Hruboskalsko je území

 

zarostlé pískovcem a protkané srnčími pěšinkami

drásané letními bouřemi a bělené poledním sluncem

chlazené dechem Ještědu a sněhem Kozákova

zakleté tajemstvím věků a záhadných symbolů

spoutané magií pramenů a přísahami bojovníků

zdobené křídly dravců a šperky ze železa

ale hlavně

 prochozené tisícihlavými zástupy turistů!

 


 


 

Hruboskalské pěšinky

jsou určeny milovníkům pískovců, toulavcům, lovcům rytin a záhad

Stránky mají pouze zábavný charakter, bez odborného zázemí.


Úvodní strana


Popisovaná místa

 v PR Hruboskalsko lze najít u hlavních cest a turistických značek.

Netřeba vstupovat do porostu mimo cesty.


 

Stánky s občerstvením

 


Při hruboskalských potulkách se nechme s důvěrou vést touto pomůckou. Jedná se o podrobnou mapu

 "Hruboskalsko"

měřítko 1 : 8 000

Bez této detailní mapy neznalý turista zcela jistě zabloudí. Turistická mapa "Český ráj" v měřítku 1 : 25000 nebo dokonce 1 : 50000, kterou obvykle bývají cestovatelé  vybaveni, nepostačuje na drobnosti, jako je napojení jednotlivých značených tras, menší skalní oblasti nebo umístění pramenů. Mapka na informačním letáčku velikosti pohlednice je vhodná jen pro dobrodruhy a školní výlety.

Vydavatel je

Kartografie HP s.r.o.

Aktuálně je v mapě zachycen stav roku 2012. Značené turistické trasy ve starších mapách už neodpovídají skutečnosti.

 

 

 

 

 

Citát na uvítanou:

"Staré podpisy ve skalách! Jejich tvar v příznivém světle třeba

jen jedinkrát v roce vystoupí jako přízrak ze skalní stěny

a vzápětí zmizí ve stínu, aby ho už nikdo nevypátral ve změti

drobných nerovností pískovce. Je to dávné tajemství cizích

kroků a zaniklých cest - poselství, které lze stěží rozluštit." 

Velké loviště skalních rytin

 

Jestliže propojíme zvyklosti typické pro návštěvníky různých skalních měst zhruba před stoletím a více, můžeme se z hlediska lovců skalních rytin dobrat zajímavého směru lovu. Propojovací skutečnosti jsou následující:

 a) sedmihorské lázně byly v uvedené době hojně využívány osobnostmi z kulturního a společenského života;

b) zvykem významných osobností bylo zanechat po sobě celé jméno nebo autogram vyrytý do skalní stěny jako upomínku své přítomnosti, ideálně i s letopočtem;

c) podpisy se houfovaly na jednom místě, aby se upomínka na vzácného hosta mohla těšit ze sousedství jiných celebrit.

Ve Skaláku existuje místo, kde jsou rytiny podobného druhu v hojném počtu shromážděny. Oproti logickým předpokladům to není impozantní skalní stěna některé známé věže v Zámecké rokli, nebo pro střevíčky dam lehce přístupný romantický balvan na vyhlídce. Naopak, jsou to nízké, poněkud zastrčené a nenápadné otesané stěnky u Krokodýla. Důvod, proč jsou vzácné rytiny zrovna tady v nehostinném stínu Čertovy ruky, poněkud uniká, ale jen dokud si neuvědomíme, že stěnky u Krokodýla a sedmihorské lázně mají společnou dobu  svého vzniku - Alois z Aerenthalu nechal přes skály prokopat cestu z Podháje na Valdštejn v roce 1840, a o dva roky později zahájily dostavěné lázně plný provoz. Výletníci z lázní tak chodívali na Valdštejn kolem oblých bílých skalek (původně se tahle část cesty nazývala "Prosekaná skála"), které je zaujaly natolik, že jim pro tvar ležícího dlouhého zvířete s otevřenou tlamou dali název Krokodýl. Možná, že to byla právě panenská nedotčenost čerstvě prolámaného pískovce, která lázeňské hosty navedla k zavedení rytinové "společenské kroniky", podobně jako místo "U Obrázku" bylo spontánně vytvořeno pro duchovní rozjímání. Zajímavé je, že stěnky jako "knihu přítomných" využívaly starší i novější generace lázeňských hostů - je možné vedle roku 1888 potkat podpis z roku 1905, a o kus dál třeba i z roku 1939.

