brány pár kroků od Adamova lože)

Český ráj po sedmihorsku

Zimní les (úryvek básně 1935)

Hanke pod Čertovou rukou (skalní rytina z dvacátých let)

Hruboskalský značkovník (papouškový sloupek)

Že by ve Skaláku chyběl čarověník? Ani náhodou! (mýty a to ostatní o čarověnících)

Stěna ruských jmen

Vánoční strom (báseň 1892)

V zatáčce nad Gotickou cestou

Hruboskalský značkovník (kůra shazující značku)

Draků není nikdy dost (podoba dračí hlavy poblíž zámku)

Král hruboskalských buků

Sníh bude s vichrem burácet (báseň 1892)

Vzpomínka na výlet? (rytina na Mariánské vyhlídce)

Hruboskalský značkovník (zelená u Radeče)

Velké stěhování z Hrubé Skály na Karlův most (dílo hruboskalského sochaře Jiřího Nováka)

Čertovské vidle nad Čertovou rukou (zajímavý strom)

Máte motejlovou louku?

Báseň "Po vlasti" - K.V. Rais 1884

Malé záhady jsou také záhady (skalní rytina na Pašerácké stezce)

Hruboskalský značkovník (červená pod Hlavaticí)

Kolik démonů útočí na svatého Prokopa? (tajemné obludky kroužící kolem sochy v Dračích skalách)

Záhada zakroucených buků (spirála přírodních sil v několika hruboskalských stromech)

Pejskové ve Skaláku: Spánek pod botou

Hruboskalský značkovník (mech a lišejníky v Údolíčkách)

Jak odcházejí legendy... (osudné setkání spisovatelky Vlasty Štáflové a horolezce Josky Smitka)

Hruboskalský značkovník (cyklotrasa 4015)

Loutkáři zarytí do pískovce (tajemství Skály loutkářů u zámku Hrubá Skála)

Drobná památka (zbytek sloupku po bývalém turistickém ukazateli u pramene Kořenského - na původním Konci světa)

Hruboskalský značkovník (buk pod Prachovnou)

Princ Bajaja to s draky uměl (putování hruboskalským skalním městem po filmovacích místech kultovní vánoční pohádky "Princ Bajaja")

Kolem Cestníku k Valdštejnu (zajímavá může být nezajímavá cesta lesem bez vyhlídek)

Pravda skrytá pod hradem (svědectví z německé okupace na rytině schované ve skalách pod Valdštejnem)

Listopad - čas vzpomínání, světýlek a barevného listí ... (symbolický hřbitov horolezců poblíž Mariánské vyhlídky)

Rudá záře v Arboretu  -  Hruboskalský značkovník

Na sekvoj se původně nedostalo ... (Sekvojovce obrovské, kalifornské stromy gigantické, porostou po staletí v Arboretu.)

Zanikající Váchova rytina (výletník z devatenáctého století nebo stavitel Angrovy stezky?)

Našlo se poblíž Mariánské vyhlídky (fotoaparát, hořící cigareta nebo inzerát k seznámení ...)

Zapomenutá vyhlídka na Zlaté stezce Českého ráje

(podivný skalní přírodní útvar nebo z pískovcové skalky upravená vyhlídka do dříve odkrytého a dosud malebného údolí Čertovy ruky)

Fialová pohádka - kvete vřes

Báseň "Skály" z nově vydané sbírky "Renesance snílků"

Nezapomeňte na pohlednice

(o hruboskalských pohlednicích a jejich autorech)

Černýš hajní

Cesty blesků

(fulgurity jsou vzácné stopy po úderech do vrcholů skal)

Skalní rytiny - "Bylinná" Jaromír Juan Hlavatý - Hruboskalský značkovník

Blesky nad Skalákem

(vzpomínka na tragedii na Větrníku v roce 1969)

Bouřkové signály

(o hruboskalských bouřkách)

Jan Neruda v lázních

(výročí narození vzácného lázeňského hosta)

To velké staré slunce (Jan Neruda - báseň)

Hruboskalský značkovník (romantická červená)

Záhada cyklotrasy "4010"

(co v návodu na cyklistický výlet nebylo)

Rozkvétá růžová zvonkohra - Recept na kosmatici - Koza výletnice - Hruboskalský značkovník

Ztracená Mariánská skála

(kterou skalní věž nazval Jan Lexa z Aehrenthalu po své manželce Marii? Není to jasné, a možná ani nikdy nebude ...)

Mařinka vonná - Už je zase tady čas školních výletů - Hruboskalský značkovník

Záhadná freska na Valdštejně

Skryté znamení v pískovci - Jablůňka u lázní - Hruboskalský značkovník

Čarodějnice na skále

Příběh ztracené panenky - Sasanka zvaná hajní - Hruboskalský značkovník

Rozlámaná skála u Adamova lože

"Duben" Jaromír Juan Hlavatý - Hodovací stoly veverek - Koupák má web - Pozor na vajgly - Krajina magických sil - Turistické značky do sbírky

Posvátná místa na Hrubé Skála - balvan v zatáčce

"Mlha" Jaromír Juan Hlavatý - "Tajemný Český ráj" - Dub v PR Bažantník

Temné síly v Dračích skalách

"Zima" Jaromír Juan Hlavatý

Paní fabrikantová v Sedmihorkách - v lázních se odehrává část románu Gustava Pflegera Moravského "Paní fabrikantová"

Zbytek plotu obory

Pejsek z Koupáku

Je to krásný a tichý kout ...

Dušičková nálada, mlhy, tma ... a strašidla - Predátorovy stopy? - Velký tmavý bratr, malý bílý bratřík

Hlava umrlce nebo Osudová?

Osudné házení šiškou - Zapomenutý příběh -Zmatek v Eliškách (Elisabetin pramen)

Lom nebo příliš hranatá skála?

Poslední ocún u Arboreta - Pes na Sahaře