Únor

 2011

 

 

 

Hlavní stránka

 

 

 

Kafíčko na obrázku v roztomilé společnosti cukříků a tyčinky pochází ze stánku u hotelu Štekl a spočívá na kamenném zábradlí mostu. Nic zvláštního. Až na to, že je na obrázku doplněno miniaturní rytinkou psanou švabachem (velkými písmeny). Je to německé jméno JUND. Snímek rytinky je z roku 2006, kdy byl nápis ještě čitelný. V současnosti zbývají jen náznaky písmena U, a i ty brzy zmizí. Po německém návštěvníkovi, který si mohl dovolit rýpat do majetku vrchnosti pod okny zámku, se slehne pískovec.

 

 


Popisovaná místa v PR Hruboskalsko jsou dostupná na trasách turistických značek. Netřeba vstupovat mimo cesty.


 

Citát na uvítanou: "Podnebí je zde příjemné a zdravé, ač podrobeno bývá i některým změnám času

a povětrnosti hlavně za časného jara a začátkem zimy, k čemuž ponejvíce okolní výběžky hor Jizerských

a Krkonošských na severu přispívají." - J.Z. Pryl o Hruboskalsku, 1891                          

Zatáčka vysekaná do skály

Že výstup po červené značce od Arboreta na "horský hřeben" k první vyhlídce na skalní město není pro dech městského člověka příliš zdrcující, je zásluhou "kočárové" cesty, pozvolna zahloubené do skalní plošiny. Svah je mírnější a chůze méně únavná.

V polovině devatenáctého století se ve skalním městě pilně budovalo. Byly založeny lázně v Sedmihorkách, vystavěna silnice z lázní na Valdštejn (dnešní žlutá značka), samotný hrad Valdštejn se měnil na rekreační sídlo vrchnosti (i s kulečníkovým sálem a stájemi pro koně), a stavěla se i uvedená pohodlná cesta z Hrubé Skály na Valdštejn, dnešní kousek Zlaté stezky Českého ráje.

 

Stoupání od Arboreta po Zlaté stezce (červená značka)

Unikátní částí silnice je elegantní oblouk zatáčky, proražený do vrcholu skalního masívu nad Arboretem. Stěny proražené skály kameníci dorovnali  do hladka. Stopy mnoha tisíců vrypů jsou zřetelně vidět, a jen lenocha při tom pohledu nerozbolí ruce.

 

Zatáčka vysekaná do skály

Zatáčka zahloubená do skály vypadá tak samozřejmě, že si jí návštěvníci ani nevšimnou. Je zvláštní, že povrch silnice zůstal po víc než stopadesáti letech rovný a hladký. Odolal povozům, vodě, sněhu a ledu, automobilům, tisícům kroků v turistické obuvi, bicyklům, kopytům koní i v moderní době čtyřkolkám.

 

Za zatáčkou je silnice do skalní plošiny stále ještě dosti ponořená

Nahoře nad silnicí je vidět napojení původní prastaré cesty, která si sice rovněž vyžádala proražení vrcholu, ale v mnohem menší míře.

 

 

Detail kameníky upravené stěny zatáčky. Stěnu zatáčky i nízké okraje cesty zdobí zachovalé kamenické křížky.

 

 Borovice na Angrově stezce

Janova vyhlídka na modré turistické značce nabízí nádherný pohled na rozmanitost skalních oblastí Majáku a Čertovy ruky, na svahy Kozákova, a při pěkném počasí i na kousíček Krkonoš. Rozhled poněkud narušuje vysoký kmínek reliktní borovice s plochou korunkou, tvořenou jednou doširoka rozmáchlou větví. Kmínek se sunul po stěně skalního masívu tak vysoko, až se vysunul a ve směru západního větru rozložil nad plošinu. Je to jeden z nejkrásnějších stromů Hruboskalska, častý objekt z pohlednic už od počátku pohlednicových věků. Jak je borovice stará? Velmi. Na černobílé pohlednici z roku 1935 je tato hruboskalská topmodelka statná a dospělá, už naaranžovaná do dnešní podoby.

 

Borovice na pohlednici z roku 1935

 

... a současný pohled

 

Netradiční záběr na borovici z boku

 

Útlý kmínek slavné borovice na Angrově stezce (vpravo) vyrůstá z hloubky

 

PŘEDJAŘÍ

 

 Po řece cestují

ledové záplaty

Barevní kačeři

honí své protějšky

Možná, že zbytečně

věříme v návraty

U vrátek zvoníme

Jaro šlo na běžky

 

Jaromír Juan Hlavatý

 


Nenápadný slavný Photo Point

Je téměř povinností si z výletu přinést záběry  nejslavnějších hruboskalských fotografických míst. Je to panorama zámku, Dračích skal a Trosek z Mariánské vyhlídky, a panorama skalního města z vyhlídky na Kapelu.

Ale kdyby se soutěžilo o místo, které donutí fotografa "cvaknout" jakmile jde kolem, byl by to malebně obrostlý pařízek ve Smíchouzově rybníčku za Podhájí na rozcestí žluté a modré značky. Vyčnívá z hladiny jako vodníkův "posez" a působí na fotografii jako znamenitý detail do "zlatého řezu" .

Smíchouzův rybníček s "vodnickým" pařízkem v popředí je půvabný a svěží na jaře...

... sluncem pomalovaný v létě...

...pohádkově barevný na podzim...

... a zachumlaný do sněhu v zimě.

 


Hruboskalský značkovník

Jako padlý bojovník spočívá opřen o skalky u cesty kůl s plechovou značkou. Značka patří k zeleně značené trase, vedoucí z Valdštejna přes Radeč a Čertoryje do podtroseckých údolí. Kdo ho vyvrátil z původního místa a volně postavil k cestě není známo.

Inspirace značkovníku podle www.alpenstock.us

 

Citát na rozloučenou:  "Panensky čistá voda, vyvěrající z hlubokého nitra mohutných skal s nižším PH a vysokým obsahem minerálních látek – zejména železa v kombinaci s čistotou a krásou Českého ráje má velmi blahodárné účinky na stresem narušený lidský organismus."- z nabídky lázní Sedmihorky

 

Hlavní stránka