Dnes jsou stěnky bohužel pokryté neuspořádanou změtí písmen a vrypů návštěvníků méně vážených. Odkrývat stopy po významných lázeňských hostech pod nánosem pozdějších i současných škrábanic vyžaduje hodně představivosti. Vodítkem může být především  řemeslné provedení "záznamu" - vzácný host si autogram do stěny jistě nedrásal osobně, tak jako to dělají běžní návštěvníci.

Mapování vzácných podpisů je pro našince dobrá zábava, a pokud se povede pěkný úlovek... Ovšem není třeba se obávat, že někdo jedním zátahem vyloví celý "rybník". Pro všechny je u Krokodýla cenných rytin dost a dost. Jen po suchých a horkých letech se písek drolí, času moc nezbývá...

 

 Památníček pod Čertovou rukou

 

Díky vlastivědným spisům Ladislava Kadavy můžeme získat základní přehled o osobnostech, které navštívily lázně v letech vyrytých u některých jmen - a můžeme začít hádat,  kdo je kdo. Jistota, že trefa se podaří, je ale bez případného svědectví v turistických průvodcích nebo dopisech slavných návštěvníků lázní příliš malá...

Vzácnými hosty v lázních byli bratři Thomayerové. Známý lékař prof. MUDr. Josef Thomayer se dokonce o svém sedmihorském pobytu v roce 1887 zmínil ve své knize "Z pouti životem". Ozdobně vyvedená písmena F J T se zřejmě týkají jeho bratra, Františka Josefa Thomayera (1856 - 1938), který v lázních rovněž pobýval.

 František Josef Thomayer byl význačný zahradní a parkový architekt, nejlepší ve své době. Vytvořil např. stromořadí na Václavském náměstí, park před Hlavním nádražím a jiné parky v Praze. Jeho lázeňské parky v Bohdanči a v Mariánských lázních svádějí ke smělé myšlence, že parková vnitřní část lázeňského areálu mohla být upravena podle jeho návodu.

Když vidíme na stěnce nápadně malebně vykreslená písmena F Č, až dech se zatají. Víme, že na Hruboskalsku pobýval ve svém mládí František Ladislav Čelakovský (1799 - 1852). Tehdy působil jako vychovatel. Bydlel se svými svěřenci ve fořtovně v roce 1821, kdy se na zámku střídali majitelé. František Čelakovský byl hruboskalskou přírodou nadšen, napsal o ní svému příteli:

"Zde já rád bloudívám a kochám se v krásách přírody, z těch holých skalin bych chtěl samé sochy vytvořit, tuto Herkulesa klečícího, takže by se každý báti musel, aby nevstal a temenem neprorazil nebe".

V poslední sbírce básní "Růže stolistá" z roku 1840 je báseň "Snů mých sídlo nad prameny", hruboskalským lesům jako z oka vypadlá. Jestliže Čelakovský tak na tento kraj vzpomínal, je možné, že v dalších deseti letech svého života nově vzniklé lázně v Sedmihorkách navštívil. A rytina F Č mohla tak vzniknout .

