Pohlednice z "Unie"
vypráví příběhy
Obdivovatel
všeho skalního jistě pochopí vznešený pocit,
jímž našinec zaplane při objevu dosud neznámé
hruboskalské
pohlednice. O to větší má onen pocit sílu, jestliže
sbírka začíná být slušně obsáhlá. Při listování v nabídkách si takový našinec mumlá: tu mám, tu mám, tu mám
taky ... a najednou zvolá: tu nemám! Radost převeliká, zvláště
když cena nálezu je příjemně dostupná. Tak tedy,
věnujme se pohlednici, poslané v roce 1902 ze sedmihorských lázní
slečnám Knopovým do Prahy...
Vlastně se nejedná o klasickou pohlednici, ale o starší dopisnici,
kdy rub byl vyhrazen pro adresu a známku, a líc pro obrázek - na
vlastní text zbylo jen malé místo dole pod ním. Naše dopisnice
tyto předepsané náležitosti plní, ale navíc umí vyprávět
poutavé příběhy...
Příběh oltáře
Fotografie nese unikátní informaci,
dosud zahalenou tajemstvím, totiž jak vypadalo vybavení
presbytáře v kostele sv. Josefa na Hrubé Skále mezi lety
1812, kdy byl kostel vysvěcen, a r.1893, kdy Aehrenthalové
objednali nové vybavení u sychrovských Bušků. Bohatě
zdobený původní barokní oltář, jak ho fotografie na dopisnici
ukazuje, má zvláštní skoro až nepatřičné horní zakončení - je to turnajová
přilba navozující příslušnost k valdštejnskému erbu. Oltář
samotný je
situován "někam do skal" místo směrem k východu, jak se
u oltářů sluší.
Možná, že tyto různé odlišnosti včetně svobodného zednářství
Josefa Karla z Valdštejna způsobily, že kostel čekal na
vysvěcení několik let.
Příběh posmrtných štítů
Při letmém pohledu na fotografii interiéru kostela si
pozorovatel všimne podivné jakoby pohřební výzdoby před oltářem.
Jsou tu vystavené čtyři tzv. posmrtné štíty zesnulých členů rodiny
Aehrenthalových. Nad každým štítem je vavřínový věnec se stuhou
a vysoká bílá svíce.
Při pohřbech šlechticů se často vystavovaly tzv. "posmrtné
štíty". Štíty byly z různých materiálů, i vyšívané na plátně,
mívaly oválný tvar, a byly lemované vavřínovými věnci. Obvykle
nesly jméno a erb šlechtice. Po pohřbu byly štíty přeneseny do
kostela, kde mohly zůstat roky.
Příběh "vrcholové" podlahy
O zavezené a vydlážděné podlaze v kostele sv. Josefa bylo už
napsáno dosti, ale na dopisnici vidíme stav pískovcové plošiny
na konci 19.století. Ani nevypadá příliš "vyšlapaně" nebo
tak
hrbolatě, že by se o ni zakopávalo. Rovněž schody nejsou
vyšlapané příliš, jak se uvádělo před jejich "zamáznutím
betonem". Možná druhý schod od podlahy je poněkud prohnutý.
Autor fotografie
Vpravo dole na obrázku je bílý podpis autora, a sice "Unie
Vilím". Takto signoval své grafiky známý český fotograf a grafik Jan Vilím. Jeho
životopis se snadno najde na internetu, celý článek
věnovaný jeho
osobním a podnikatelským úspěchům zveřejnil Ignát Herrmann v Národních listech 25.června 1899,
a to při příležitosti vzniku závodů
"Unie". Ostatně v "Unii" byla vydána i naše pohlednice, odeslaná
z lázní Sedmihorek v roce
1902. Tady se nám rýsuje zajímavá záhada - kdy vlastně byla
fotografie pořízena. Jan Vilím pracoval delší dobu v Německu a do
Čech se vrátil v roce 1855. Buškové ze Sychrova instalovali nový
oltář v roce 1893. Vilím měl tedy pro
fotografování jen sedm let.
Je přijatelná myšlenka, že pobýval jako host na zámku a byl o
zachování barokní podoby požádán? Později, už za časů tiskárny
"Unie" bylo z nějakého důvodu rozhodnuto, že snímek bude
zveřejněn na dopisnici a přidán podpis.
Pozdrav z výletu slečnám Knopovým
Dopisnice byla odeslána ze sedmihorských lázní v roce 1902
slečnám Albíně a Marii Knopovým, které možná patřily do rodiny
významného turnovského stavitele Karla Knopa. Slečny bydlely v moderním luxusním činžovním domě v Praze na Letné,
a dopisnice s pozdravnými
podpisy jim byla zaslána, protože chyběly na výletě. Jeden
podpis nás
zajímá převelice, je to Dr. J.V. Šimák,
zřetelně a čitelně. Možná to byl on, kdo pro slečny Knopovy
vybral poučnou barokní podobu stavby kostela, kdo ví? Jako
pozdrav z výletu by se přece více hodily tehdy i dnes časté
pohledy z Mariánské vyhlídky.
Z dopisnice se už víc nedá vyčíst, ale i tak
je toho dost. Především je to důkaz, jak vypadala podlaha a
schody kostela před moderní úpravou... |