Obdivovatel všeho skalního jistě pochopí vznešený pocit, jímž našinec zaplane při objevu dosud neznámé hruboskalské pohlednice. O to větší má onen pocit sílu, jestliže sbírka začíná být slušně obsáhlá. Při listování v nabídkách si takový našinec mumlá: tu mám, tu mám, tu mám taky ... a najednou zvolá: tu nemám! Radost převeliká, zvláště když cena nálezu je příjemně dostupná. Tak tedy, věnujme se pohlednici, poslané v roce 1902 ze sedmihorských lázní slečnám Knopovým do Prahy...

Vlastně se nejedná o klasickou pohlednici, ale o starší dopisnici, kdy rub byl vyhrazen pro adresu a známku, a líc pro obrázek - na vlastní text zbylo jen malé místo dole pod ním. Naše dopisnice tyto předepsané náležitosti plní, ale navíc umí vyprávět poutavé příběhy...

 Příběh oltáře

Fotografie nese unikátní informaci, dosud zahalenou tajemstvím, totiž jak vypadalo vybavení presbytáře v kostele sv. Josefa na Hrubé Skále mezi lety 1812, kdy byl kostel vysvěcen, a r.1893, kdy Aehrenthalové objednali nové vybavení u sychrovských Bušků. Bohatě zdobený původní barokní oltář, jak ho fotografie na dopisnici ukazuje, má zvláštní skoro až nepatřičné horní zakončení - je to turnajová přilba navozující příslušnost k valdštejnskému erbu. Oltář samotný je situován "někam do skal" místo směrem k východu, jak se u oltářů sluší. Možná, že tyto různé odlišnosti včetně svobodného zednářství Josefa Karla z Valdštejna způsobily, že kostel čekal na vysvěcení několik let.

Příběh posmrtných štítů

Při letmém pohledu na fotografii interiéru kostela si pozorovatel všimne podivné jakoby pohřební výzdoby před oltářem. Jsou tu vystavené čtyři tzv. posmrtné štíty zesnulých členů rodiny Aehrenthalových. Nad každým štítem je vavřínový věnec se stuhou a vysoká bílá svíce.

Při pohřbech šlechticů se často vystavovaly tzv. "posmrtné štíty". Štíty byly z různých materiálů, i vyšívané na plátně, mívaly oválný tvar, a byly lemované vavřínovými věnci. Obvykle nesly jméno a erb šlechtice. Po pohřbu byly štíty přeneseny do kostela, kde mohly zůstat roky.

Příběh "vrcholové" podlahy

O zavezené a vydlážděné podlaze v kostele sv. Josefa bylo už napsáno dosti, ale na dopisnici vidíme stav pískovcové plošiny na konci 19.století. Ani nevypadá příliš "vyšlapaně" nebo tak hrbolatě, že by se o ni zakopávalo. Rovněž schody nejsou vyšlapané příliš, jak se uvádělo před jejich "zamáznutím betonem". Možná druhý schod od podlahy je poněkud prohnutý.

Autor fotografie

Vpravo dole na obrázku je bílý podpis autora, a sice "Unie Vilím". Takto signoval své grafiky známý český fotograf a grafik Jan Vilím. Jeho životopis se snadno najde  na internetu, celý článek věnovaný jeho osobním a podnikatelským úspěchům zveřejnil Ignát Herrmann v Národních listech 25.června 1899, a to při příležitosti vzniku závodů "Unie". Ostatně v "Unii" byla vydána i naše pohlednice, odeslaná z lázní Sedmihorek v roce 1902. Tady se nám rýsuje zajímavá záhada - kdy vlastně byla fotografie pořízena. Jan Vilím pracoval delší dobu v Německu a do Čech se vrátil v roce 1855. Buškové ze Sychrova instalovali nový oltář v roce 1893. Vilím měl tedy pro fotografování jen sedm let. Je přijatelná myšlenka, že pobýval jako host na zámku a byl o zachování barokní podoby požádán? Později, už za časů tiskárny "Unie" bylo z nějakého důvodu rozhodnuto, že snímek bude zveřejněn na dopisnici a přidán podpis.

Pozdrav z výletu slečnám Knopovým

Dopisnice byla odeslána ze sedmihorských lázní v roce 1902 slečnám Albíně a Marii Knopovým, které možná patřily do rodiny významného turnovského stavitele Karla Knopa. Slečny bydlely v moderním luxusním činžovním domě v Praze na Letné, a dopisnice s pozdravnými podpisy jim byla zaslána, protože chyběly na výletě. Jeden podpis nás zajímá převelice, je to Dr. J.V. Šimák, zřetelně a čitelně. Možná to byl on, kdo pro slečny Knopovy vybral poučnou barokní podobu stavby kostela, kdo ví? Jako pozdrav z výletu by se přece více hodily tehdy i dnes časté pohledy z Mariánské vyhlídky.

Z dopisnice se už víc nedá vyčíst, ale i tak je toho dost. Především je to důkaz, jak vypadala podlaha a schody kostela před moderní úpravou...