Karel Műller v roce 1882 ve svém průvodci pro hosty sedmihorské a cestující "Lázně sedmihorské na Hrubé Skále a okolí" napsal: "Kdokoliv jsi se do Sedmihorek odebral a dru. Šlechtovi svěřil, měj trpělivost a důvěru! Dlouho, velmi dlouho protiví se někdy nemoc lékaři, konečně ale podá se přece a počne ustupovati. Nejde to najednou,  obzvláště přirozené léčení vyžaduje času. Ten, kdo šel by do Sedmihorek jako k nějakému divotvornému praménku, očekávaje, že jakmile údy své do křišťálové zdejší vody ponoří, choroba z něho spadne, ten byl by na omylu. Zázraky se v Sedmihorkách nedějí, za to ale se tam vzorně - léčí.

Dru. Šlechtovi, jehožto zásluhy udělením více vysokých tuzemských i cizích řádů, názvem vládního rady a rytířstvím na nejvyšším místě uznány jsou, jest podporou u všech lázeňských hostí oblíbený plukovní lékař na odpočinku, dr. Ferdinand Laufberger z Turnova."

A máme tady vysvětlení nejvíce nápadného celého jména na nejlepším místě pod převisem. Je to LAUFBERGER, příslušník jednoho významného lékařského rodu.  Možná, že tahle rytina jména pana doktora vznikla jako poděkování za jeho péči (jméno tesané do kamene vydrží věky) a zároveň dala popud k dalším rytinám této velikosti. Jako třeba je LNOVÁK poblíž. Snad se jedná o známého malíře Láďu Nováka (1865-1944), který se jako vystudovaný architekt a stavitel dosti věnoval výzdobám domů. Například fresky na spořitelně v Turnově jsou jeho dílem. V Praze vyzdobil Rottův dům freskami podle návrhu Mikoláše Alše.

Podobným způsobem lze lovit u krokodýlích skalek do nekonečna. Je to taková hra na pravdu, která nemusí být pravdou (nebo spíš zcela vůbec není), ale jako každá hra může výletníky tudy procházející pobavit a hlavně poučit...

 

 

 

 

Podzimní pohádka

 

Už na planinách stromy žloutnou

chlad cítí země v hluboku...

Nic nemá zpěvák nežli s loutnou

svou mladou lásku po boku.

Dech října fičí po pláni

a vzduchem táhnou havrani.

 

J.Kvapil

(1946)

 


 

 

Udělejte radost své jistě po českorájsku skalami nacpané knihovně a pořiďte jí novou knihu

Karla Čermáka

Opomíjená místa Českého ráje

Našinec ji prostě musí mít, o tom se nedá diskutovat!

Knihu vydalo nakl. Gentiana v loňském roce.

Dostupná je v knihkupectví  Kniha Českého ráje v Turnově

 


 

 

Nejvíce navštěvované stránky  v měsíci září:

 

1.

Princ Bajaja to s draky uměl (putování po filmovacích místech pohádky )

2.

Přetížený balvan ze Sahary (skalka  na turistické trase)

 Správnej konec

 Tak pokračujem

(verše neznámého horolezce)

3.

Heydrichův odkaz v hotelu Podháj

(středisko zotavovacích akcí v letech 1943 a 1944)

4.

Záhada cyklotrasy "4010"

(co v návodu na výlet nebylo)

5.

Je Hlavatice bezpečná? (podivná skalní věž proměněná v rozhlednu)

 


 

 

Hruboskalský značkovník

 

Letošní rok bohatý na úrodu hub se nevyhnul ani nositelům značek. Žlutou značku na pařezu provází množstvím zlatých václavek a hub dřevokazných. Letošní říjen je už takový...

 


 

 

Kam na jiné pěšinky:

 

Nakladatelství MH Beroun

 

Fotograf Jiří Schneider

 

Kniha Českého ráje

 

Hrad Valdštejn

 

Planta naturalis Markvartice

 

Čarověníky v naší zahradě

 

Helena Cejnarová - kresby

 

Rytíři turnovského meče

 

Užitečný průvodce pro hledače podivných míst

 

Prasátka v Sedmihorkách

 

Fotograf Rudolf Ropek

 

 

Toulavou stezkou

Citát na rozloučenou: 

"Takovou krásu a výtečnost krajiny, kterou zde nalézám, neviděl jsem nikde. Toto pořadí strmících skalin, tyto jemné, melancholii vzbuzující výjevy, ó toť bys sám sem své oko poslati musel, ale mé nejlepší popsání zůstalo by vždy jen stínem proti opravdovosti."

