Angrova
stezka
na pohlednicích
Klíčovým počinem pro zpřístupnění centrální části
skalního města bylo vybudování "Angrovy stezky". Do té doby se
mohli turisté a výletníci obdivovat skalním věžím jen z vyhlídek, nebo tam nahlížet z "Konce světa", případně ze
silničky u Krokodýla. K slavnostnímu otevření stezky došlo
27.května 1927, a sice za přítomnosti představitelů panství, Klubu
českých turistů a jiných místních hostů - vyšli tehdy procházkou
z Turnova na Valdštejn a dál do Sedmihorek. Stezka byla
pojmenována po vrchním lesním radovi Leopoldu Angrovi (jeho rod spravoval lesy
na panství téměř devadesát let).
Přitažlivost "Angrovy
stezky" ocenili i vydavatelé
pohlednic - vedle množství pohledů na zámek nebo Valdštejn
věnovali některá vydání právě jen této stezce. Vlastně je na
nich zachycena celá trasa z oněch dob.
Nezvyklý pohled na stezku nad Smíchouzovým
rybníčkem a na obzoru úchvatné panorama. Pohlednici zhotovila
firma FOTO-FON v r.1930, na rubu je razítko nájemce
restaurace na Valdštejně Josefa Čihulky.
Obrázek "Partie s Angrovy stezky Kapelník" pochází ze souboru
uměleckých pohlednic B.Wurbse, vydaných v roce 1928 pod názvem
ČESKÝ RÁJ HRUBOSKALSKO
Pohlednici zhotovenou firmou Bromografia odeslal v r.1928
jako srdečný pozdrav s ruky políbením jisté pražské vdově po majoru její ctitel.
Pohlednice je oživena maličkými postavičkami turistů (např. dáma
s malým psíčkem) a ukazuje stezku se
schody u Čertovy ruky.
Pohled na Čertovu ruku od vzdálenějších skalek pod
Pašeráckou stezkou. V tomto místě stoupá
stezka vzhůru k Janově vyhlídce.
Vydal FOTO-FON v r.1930.
Další Wurbsova fotografie - tentokrát pojmenovaná "Angrova
stezka. Pohled s Janovy vyhlídky".
A nakonec nejvíce známý pohled od Janovy vyhlídky s proslulou
borovicí. Pohlednice byla
odeslána z Plzně v roce 1935 s blahopřáním k jmeninám.
Už dvakrát se jásalo nad nálezy skalní rytiny F.B., kdy písmeno B
má charakteristický tvar a písmeno F je taky pořád stejné. Ve
stěnkách u Krokodýla se našel další záznam z pobytu tajemného
hruboskalského Kyseláka - a sice rok 1931. Máme tedy
další přírůstek do sbírky letopočtů 1895, 1914, 1928 a 1945 + jeden monogram nedatovaný. Nyní už můžeme
spekulovat, že tajemný návštěvník měl ve zvyku nechat na
obzvláště pěkných místech památku na svůj pobyt (nejspíš v lázních), a že to mohlo být víc než šestkrát. S důvěrou tedy
pohlížíme do budoucna, že se monogram F.B. ještě někde objeví!
Radost nad nálezem kazí skutečnost, že okolí
zajímavé rytinky poněkud hyzdí nezajímavý bílý "ZOMBI",
tlustý JH a vlevo něco načmáraného černého, podaného ovšem
graffitově umělecky.
|
Na rozcestích všude,
na cestách (Bůh s
námi)
divné kouzlo chodce
osamělé mámí.
Osamělý chodec
podlehne mu lehce,
vrátí-li se přeci,
zapomenout nechce.
Zapomenout nechce,
nemá nikde stání,
širým světem musí
chodit bez ustání.
Karel Babánek
ze sbírky "Písně
tuláka"
1902
Hruboskalský značkovník
Značka, v níž někdo malinký bydlí a netají se tím...
|
Citát na
rozloučenou:
"Pramenní
cesta neb lázeňská promenáda, po kteréž hosté zvaní naháči se
procházeli, byla ukončena v cestě jí stojící skalou v kotlině
"Na konci světa". Nebylo zde za touto Medovou skalou žádné další
spojení jen v předu stoupající pěšina zvaná "Klevetnice" vede k
myslivně bukovinské, a dále vzad velmi strmá stezka Pašerácká
vyúsťuje u první vyhlídky na Skalní město se silnice
skalsko-valdštýnské. Teprve nedávno zásluhou lesního rady Angra
byla od Medové skály čili Velkého kapelníka zřízena nová cesta
vedoucí Skalním městem, Liščí dírou k Janově vyhlídce a k Valdštýnu."
- Řezníčkův průvodce "Kacanovy" |