Heydrichův odkaz
v hotelu Podháj
Měsíc květen mívá v běhu hruboskalského roku zvláštní
místo. Kromě rozjásané přírody poskytuje návštěvníkům vzpomínku na
Karla Hynka Máchu (díky obrazu v kapli na
Valdštejně), a více než jiné kalendářní měsíce připomíná dobu německé
okupace. Právě tady tohle období zůstalo všude přítomné na rozdíl od
jiných skalních měst, zarostlých, nepřístupných a
stojících stranou událostí.
Na malém prostoru skal a lesů se děly věci,
které i po tolika letech vzbuzují zvědavost. Pobývala tu pražská smetánka včetně Vlasty Štáflové, na procházky
ze svého úkrytu vycházel dr.
Krajina (pojednává o něm "Balada z Českého ráje"), v jeskyni pod
Kopicovým statkem byli ubytováni partyzáni, Joska Smitko zdolával
obtížné věže a kvůli rytině
českého lva zmlátil příslušníky hitlerjugend, v Konicích na
půdě měli tajnou vysílačku, a celé území patřilo šlechtě hlásící
se k němectví.
To je jen zjednodušený výčet. Ale i ten vzbuzuje otázku - jak se sem všichni vešli? Jak se
potkávali na cestách? A aby toho nebylo dost, na jaře roku 1943 byl
hotel Podháj vybrán jako vhodný objekt pro
uskutečnění odkazu Reinharda Heydricha.
 V
květnu 1943 zahájila Národní odborová ústředna
zaměstnanecká (NOÚZ) rozsáhlou zotavovací akci pro české
dělníky. Vlaky s rekreanty z průmyslových závodů se rozjely do
předem vybraných letovisek a lázní, především moravských. Hlavní základnou
se staly Luhačovice, kde se do zotavovací akce zapojilo sedm hotelů. Z
Českého ráje byly na seznam vybraných středisek
zapsány pension Podháj (50 lůžek) a pension Štekl (80 lůžek).
Zotavovací akce pro české dělníky byly součástí protektorátní
sociální politiky, jejíž program stanovil ještě před svou smrtí
Reinhard Heydrich. Proto byly nazvány jeho odkazem.
Letních zotavovacích akcí "Odkaz Reinharda Heydricha" se v
letech 1943 a 1944 zúčastnilo více než třicet tisíc
dělníků z celého Protektorátu.
V prvním roce zotavovací akce rekreanti z Podháje posílali
pozdravy domů na místních pohlednicích. Například jeden z nich
jich zakoupil
povícero (byly vydány turnovským knihkupcem
Krejčíkem), kreslil na ně tužkou obrázky z výletů a posílal je
své matce do Olomouce s připomínkou, aby mu je schovávala.
Poslední lístek odeslal 19.srpna 1943 s poznámkou "Ani nevíš, drahá maminko, jak už se
těším domů" a s prosbou, aby na něj čekala na nádraží
u rychlíku o 22 hod. 49 min.
O rok později se o to postaral útvar propagandy NOÚZ a připravil propagační
pohlednice jednotlivým zotavovacím místům. Pension Podháj obdržel pro
potřebu rekreantů pohlednici, vypovídající o pěkných
odpočinkových a bezstarostných časech, které měli protektorátní
dělníci při zotavovací akci na Hruboskalsku prožívat. Jsou tu
otevřená okna naznačující teplé letní počasí, restaurace pod
stromy včetně pohotového číšníka je připravena pohostit
osazenstvo vracející se z výletu, a automobily v popředí naznačují jistý rekreační luxus.
Tuto pohlednici pensionu Podháj odeslal rodině jeden pražský rekreant s textem:
"Srdečný pozdrav z Českého ráje zasílá Váš Táta. Šťastně
jsem dojel. Jsou tu samí Ostraváci a Brňáci. Jenom 2 z Prahy.
Další napíšu."
Jiný dělník z Příbrami píše v květnu 1944 do továrny svým
spolupracovníkům:
"Jest zde velice krásně, takže se ani nemám
chuť vrátit."
S tímhle prohlášením se dá i po sedmdesáti letech bezvýhradně
souhlasit.
Pohlednici s lákavou fotografií zhotovil útvar propagandy NOÚZ
pro rekreanty roku 1944.
Na zadní straně pohlednice je text:
Mašov - Český ráj - Pension Podháj, Zotavovací akce 1944
"Reinharda Heydricha"
Stopy
protektorátních dělníků
Na pískovcových skalkách a balvanech podle známých cest, nejvíce
u Krokodýla a při Angrově stezce, se vyskytují
rytiny, které se nehodí k běžným čmáranicím příležitostných
výletníků z dvacátých nebo třicátých let minulého století. Tyto
nápisy spojuje charakteristické provedení a
společné znaky:
- název města z průmyslové oblasti
- letní období 1943 nebo 1944
- precizní provedení rukou zvyklou na nářadí
- mužská příjmení
Je možné, aby tyto památky po sobě zanechali účastníci dvou protektorátních zotavovacích akcí? Zvláště když podle pohlednice
pražského dělníka víme, že místo, odkud kdo pochází, mělo u
rekreantů velkou váhu? Při troše shovívavosti a po prohlédnutí
přiložených ukázek to snad připustit můžeme.
"VAŠUT ED. ROŽNOV"
Ve městě Rožnov pod Radhoštem žije 117
obyvatel s příjmením Vašut, což je největší počet nositelů
tohoto jména v celé ČR. Rožnov je město dostatečně průmyslové.
Rytina je na balvanu při Angrově stezce pod Kapelníkem.
"KLADNO R ONDRÁK 1943"
Tato rytina má všechno, co má mít, aby splnila příslušnost k
zotavovací akci. Průmyslové město, mužské příjmení a rok
1943. Je poblíž Adamova lože.
"VLČEK PILNÍKOV"
Název obce je poněkud nečitelný. Rytina je u Angrovy stezky
pod Kapelníkem.
"BP DROŽDÍN 1943"
nachází se při Angrově stezce pod Kapelníkem. Droždín
je městská část Olomouce.
"M. OSTRAVA 1943"
Mor.Ostrava je doplněna symbolem horníků, což jsou
zkřížené nástroje mlátek a kladívko. Jakou lepší informaci si od
rytiny z roku 1943, která by potvrdila přítomnost zotavovaných
protektorátních dělníků, přát víc? Nachází se u Krokodýla.
"ŠUMICE 1944"
Tato profesionálně vyvedená rytina se nalézá pod částečně
zříceným balvanem rovněž u Krokodýla.
Šumice je obec u Uherského Brodu a bývala proslulá velkým počtem
zedníků.
"R F. VYŠKOV 1943"
"LIPNÍK"
Vyškov a Lipník jsou dostatečně průmyslová města, aby mohl
být monogram R F., provázený letopočtem 1943 zařazen do galerie
dělníků ze zotavovny Podháj.
Rytina se nachází v Adamově loži.
|