                                                                       - F.L.Čelakovský, z dopisu příteli, 1821

Velké loviště skalních rytin

(skalky u Krokodýla jako společenská kronika)

Památníček pod Čertovou rukou

(komu patří jména a iniciály?)

Podzimní pohádka  (J.Kvapil, 1946 )

Hruboskalský značkovník (houby rostou všude)

Hruboskalské skály vykouzlil čaroděj ze Sněžky

(reklamní pohádka Pilňáčkova mýdla)

O čaroději ze Sněžky

(pohádka - Ludvík Černov)

Tajemství temných koutů

(pátrání po výletnících z r.1934 podle rytiny v Myší díře)

V pozdním létě (J.Kvapil, 1894)

Hruboskalský značkovník (rozložená modrá značka)

Kolik tajemství nabízí Barbora Quelle?

(Barbořin pramen a jeho jitřní hvězda)

Důvěřuj a uzdravíš se

(záhadný balvan u Barbořina pramene)

V létě se smutek lépe unese  (Marie Calma, báseň z r.1929)

Hruboskalský značkovník (kuriozitka)

Nenápadný život turistických značek

(vývoj značených tras od r. 1924)

Zardělé vstalo slunce  (Karel Babánek, báseň z r.1902)

Hruboskalský značkovník (valdštejnské buky)

Adamovo lože nebo Adamova lóže?

(čemu mohla sloužit záhadná skalní skrýš pod hruboskalským zámkem)

Až se vrátí  (Karel Babánek, báseň z roku 1900)

Hruboskalský značkovník (stále skrytá značka pro cyklisty)

Tajemství Antimony

(mizející vzácná a záhadná rytina za Skautem)

Jedna mapa nestačí

(nová mapa Hruboskalsko a Podtrosecká údolí)

Už kukačka se tiší v letu

(úryvek z "Balady z Českého ráje", 1946)

Hruboskalský značkovník (žlutá značka)

Vlakem kolem Sedmihorských chlumů

(železniční průvodce z r. 1921)

Vzpomínka v Zámecké rokli

(odvážná hypotéza o původu jedné rytiny)

Jde jarem hudba závratná

(báseň Jana z Wojkowicz, 1914)

Hruboskalský značkovník (rozcestí u Kacanov)

Kde je třetí Kočičí hlava?

(záhada ze starého průvodce)

Šustrovi na Sahaře (Ingeborg přežila)

(po stopách vandalské rytiny ze 70. let)

Měsíc, ten tulák na nebi

(báseň K.Babánka z roku 1902)

Brzdné kolo v Dračích skalách

(dopravní značka pro koňské povozy)

Hruboskalský značkovník (šipka z Radeče)

Vyhlídka "jako na váze"

(zvláštnosti vyhlídky U Lvíčka)

Fenomén zvaný F.B.

(záhadný seriál monogramů)

Podzim - báseň K.Babánka z roku 1934

Hruboskalský značkovník (šipka z plechu)

Tajemství Pašerácké stezky

(Nesestupuj, zlomíš nohu - varování ve starých průvodcích)

Svatá Terezička v Sedmihorkách

(symbolická přítomnost patronky Francie v místě U Obrázku)

Jak dříve zas - báseň K.Babánka z roku 1935

Dítě skal osiřelo

(nová podoba "Skalních Trosek")

Hruboskalský značkovník (rozesmátá vzpomínka na léto)

Pekařova stezka začíná na Valdštejně

(pátrání po trase kdysi známé turistické cesty)

Záhada rudých vrat v údolíčkách

(přírodní zajímavost vzbuzující tajemné představy)

Rozcestník u kolejí (nová kulturní památka)

Hruboskalský značkovník (tuhle značku příroda nechce)

Posvátná místa u turistických stezek

(zastávky k meditaci v přírodě na čtyřech značených cestách)

Mohl to být Fráňa Šrámek?

