Vyhledávání a obnova drobných ztracených památek, které ještě před stoletím zdobily krajinu,  je záležitost dobrodružná. A taky užitečná, protože památníčky v lesích a ve skalách, které  pomáhaly uchovávat události a připomínat zbožnost předků,  by měly dostat příležitost nést své původní poselství dál. V tomto hojně rozšířeném vyhledávání jsme nemohli zůstat pozadu, zvláště když je (totiž bylo) na Hruboskalsku tak dokonale zapomenuté památné místo, že se mohlo považovat za beznadějně ztracené. Žádné vyznačení ve starých mapách, žádná zmínka ve výletních průvodcích. Jedná se o lesní zákoutí zvané "U Obrázku", místo promodlené, posvátné a zapomenuté.

V sedmihorských lázních nebyla vlastní kaple, kde by se lázeňští hosté mohli věnovat duchovnímu rozjímání a modlitbě. Proto si sami vybrali tichý a půvabný lesní kout na "Pramenné cestě", který vyzdobili obrázky a opatřili klekátkem a lavičkou. Tady se modlili za uzdravení, nebo odpočívali po lázeňských procedurách. Improvizované stylové "vzduchové kapli" se začalo říkat "U Obrázku", a časem  se  toto zákoutí stalo natolik oblíbené, že se ocitlo i na různých pohlednicích. Například na lavičce pod obrázky sedávala při svém pobytu v lázních i operní pěvkyně Narcisa Kolihová - byla vyfotografována pro pohlednici, kterou sama ze Sedmihorek svým přátelům posílala.

Pohlednice z roku 1914

Pohlednice z pozdější doby, zabírající i kus cesty. Lavička chybí. Právě na tomto obrázku je více patrný pramen (vytéká v úžlabině za rozvětvenými kořeny prostředního stromu), který je za klekátkem sveden do roury pod cestu.

S proměnou lázní na  rekreační středisko se proměnily i zvyky hostů. Noví rekreanti přestali o lesní kout "U Obrázku" pečovat, vycházková okružní cesta po sedmihorských pramenech změnila svou trasu, a kdysi proslulá lesní svatyňka zanikla v houští a spadaném listí.

Jako první určila umístění zapomenuté lázeňské památky jedna z pamětných publikací o Českém ráji, v níž je pod názvem "U Obrázku" uváděna zatáčka "Pramenné cesty" nad Smíchouzovým rybníčkem - tam kde je rozcestník a menší skalka  u země okopaná dětskými botkami. Ovšem hned při letmém porovnání s pohlednicemi poznáme, že jde o omyl. Chybí tu pramen, a naopak přebývá skalka.

 Na místo nad Smíchouzův rybníček umístila posvátný koutek "U Obrázku"

 jedna publikace o Českém ráji. Na první pohled pohlednicím neodpovídá.

V honbě za tajemstvím lázeňské vzduchové kaple nemohly HP chybět. Jediné, co se o tomto tajemství  dalo zjistit byla skutečnost, že poblíž by měl být pramen. Ovšem okolí Sedmihorek je plné cest, koutů, pramenů a pramínků, některé i vyschly, sama "Pramenná cesta" vede dnes jinak, jak se v tom vyznat? Za pomoci dobových pohlednic jsme lesní zátiší "U Obrázku" mylně umístili jinam, za Smíchouzův rybníček. Končí tu dřevařská cesta, která nepřímo navazuje na cestu vedoucí ke prameni Kořenského. Cesta je upravena a vysoko zavezena kamením, a vznikl tu rovný plácek, jako stvořený pro tiché a ničím nerušené rozjímání. Je to prostor, který má zvláštní esoterické charisma, umocněné vlastní studánkou, blízkostí významných horolezeckých oblastí a skrytou romantikou turistického "zákulisí". Místo tak tiché, že se tu často pohybují srny a mufloni.

Zakončení dřevařské cesty v charismatickém údolíčku za Smíchouzovým rybníčkem.

Tohle místo je sice pohlednicím velice podobné, ale je bohužel rovněž určené špatně.

Dohady kolem bývalé lázeňské památky uzavřel pan kronikář z Karlovic, který správnou cestu i pramen našel a přenesl k němu obrázek ze špatně určeného místa za Smíchouzovým rybníčkem. Zásluhou pana kronikáře byla tedy tato jedinečná místní lázeňská památka objevena a  symbolicky o svátku sv.Jiří (kdy začíná jaro a země otvírá svá tajemství) znovu označena obrázkem Panny Marie a vysvětlujícím textem. Staré a vzácné lázeňské památce byl znovu vrácen duchovní a místní význam.

  Ztracené a znovu objevené místo"U Obrázku" v dnešní podobě

 Pan kronikář z Karlovic našel pod listím i původní pískovcový stupínek ke klekátku!

