Nenápadný život
turistických značek
Vývoj značených turistických cest v hruboskalském skalním městě
z hlediska rozšiřování výletnického prostoru je nesmírně
zajímavý. Můžeme se o tom přesvědčit v následující sbírce
z velkých map Českého
ráje nebo z hruboskalských turistických průvodců příslušných let.
V turistickém průvodci z roku 1924 byly do běžné mapy zakresleny tehdy již vyznačené stezky,
červená "Jiráskova cesta" z Trosek a zelená, spojující
zámek, lázně a hrad Valdštejn s Turnovem. Zvláštní je, že
červená značka vede rovně a nijak nekopíruje terén.
"Angrova stezka" byla uvedena do
provozu o tři roky později v roce 1927.
V roce 1939 trasy značek odpovídají hlavním cestám,
přibyla žlutá spojnice od zámku přes lázně do Pelešan. "Angrova stezka" je vyznačena modře. Znovu
je zvláštní, že červená značka nevede po silničce z Hrubé Skály na Valdštejn, ale sestupuje
"Pašeráckou stezkou" na silnici pod
Čertovu ruku, odkud po ní pokračuje k Valdštejnu.
A naopak na neznačený hlavní hřeben ústí "Angrova stezka" po Janově vyhlídce.
Rok 1960 - značené cesty vedou opimálně tak, aby si
návštěvník uchoval zdání vlastního vyhledávání
půvabných skalních partií. Vyhlídky na skalní město si každý
turista musí najít sám. Mapa zachovává tři základní směry
- červenou "Zlatou stezku Českého ráje", která se
přizpůsobila silnici na hlavním hřebeni, modrou "Angrovu stezku" a žlutou
"Cestu Krokodýlí". Z lázní k Myší díře
vede zelená značka.
O třináct let později, na mapě z roku 1973 se objevila
nová žlutá značka k Mariánské vyhlídce. Nyní je značení
rozmístěno dokonale.
Rok 1986 ( to je o dalších třináct let později) ke
stávajícím trasám přibyla zelená značka, spojující nádraží v
Karlovicích s centrem skalního města u Čertovy ruky. Velmi výhodná trasa
umožňující rychlý přesun k vlaku. Ale
zásadním zásahem do historického značení bylo zrušení modré
značky a přejmenování žluté na
"Angrovu stezku". Janova vyhlídka dostala odbočku z červené. Na mapě z tohoto roku se uvádějí dva prameny -
Kořenského a Amélie. Odkud se vzal pramen Amélie je záhada.
Mapa z roku 1990 o čtyři roky později vrátila
skalnímu městu modrou značku ve správné podobě jako "Angrovu
stezku". Zůstal nám jen tajemný pramen Amélie. Zdálo se, že skalní město už
není možné turistickým značením více "prošněrovat".
Zdání ovšem klame.
Rok 2002 - tady se už rýsuje současná podoba
turistických cest doplněná o cyklotrasy. Byla zrušena sice
rychlá a příjemná, ale autocamping zatěžující zelená
značka od nádraží pod Čertovu ruku.
Naopak přibylo významné propojení žluté značky z Mariánské
vyhlídky přes Saharu a Pramennou cestu ke Smíchouzovu rybníčku -
odtud žlutá pokračuje svým směrem "Krokodýlí cesty" k
Valdštejnu. V dalších letech se síť turistického značení
ještě zahustila protažením modré značky z obce Hrubá Skála ke skalám
Dračím, dále pak Zámeckou roklí a Adamovým ložem přímo k zámku.
Kuriozita, která ještě nedávno v Sobotce na náměstí
informovala, kam se v
Českém ráji turisticky podít. Unikátní mapa pochází z roku
1986 (t.j. bez modré značky), ale je upravena k aktuálnosti pečlivým
přeškrtáním zelené značky přes autocamping.
Příjemným zpestřením výletů může být hledání zapomenutých nebo
zrušených značek. Například tato zrušená značka v lese pod Čertovou
rukou pochází ze zmiňované zelené stezky z nádraží Karlovice
přes autocamping. Značka končila pod schody na modré Angrově
stezce. I když už není pro pohodlí nových návštěvníků vyznačena,
na spojku mezi centrem skalního města a nádraží
se nezapomnělo.
|
Zardělé vstalo slunce
vlas zlatý češe si.
Jdou na mši po všech cestách
ze vsí tam za lesy.
Svou ranní píseň skřivan
nad pole k nebi vznes,
v hlubokém zamlčení
se modlí lesy dnes.
Zem voní. Bože milý
tak zbožno v srdci je.
Jak modltiba když chrámem
z úst všech se rozlije.
V zrosených trávách slunce
jiskří a na květech -
V svůj rodný kraj se vracím
zas dlouhých po letech.
Karel Babánek
báseň
ze sbírky
"Písně tuláka"
rok 1902
Udělejte radost své jistě po českorájsku skalami nacpané
knihovně a pořiďte jí novou knihu
Karla Čermáka
Opomíjená místa Českého ráje
Našinec ji prostě musí mít, o tom se nedá diskutovat.
Knihu vydalo nakl. Gentiana v loňském
roce.
Dostupná je v knihkupectví Kniha Českého ráje v
Turnově
Hruboskalský značkovník
Tuhle značku, která by z asfaltky ke hradu
Valdštejnu svou výzývavostí navedla i hodně zamyšleného turistu, už
nenajdete. Řada "valdštejnských" buků byla vykácena.
Ale tím se na
hrad otevřel nový zajímavý pohled!
Pokud jste ho ještě neviděli, za
výlet to stojí.
|
Citát na
rozloučenou:
"Ať už máme běžnou mapu Českého ráje, nebo podrobnějšího
průvodce skalním městem, nemůžeme zabloudit. Cesty byly v
nedávných letech pečlivě přeznačeny a na exponovanějších místech
vybaveny pomůckami známými z vysokých hor (železné schody,
madla, zábradlí, spojovací podlážky aj.). Páteří Hruboskalska je
Zlatá stezka, z níž lze odbočit například k roubené usedlosti
Kopicova statku, cenné památce lidové architektury, kde byla
natáčena řada filmových pohádek."
- z knihy J.Kňapa a J.Tůmy "Zlatá stezka Českého ráje",
2007 |