(záhadná rytina jako stopa po pobytu básníka)

Hruboskalský značkovník (lesnická značka)

Heydrichův odkaz v hotelu Podháj

(hotel Podháj vybraným střediskem zotavovacích akcí v letech 1943 a 1944)

Stopy protektorátních dělníků

(o mnoha zvláštních skalních rytinách)

Hruboskalský značkovník (odbočka ke galerii)

Poklad z hruboskalských pohlednic

(příběh fotografie výletního hostince v Karlovicích)

Záhada bukořadí na poutnické cestě

(pořád se neví, proč se buky otáčejí)

Pod Valdštejnem je Erebor (kamenná vrátka do skalní stěny)

Hruboskalský značkovník (elitní buky nad Žantovníkem)

Zaniklá sláva "Konce světa"

(zakázaný vstup do skalního města)

Drobnosti z "Klevetnice"

(skalní rytiny na balvanu poblíž "Konce světa")

Hruboskalský značkovník (nově označená trasa přes Dračí)

Prachovna v prachu oděná

(Různé podoby záhadné skály nad parkovištěm)

Zámecká vzpomínka na renesanci

(sgrafita po Smiřických na nádvoří)

Záhadná malůvka u Arboreta

Hruboskalský značkovník (jednu pěší nahradily dvě pro kola)

Dítě borovice v náruči pískovce

(Romantické Skalní Trosky)

Tajemství kříže za Valdštejnem

(původ známé památky)

"Vánoce"- báseň z r.1908

Hruboskalský značkovník (zmatek v zelené)

Když na Mariánské došla trpělivost

(ztráta památky pro přílišné množství rytin návštěvníků)

Kacanovský Bažináč si své jméno zaslouží

(málo známá, ale zajímavá skalní věž)

"Romance"- báseň z r.1918

Hruboskalský značkovník (sloupek v Arboretu)

Dávný vzkaz z hladomorny

(vysvětlení rytin z Valdštejna za pomoci velké dávky fantazie)

V kruhu balvanů pod Čertovou rukou

(ještě větší dávka fantazie)

Hruboskalský značkovník (šipka na kamenné lavici)

Kde Beneš Heřman zvítězil nad Sasíky?

(pátrání po bojišti dávné legendární bitvy)

Jezírkovský Stonehenge

(i obyčejná zřícená skalní věž může být velice zajímavá)

Neviděli jste Kyseláka?

(o zvyku jisté turistické osobnosti 19.století)

Hruboskalský značkovník (šipky v Kopicově galerii)

Je skalní město bezpečné? Není. Má závrty.

(opomíjené vlastnosti skalní divočiny)

Tajemné letopočty v Dešťovém údolí

(souvisí záhadné letopočty s Jirošovým statkem?)

Vtípek kameníkův?

(nezvyklá hlavice jílce pod rukou sv. Václava)

Hruboskalský značkovník (cedulka z Kacanov)

Zapomenuté místo "U Obrázku" nalezeno!