Zbývá objasnit dychtivým čtenářům, kudy vede pěšinka k nově objevenému místu "U Obrázku", aby se tímto objevem mohli sami pokochat - žádná pěšinka k němu nevede. Tento kout za lázněmi na bývalé zrušené části "Pramenné cesty" je v neschůdném příkře svažitém lesním porostu. Ale pan kronikář dovolil o něm uvést informaci na našem webu, tak můžeme alespoň pro vážné zájemce cestičku naznačit. Místo "U Obrázku" naleznete u Hermínina pramene, ve svahu přímo naproti Aloisovu pramenu. Hermínin pramen na nějaký čas vyschl, ale dnes nám "U Obrázku" zase vesele pramení. A kde je Hermínin pramen a pramen Aloisův, to přece víme. Prylova krásně vykreslená mapa z roku 1891 na tabuli za lázněmi to ví taky...

Je to při cestě značené modře na lesní šíji mezi Dešťovým údolím a Jezírky. Pár kroků odsud je Kopicův statek. Plochý balvan při zemi, na něm jako ve spěchu ostrým nástrojem vyražena slova ZRADILI. Něco takového zaujme - hned se začne spřádat příběh jako stvořený pro známé kacanovské události roku 1942 - je časně ráno, nad údolíčky stoupá mlha, a je chladno. Z Kacanov se ozývá střelba. Lesní cestou  přibíhá postava v oděvu dělníka a do balvanu u cesty zarývá varování pro někoho, kdo má tudy ze Skaláku směrem na Kacanovy během dne projít. A co víc - nad velká tiskací písmena varování ZRADILI je vtisknut obrazec, připomínající nábojnici. Zradili, a tohle si zaslouží? Byl neznámému bojovníkovi, který se má na hony vyhnout Kacanovům, uložen úkol pomstít zradu pomocí střelné zbraně? To se už asi těžko dozvíme. Pokud je to pravda!

Z partyzánské pohádky se vrátíme do reality. Na druhý méně romantický pohled totiž tento vzkaz není ničím jiným, než značkou vymezující pozemky, doplněnou římskými číslicemi, a možná na začátku písmeny AD (Anno Domini). Letopočet, který by prozradil období vytyčení hranic pozemků, čeká na svého luštitele, ale je stále méně znatelný. Možná rok 1850. Nábojnice při tomto pohledu taky není nábojnicí, ale spíš tvarem vytyčovaného pozemku.

I přes příliš všední původ má tahle rytina svou cenu, zvláště pro ty nadšence, kteří se zabývají pátráním po starých značkách. Ale o téhle katastrální informaci se už víc nedozvíme, část balvanu byla odřena, a rytina poškozena. Možná jel po cestě větší vůz, možná neopatrný cyklista se o balvan opřel nohou, a zvětralá skála povolila. A aby nezůstalo jen u tohoto úrazu - jak se stává zvykem, i tady někdo v létě křídou vydrásnul přes rytinu tábornickou značku pro hledače prázdninových pokladů...

Pode mnou srostlých

kmenů přes kořeny

se bílá stezka

v tmavou rokli stáčí,

a kolem stromy větrem rozechvěny

se otřásají v srdcejemném pláči.

Jak to šumí v tom zeleném moři,

jak dme se klenba stromů rozložitá,

v ní často peruť bílý holub vnoří

a letí dál...

až hvězdou v šeru kmitá.

J.Vrchlický, z básně "Z lesa"

Magická runová růžice

Nad pramenem Felixovým (to je ten co vypadá jak pyramida), je při staré  zapomenuté a listím zaváté cestě vzhůru k Arboretu plochý opracovaný balvan s magickou  lahůdkou pro pravé labužníky. Jsou to zbytky runové směrové růžice. Růžice je správně situována podle světových stran. Může to být středověk, může to být romantická záležitost z 19.století - každopádně tahle rytinka nálezce velice potěší.

Hruboskalský značkovník

Tady musí být v sezóně pěkně rušno, vyděsí se milovník tichých lesních procházek při pohledu na tuhle úrodu značek. Jedná se o Adamovo lože, kde se potkávají červená "Zlatá stezka Českého ráje", modrá dálková  na Kost (přes Vyskeř) a žlutá "prohlídková" do skalního města. U toho stromu  na sebe zcela jistě narazí všichni hruboskalští výletníci, ať přicházejí odkudkoli.

V takové tlačenici nesmějí chybět cyklotrasy - je tu červená 4078 a zelená 4012. Trasa 4078 je zajímavá tím, že spojuje vyhlášená občerstvovací místa v Českém ráji - na její trase chybí jen Turistická chata v Prachovských skalách  a cukrárna v Sobotce. Zelená 4012, směřující do podtroseckých údolí,  se naopak stánkům vyhýbá. Kdo se neposílí  na Hrubici, ke kelímku s kofolou se na zelené nedostane.

Citát na rozloučenou: "Kdokoliv jsi se do Sedmihorek odebral a dru. Šlechtovi svěřil, měj trpělivost a důvěru! Dlouho, velmi dlouho protiví se někdy nemoc lékaři, konečně ale podá se přece a počne ustupovati."  - průvodce z r.1882

Hlavní stránka