Zatáčka
vysekaná do skály
Že výstup po červené značce od Arboreta na "horský hřeben" k
první vyhlídce na skalní město není pro dech městského člověka
příliš zdrcující, je zásluhou "kočárové" cesty,
pozvolna zahloubené do
skalní plošiny. Svah je mírnější a chůze méně únavná.
V polovině devatenáctého století se ve
skalním městě pilně budovalo. Byly založeny lázně v Sedmihorkách,
vystavěna silnice z lázní na Valdštejn (dnešní žlutá značka),
samotný hrad Valdštejn se měnil na rekreační sídlo vrchnosti (i s
kulečníkovým sálem a stájemi pro koně), a stavěla se i uvedená pohodlná
cesta z Hrubé Skály na
Valdštejn, dnešní kousek Zlaté
stezky Českého ráje.
Stoupání od Arboreta po Zlaté stezce (červená značka)
Unikátní částí silnice je elegantní oblouk zatáčky, proražený do vrcholu skalního masívu
nad Arboretem. Stěny proražené skály kameníci dorovnali do
hladka. Stopy mnoha tisíců vrypů jsou zřetelně vidět, a jen
lenocha při tom pohledu nerozbolí ruce.
Zatáčka vysekaná do skály
Zatáčka zahloubená do skály vypadá tak samozřejmě, že si jí
návštěvníci ani nevšimnou. Je zvláštní, že povrch silnice zůstal
po víc než stopadesáti letech rovný a hladký. Odolal povozům, vodě, sněhu a ledu, automobilům, tisícům kroků v
turistické obuvi, bicyklům, kopytům koní i v moderní době
čtyřkolkám.
Za zatáčkou je silnice do skalní plošiny stále ještě dosti
ponořená
Nahoře nad silnicí je vidět napojení původní prastaré
cesty, která si sice rovněž vyžádala proražení vrcholu, ale v
mnohem menší míře.
Detail kameníky upravené stěny zatáčky.
Stěnu zatáčky i nízké okraje cesty zdobí zachovalé kamenické křížky.
Borovice
na Angrově stezce
Janova vyhlídka na modré turistické značce nabízí nádherný
pohled na rozmanitost skalních oblastí Majáku a Čertovy ruky, na svahy Kozákova, a
při pěkném počasí i na kousíček Krkonoš. Rozhled poněkud
narušuje vysoký kmínek reliktní borovice s plochou korunkou,
tvořenou jednou doširoka rozmáchlou větví. Kmínek se sunul po
stěně skalního masívu tak vysoko, až se vysunul a ve směru
západního větru rozložil nad plošinu. Je to jeden z nejkrásnějších stromů Hruboskalska, častý
objekt z pohlednic už od počátku pohlednicových věků. Jak je borovice stará? Velmi. Na
černobílé pohlednici z roku 1935 je tato hruboskalská topmodelka statná a
dospělá, už naaranžovaná do dnešní podoby.
Borovice na
pohlednici z roku 1935
... a současný pohled
Netradiční záběr na borovici z boku
Útlý kmínek slavné borovice na Angrově stezce (vpravo)
vyrůstá z hloubky |
PŘEDJAŘÍ
Po řece cestují
ledové záplaty
Barevní kačeři
honí své protějšky
Možná, že zbytečně
věříme v návraty
U vrátek zvoníme
Jaro šlo na běžky
Jaromír Juan Hlavatý
Nenápadný slavný Photo Point
Je téměř povinností si z výletu přinést záběry
nejslavnějších hruboskalských fotografických míst. Je to
panorama zámku, Dračích skal a Trosek z Mariánské vyhlídky, a
panorama skalního města z vyhlídky na Kapelu.
Ale kdyby se
soutěžilo o místo, které donutí fotografa "cvaknout" jakmile
jde kolem, byl
by to malebně obrostlý pařízek ve Smíchouzově rybníčku za
Podhájí na rozcestí žluté a modré značky. Vyčnívá z hladiny jako
vodníkův "posez" a působí na fotografii jako znamenitý detail do "zlatého
řezu" .
Smíchouzův rybníček s "vodnickým" pařízkem v popředí je půvabný
a svěží na jaře...
... sluncem pomalovaný v létě...
...pohádkově barevný na podzim...
... a zachumlaný do sněhu v zimě.
Hruboskalský značkovník
Jako padlý bojovník spočívá opřen o skalky u cesty kůl s
plechovou značkou. Značka patří k zeleně značené trase, vedoucí
z Valdštejna přes Radeč a Čertoryje do podtroseckých údolí. Kdo
ho vyvrátil z původního místa a volně postavil k cestě není
známo.
Inspirace značkovníku podle
www.alpenstock.us |