(hledání a znovuobjevení ztracené vzácné lázeňské památky)

Vzkaz partyzánů - nebo snad ne? (májové fantazírování nad nezřetelnou katastrální značkou)

Magická runová růžice - rytina pro opravdové labužníky

Hruboskalský značkovník (křižovatka u Adamova lože)

Záhada Martinské stěny (po stopách Martinských stěn v mnoha skalních městech, a proč to hruboskalské o svou stěnu Martinskou přišlo)

Tajná skrýš v Kořenského prameni (malá jarní vzpomínka na "krále Skaláku" )

Hruboskalský značkovník (přejezdový rygol na červené)

Hruboskalské podzemí (tajná chodba v Dračích skalách)

Tančící zbojník v Zámecké rokli (největší rytina ve skalním městě - památka z padesátých let)

Tajemství jara - báseň z roku 1899

Hruboskalský značkovník (směrovka pod mostem)

Keltové by tudy nechodili (záhadná věž Stojan a jeho brána)

Stával na vyhlídce U Lvíčka gloriet? (po stopách vyhlídkového altánku)

Pohádka - báseň Vlastimily Hlavaté

Hruboskalský značkovník (nová odbočka na červené)

Zajímavá nezajímavá cesta (po asfaltce pod hřebenem Valdštejna)

Důvěrnosti staré pohlednice (starosti roku 1916)

Hruboskalský značkovník (rozcestí pod Valdštejnem)

Až vyjedou hruboskalští rytíři... (o prvním reliéfu v Kopicově galerii)

Hruboskalsko má aktualizovanou mapu (nově vydaná mapka s měřítkem 1:8000)

Hruboskalský značkovník (odbočka do skalní galerie)

Je Hlavatice bezpečná? (podivná skalní věž proměněná v rozhlednu)

Strom s kruhem zmízel! (o horolezecké kuriozitě)

Nezbedný Amorek v Kopicově galerii

Hruboskalský značkovník (technická památka na Valdštejně)

Přetížený balvan ze Sahary (skalka  na turistické trase)

Zapomenutá filmovací místa (filmová povídka Smrt na Jehle)

Verše neznámého autora: Správnej konec a Tak pokračujem

Hruboskalský značkovník (zkratka žluté značky)

Kde jsou klenoty Kateřiny ze Štítar? (romantická legenda o poslední obyvatelce hradu Valdštejna )

Šťastná ruka ve skalkách Krokodýla (skalní kuriozita - legrácka nebo zrození pověry?)

Den, kdy přiletěli motýli (ještě nemáte motýlí loučku?)

Hruboskalský značkovník (improvizovaná odbočka)

Po stopách vládního usnesení č. 185/75 (dlouhodobá koncepce rekreace obyvatelstva)

Tajemství pod Čertovou rukou  (hraniční kámen)

Senzační odhalení - Jelínek šidil na botách! (porovnání obuvi pískovcových skulptur sv. Floriana )

Hruboskalský značkovník (poloprázdná dvojznačka na modré)

Vzpomínka na skrytou romantiku Žaludštejna (zbytky malebného místečka v Údolíčkách)

V cestě stojí kamenné křeslo  (turistická památka pod Předním Skalákem)

Tajemná podoba Kočičí hlavy (skalní věž v Předním Skaláku)

Hruboskalský značkovník (značka v objetí korovitky terčovité)

Stosedmdesátiletý půvab vzduchových lázní

 (jubileum sedmihorských lázní)

Láskyplný zásah do lomařova loga (další rytina utrpěla újmu)

Srdcové číslování (záhadná rytina na Eliščině procházce)

Mamert Knapp na Valdštejně? (stopa pražského nakladatele)

Hruboskalský značkovník (šipka k Sedmihorkám)

Záhada pěti hradů (úvaha nad hruboskalskou hradní úrodou)

Okružní výlet přes pět hradů kolem Horského hřebene

Hraniční čára na Zlaté stezce (vyznačení katastrálních hranic u Čertovy ruky)

"Jarní tání" - báseň Mikyho Marusjaka

Hruboskalský značkovník (rozcestník na Pramenné cestě)

Skalní město pod ochranou světců (přehled svatých, jejichž zpodobnění je svázáno s Hruboskalskem)

Jarní magie u Kopicova statku (reliéfy pod sochou sv.Jiří)

"Zimník" - báseň Vlastimily Hlavaté

Hruboskalský značkovník (krásná šipka v Kopicově galerii)

