Červenec

 

 2017

 

Hlavní stránka

 

 


 

 


Hruboskalské pěšinky jsou určeny milovníkům pískovců, toulavcům a lovcům záhad

Stránky mají pouze zábavný charakter, bez odborného zázemí.


Popisovaná místa

 v PR Hruboskalsko lze najít u hlavních cest a turistických značek.

Netřeba vstupovat do porostu mimo cesty.


 

 

Citát na uvítanou:

"Bez mapy a bez kompasu žádný pěší turista nevykročí z domu na větší pochod,

zejména do krajin jemu neznámých, předpokládaje, že v mapě dovede také dobře

čísti. Správné čtení map usnadňuje pochod, neboť ze správné a dobré mapy

snadno vyčteme terén a jeho povahu. O důležitosti čtení map netřeba  řádného

turistu poučovati, jakož i o nutnosti mapy jako příručky cestovní.

                                                       - dr. Jiří Guth-Jarkovský

Nenápadný život turistických značek

 

Vývoj značených turistických cest v hruboskalském skalním městě z hlediska rozšiřování výletnického prostoru je nesmírně zajímavý. Můžeme se o tom přesvědčit v následující sbírce z velkých map Českého ráje nebo z hruboskalských turistických průvodců příslušných let.

 

 

 

V turistickém průvodci z roku 1924 byly do běžné mapy zakresleny tehdy již vyznačené stezky, červená "Jiráskova cesta" z Trosek a zelená, spojující zámek, lázně a hrad Valdštejn s Turnovem. Zvláštní je, že červená značka vede rovně a nijak nekopíruje terén.

"Angrova stezka" byla uvedena do provozu o tři roky později v roce 1927.

 

 

 

V roce 1939 trasy značek odpovídají hlavním cestám, přibyla žlutá spojnice od zámku přes lázně do Pelešan. "Angrova stezka" je vyznačena modře. Znovu je zvláštní, že červená značka nevede po silničce z Hrubé Skály na Valdštejn, ale sestupuje "Pašeráckou stezkou" na silnici pod Čertovu ruku, odkud po ní pokračuje k Valdštejnu. A naopak na neznačený hlavní hřeben ústí "Angrova stezka" po Janově vyhlídce.  

 

 

 

Rok 1960 - značené cesty vedou opimálně tak, aby si návštěvník uchoval zdání vlastního vyhledávání půvabných skalních partií. Vyhlídky na skalní město si každý turista musí najít sám. Mapa zachovává tři základní směry - červenou "Zlatou stezku Českého ráje", která se přizpůsobila silnici na hlavním hřebeni, modrou "Angrovu stezku" a žlutou "Cestu Krokodýlí". Z lázní k Myší díře vede zelená značka.

 

 

 

O třináct let později, na mapě z roku 1973 se objevila nová žlutá značka k Mariánské vyhlídce. Nyní je značení rozmístěno dokonale.

 

 

 

Rok 1986 ( to je o dalších třináct let později) ke stávajícím trasám přibyla zelená značka, spojující nádraží v Karlovicích s centrem skalního města u Čertovy ruky. Velmi výhodná trasa umožňující rychlý přesun k vlaku. Ale zásadním zásahem do historického značení bylo zrušení modré značky a přejmenování žluté na "Angrovu stezku". Janova vyhlídka dostala odbočku z červené. Na mapě z tohoto roku se uvádějí dva prameny - Kořenského a Amélie. Odkud se vzal pramen Amélie je záhada.

 

 

 

Mapa z roku 1990 o čtyři roky později vrátila skalnímu městu modrou značku ve správné podobě jako "Angrovu stezku". Zůstal nám jen tajemný pramen Amélie. Zdálo se, že skalní město už není možné turistickým značením více "prošněrovat". Zdání ovšem klame.

 

 

 

Rok 2002 - tady se už rýsuje současná podoba turistických cest doplněná o cyklotrasy. Byla zrušena sice rychlá a příjemná, ale autocamping zatěžující zelená značka od nádraží pod Čertovu ruku. Naopak přibylo významné propojení žluté značky z Mariánské vyhlídky přes Saharu a Pramennou cestu ke Smíchouzovu rybníčku - odtud žlutá pokračuje svým směrem "Krokodýlí cesty" k Valdštejnu. V dalších letech se síť turistického značení ještě zahustila protažením modré značky z obce Hrubá Skála ke skalám Dračím, dále pak Zámeckou roklí a Adamovým ložem přímo k zámku. 

 

 

 

Kuriozita, která ještě nedávno v Sobotce na náměstí informovala, kam se v Českém ráji turisticky podít. Unikátní mapa pochází z roku 1986 (t.j. bez modré značky), ale je upravena k aktuálnosti pečlivým přeškrtáním zelené značky přes autocamping.

 

 

Příjemným zpestřením výletů může být hledání zapomenutých nebo zrušených značek. Například tato zrušená značka v lese pod Čertovou rukou pochází ze zmiňované zelené stezky z nádraží Karlovice přes autocamping. Značka končila pod schody na modré Angrově stezce. I když už není pro pohodlí nových návštěvníků vyznačena, na spojku mezi centrem skalního města a nádraží se nezapomnělo.

 

 

 

Zardělé vstalo slunce

vlas zlatý češe si.

Jdou na mši po všech cestách

ze vsí tam za lesy.

 

Svou ranní píseň skřivan

nad pole k nebi vznes,

v hlubokém zamlčení

se modlí lesy dnes.

 

Zem voní. Bože milý

tak zbožno v srdci je.

Jak modltiba když chrámem

z úst všech se rozlije.

 

V zrosených trávách slunce

jiskří a na květech -

V svůj rodný kraj se vracím

zas dlouhých po letech.

 

Karel Babánek

 

 báseň ze sbírky

"Písně tuláka"

rok 1902

 

 


 

 

Udělejte radost své jistě po českorájsku skalami nacpané knihovně a pořiďte jí novou knihu

Karla Čermáka

Opomíjená místa Českého ráje

Našinec ji prostě musí mít, o tom se nedá diskutovat.

Knihu vydalo nakl. Gentiana v loňském roce.

Dostupná je v knihkupectví  Kniha Českého ráje v Turnově

 


 

 

Hruboskalský značkovník

 

Tuhle značku, která by z asfaltky ke hradu Valdštejnu svou výzývavostí navedla i hodně zamyšleného turistu, už nenajdete. Řada "valdštejnských" buků byla vykácena. Ale tím se na hrad  otevřel nový zajímavý pohled!

Pokud jste ho ještě neviděli, za výlet to stojí.

 

 


Citát na rozloučenou:  "Ať už máme běžnou mapu Českého ráje, nebo podrobnějšího průvodce skalním městem, nemůžeme zabloudit. Cesty byly v nedávných letech pečlivě přeznačeny a na exponovanějších místech vybaveny pomůckami známými z vysokých hor (železné schody, madla, zábradlí, spojovací podlážky aj.). Páteří Hruboskalska je Zlatá stezka, z níž lze odbočit například k roubené usedlosti Kopicova statku, cenné památce lidové architektury, kde byla natáčena řada filmových pohádek."

- z knihy J.Kňapa a J.Tůmy "Zlatá stezka Českého ráje",  2007

 

Hlavní stránka