V blízkosti zámku Hrubá Skála je několik posvátných míst - kostel sv.Josefa, Dračí skály se sochou sv.Prokopa, hruboskalský hřbitůvek, tzv. Adamovo lože,  a odlámaná skalka v zatáčce  nad parkovištěm u zámku a hotelu Štekl.

Balvan  v zatáčce

I když je tak "na ráně" a každý ho vidí, málokdo si ho skutečně všimne. Řidiči jsou rádi, když visutými zatáčkami a mumrajem u zámku projedou bez úhony, cyklisté jsou rádi, že je žádný řidič v těchto místech neskolil a pěší turisté jsou rádi, když si děti výklenku nevšimnou a neotravují nepřístojnými otázkami  - např. "copak je to za dítě, které ta paní drží na ruce?"

Řeč je o barokním výklenku ve stěnce nad silnicí. Skalka kdysi musela obětovat část své hmoty při proražení cesty kolem zámku, a stavitelé ji za to posvětili útulkem sošky sv.Jana Nepomuckého.

Uvnitř je skalní výklenek pečlivě vytesán do podoby obrácené lastury. Zvenčí je lemovaný nádherným barokním reliéfem. Reliéf se skládá z orámování, které jakoby vypadlo z kreseb Josefa Lady. Orámování bylo původně natřeno červeně. Kolem něho poletují dva rozkošní buclatí andělíčkové a svými gesty svatého Jana oslavují. Andělíček vlevo si dává prstík před ústa, aby naznačil mlčenlivost, andělíček vpravo lehce pohazuje zámkem, který rovněž znamená mlčenlivost a je světcovým atributem.

Na první pohled nepřináší výklenek nic romantického, magického a záhadného, ale opak je pravdou. Kolem výklenku poletuje kromě andělíčků i několik otazníků. Například: proč byl sv.Jan Nepomucký umístěn zrovna naproti zámku na tak nepraktickém místě?

Pro odpověď je třeba se proběhnout po okolí a o nějaké to stoletíčko zpátky. V roce 1729 byl Jan Nepomucký svatořečen, katolické Čechy se radovaly a jeho oslavování se v dalších desetiletích stalo módní záležitostí. Kaple, kapličky, sochy a sošky rostly po Čechách jako houby po dešti, a protože svatý Jan Nepomucký slaví svůj svátek v květnu, byly poutě za tímto světcem rozkvetlou májovou krajinou populární. Vrchnost na Hrubé Skále nemohla v tomto směru zůstat pozadu. František Josef z Valdštejna už dříve postavil na hradě Valdštejně kapli, která byla  po svatořečení Jana z Nepomuku využívána k poutím.

Z celého kraje mířili poutníci po cestách k Valdštejnu, a na těch cestách byly zastávky k odpočinku, občerstvení a rozjímání. Zastávky byly označeny právě nějakým posvátným místem. Proto je možné se domnívat, že balvan v zatáčce u parkoviště na Hrubé Skále je označením zastávky z  doby slavných májových poutí na Valdštejn.

To, že je výklenek umístěn u výjezdu ze zámku svádí k myšlence, že soška měla sloužit k jakémusi "požehnání na cestu" pro vrchnost, odjíždějící ze zámku na delší trasu. Ale tahle myšlenka neobstojí - sv. Jan Nepomucký se o cestování nijak nezajímal.

Skalní výklenek v balvanu u zámku pochází přibližně ze stejné doby, v jaké byl instalován sv.Prokop v Dračích skalách nebo další známá soška sv.Jana Nepomuckého v Karlovicích - t.j. zhruba polovina 18.století. Se soškou svatého Jana v Karlovicích má hruboskalský světec až podivně mnoho společného. Tak například:

- obě sošky jsou ve výklencích ve skále

- výklenky jsou vždycky umístěny v nepřehledné zatáčce

- oba výklenky jsou na stejné straně zatáčky

- silnice, u kterých jsou výklenky, vedou ke kostelům

- zatímco hruboskalský Jan hleděl na východ slunce, karlovický Jan je otočený k západu

Je to málo záhad? Jediné, co svatý Jan v Karlovicích má navíc, je blízký potok, ale na to má jako ochránce mostů právo. Hruboskalský svatý Jan má také poblíž most, dokonce dva, ale bez potoka.

Okolí posvátného balvanu

Kamenné schody vlevo vedou vzhůru na Prachovnu. Z ní podle pověsti shlížel Jan Žižka na Hrubou Skálu, aniž ji dobyl. U schodů je informační tabule.

Na pravé straně za silnicí začíná neschůdná a blátivá stezka do skalního města přes tzv. "Panskou procházku". Červená turistická značka pokračuje po silnici k Adamovu loži.

Zatáčka je příliš ostrá a balvan těsně na kraji. Zřejmě proto je dole na hraně skály pěkně vidět, jak se o ni často otírají nárazníky projíždějících automobilů nebo tahače pokácených stromů.

Víte, jak se pozná, že jaro je za dveřmi? Když se na

www.hruboskalsko.cz

objeví termín otevírání Skaláku.

 Letos přichází jaro 18.dubna!

Tajemný Český ráj

Nakladatelství paní Marie Holečkové vydalo už tolik knížek o tajemných a posvátných místech v různých českých krajích (leckteré mám v knihovničce), hlavně tedy na jihu, ale o Českém ráji bylo stále ticho po pěšině. Tak jsme trpělivě čekali.

A dočkali jsme se!  V Knihkupectví Českého ráje v Turnově se objevila nová knížka z nakladatelství MH, jak jinak než s fotografiemi paní  Marie Holečkové, a s textem Jana Kroči, nazvaná

"Tajemná místa Jizerských hor a Českého ráje"

A co je potěšitelné, několik stránek v knize je věnováno i Hruboskalsku!  A podle příslibu snad bude vydána o Českém ráji knížka podrobnější.

PR Bažantník

V předjaří je ze silnice kolem PR Bažantník možné přes holé větve vidět i bleskem ošlehnuté torzo staletého dubu -

- zřejmě pozůstatku bývalého dubového porostu, vysazeného na příkaz  Aloise Lexy z Aehrentalu ve dvacátých letech 19.století.

Takhle vypadá skalní výklenek v současnosti. Je zde umístěna soška Panny Marie (je naprosto bezcenná!). V sedmdesátých a pozdějších letech zde byl právě obrázek Panny Marie. Podle svědků byl ve výklenku před Pannou Marií obrázek sv. Aloise - to zřejmě souviselo s některým členem rodu Aehrenthalů.

 Stylově jistě patří svatá Panna do výklenku, původně patřícímu baroknímu světci. Jako patronka a ochránkyně putujících tak stojí u začátků cest mnohých turistů. Navíc nesmíme zapomenout na blízkost slavného poutního místa u Královny hor v Bozkově.

Citát na rozloučenou: "Kde to jsme? To už jsme na Kosti?" - radostný výkřik jedné cykloturistky po příjezdu hordy cyklistů k hradu Valdštejn.

Hlavní stránka