Chybějící stopy hruboskalské obory (kudy vedlo 8 km laťkového plotu)

Záhadné sloupky u Třetích vrat (opravdová záhada čekající na své objevitele)

Konec pohádky o partyzánech pod Čertovou rukou (poničení jedné zajímavé historické rytiny)

Hruboskalský značkovník (žlutá pod Hlavaticí)

Co bylo dřív, jeskyně nebo Jenovefa? (původ názvu skalní věže poblíž Krokodýla)

Příběh troudnatců na Eliščině procházce (obyčejný strom s neobyčejnou historkou)

"Paměť kamene" - báseň Mikyho Marusjaka

Hruboskalský značkovník (letní poezie za Koupákem)

Která Čertova ruka je ta pravá? (rozehrání úvah o jedné bizarní skalní věži)

Vzpomínka na radu Horsta

Hruboskalský značkovník (zbytek jedné zrušené značky)

Stopy slavného května (rytiny okének a křížků)

Malířka Českého ráje z pensionu Harmonie (příběh jednoho obrazu)

Pidižvíci z vesmíru v jehličí hruboskalských lesů (hlenky na cestách)

Hruboskalský značkovník (samorost od Kopicova statku)

Bitka o českého lva (příběh skalní rytiny u Smíchouzova rybníčku)

Romantika v zatáčkových skalách (opomíjený kout poblíž Valdštejna)

Velká láska Marie (památník v bukové kůře)

Hruboskalský značkovník (princeznička z Prachova)

Zatáčka vysekaná do skály (ukázka umění kameníků a stavitelů silnic)

Borovice na Angrově stezce

Nenápadný slavný Photo Point (vodnický pařízek ve Smíchouzově rybníčku)

"Předjaří" - Jaromír Juan Hlavatý

Hruboskalský značkovník (zelená u Radeče)

Zázraky přírody ve vedlejší rokli (mechové údolí a skalní brány pár kroků od Adamova lože)

Český ráj po sedmihorsku

Zimní les (úryvek básně 1935)

Hanke pod Čertovou rukou (skalní rytina z dvacátých let)

Hruboskalský značkovník (papouškový sloupek)

Že by ve Skaláku chyběl čarověník? Ani náhodou! (mýty a to ostatní o čarověnících)

Stěna ruských jmen

Vánoční strom (báseň 1892)

V zatáčce nad Gotickou cestou

Hruboskalský značkovník (kůra shazující značku)

Draků není nikdy dost (podoba dračí hlavy poblíž zámku)

Král hruboskalských buků

Sníh bude s vichrem burácet (báseň 1892)

Vzpomínka na výlet? (rytina na Mariánské vyhlídce)

Hruboskalský značkovník (zelená u Radeče)

Velké stěhování z Hrubé Skály na Karlův most (dílo hruboskalského sochaře Jiřího Nováka)

Čertovské vidle nad Čertovou rukou (zajímavý strom)

Máte motejlovou louku?

Báseň "Po vlasti" - K.V. Rais 1884

Malé záhady jsou také záhady (skalní rytina na Pašerácké stezce)

Hruboskalský značkovník (červená pod Hlavaticí)

Kolik démonů útočí na svatého Prokopa? (tajemné obludky kroužící kolem sochy v Dračích skalách)

Záhada zakroucených buků (spirála přírodních sil v několika hruboskalských stromech)

Pejskové ve Skaláku: Spánek pod botou

Hruboskalský značkovník (mech a lišejníky v Údolíčkách)

Jak odcházejí legendy... (osudné setkání spisovatelky Vlasty Štáflové a horolezce Josky Smitka)

Hruboskalský značkovník (cyklotrasa 4015)

Loutkáři zarytí do pískovce (tajemství Skály loutkářů u zámku Hrubá Skála)

Drobná památka (zbytek sloupku po bývalém turistickém ukazateli u pramene Kořenského - na původním Konci světa)

Hruboskalský značkovník (buk pod Prachovnou)

Princ Bajaja to s draky uměl (putování hruboskalským skalním městem po filmovacích místech kultovní vánoční pohádky "Princ Bajaja")

Kolem Cestníku k Valdštejnu (zajímavá může být nezajímavá cesta lesem bez vyhlídek)

Pravda skrytá pod hradem (svědectví z německé okupace na rytině schované ve skalách pod Valdštejnem)

Listopad - čas vzpomínání, světýlek a barevného listí ... (symbolický hřbitov horolezců poblíž Mariánské vyhlídky)

Rudá záře v Arboretu  -  Hruboskalský značkovník

Na sekvoj se původně nedostalo ... (Sekvojovce obrovské, kalifornské stromy gigantické, porostou po staletí v Arboretu.)

Zanikající Váchova rytina (výletník z devatenáctého století nebo stavitel Angrovy stezky?)

Našlo se poblíž Mariánské vyhlídky (fotoaparát, hořící cigareta nebo inzerát k seznámení ...)

Zapomenutá vyhlídka na Zlaté stezce Českého ráje

(podivný skalní přírodní útvar nebo z pískovcové skalky upravená vyhlídka do dříve odkrytého a dosud malebného údolí Čertovy ruky)

Fialová pohádka - kvete vřes

Báseň "Skály" z nově vydané sbírky "Renesance snílků"

Nezapomeňte na pohlednice

(o hruboskalských pohlednicích a jejich autorech)

Černýš hajní

Cesty blesků

(fulgurity jsou vzácné stopy po úderech do vrcholů skal)

Skalní rytiny - "Bylinná" Jaromír Juan Hlavatý - Hruboskalský značkovník

Blesky nad Skalákem

(vzpomínka na tragedii na Větrníku v roce 1969)

Bouřkové signály

(o hruboskalských bouřkách)

Jan Neruda v lázních

(výročí narození vzácného lázeňského hosta)

To velké staré slunce (Jan Neruda - báseň)

Hruboskalský značkovník (romantická červená)

Záhada cyklotrasy "4010"

(co v návodu na cyklistický výlet nebylo)

Rozkvétá růžová zvonkohra - Recept na kosmatici - Koza výletnice - Hruboskalský značkovník

Ztracená Mariánská skála

(kterou skalní věž nazval Jan Lexa z Aehrenthalu po své manželce Marii? Není to jasné, a možná ani nikdy nebude ...)

Mařinka vonná - Už je zase tady čas školních výletů - Hruboskalský značkovník

Záhadná freska na Valdštejně

Skryté znamení v pískovci - Jablůňka u lázní - Hruboskalský značkovník

Čarodějnice na skále

Příběh ztracené panenky - Sasanka zvaná hajní - Hruboskalský značkovník

Rozlámaná skála u Adamova lože

"Duben" Jaromír Juan Hlavatý - Hodovací stoly veverek - Koupák má web - Pozor na vajgly - Krajina magických sil - Turistické značky do sbírky

Posvátná místa na Hrubé Skála - balvan v zatáčce

"Mlha" Jaromír Juan Hlavatý - "Tajemný Český ráj" - Dub v PR Bažantník

Temné síly v Dračích skalách

"Zima" Jaromír Juan Hlavatý

Paní fabrikantová v Sedmihorkách - v lázních se odehrává část románu Gustava Pflegera Moravského "Paní fabrikantová"

Zbytek plotu obory

Pejsek z Koupáku

Je to krásný a tichý kout ...

Dušičková nálada, mlhy, tma ... a strašidla - Predátorovy stopy? - Velký tmavý bratr, malý bílý bratřík

Hlava umrlce nebo Osudová?

Osudné házení šiškou - Zapomenutý příběh -Zmatek v Eliškách (Elisabetin pramen)

Lom nebo příliš hranatá skála?

Poslední ocún u Arboreta - Pes na Sahaře