Pravým středem skalního města a  jeho "srdcem" je zcela jistě Prokopova skála a okolní dračí území. Z pověstí, které se k tomuto místu vztahují, by se dala sestavit pěkná kniha. Zajímavé je i pojmenování skalních věží, měnící se v průběhu dlouhých let, kdy sem chodívali Valdštejnové a později Aehrenthalové se svými hosty. Někdy název vznikl na památku události, někdy podle podoby, kterou pískovcový tvar připomínal, někdy je název jenom "lidový". V současných turistických zdrojích navazují názvy skal na horolezecký sport, historie se téměř vytratila. Naštěstí máme různě staré průvodce pro návštěvníky sedmihorských lázní a v nich návody k výletům do skal kolem sv.Prokopa. Podle nich a podle dobových pohlednic se můžeme procházet od Dračích skal po Osudovou, a ukazovat si: to je Adamova skála, to je Bedřich, to je Svatební (nyní Osudová), to je Martinská stěna (nyní Daliborka) - třeba pořád dokola. K orientaci při hledání skal podle historického místopisu jistě pomohou následující úryvky, pocházející právě ze starých průvodců:

1882 - "Lázně sedmihorské na Hrubé Skále a okolí" - Karel Műller

Dle podoby své dostaly skály rozličná jména. Jest tu "Umrlčí hlava", "Hlava kočičí", "Stěna martinská" atd. Některé obdržely jmena dle jistých osob, tak skála "Bertina", skála "Bedřicha Augusta Saského"; jmena některých pak mají základ svůj v pověstech jež si lid o nich vypravuje.... Jmenujeme ještě ze skal skálu "Prokopovu", "Holubník" a "Turka" a t. d.

1886 - "Z Českého ráje" - Cestopisné kresby Václava Durycha

Půvabná partie tato dostupuje svého vrchole tam, kde se výše uvedená lesní cesta stýká se silnicí. Na místě tom vypíná se před námi mohutná skála, již lid přezděl jméno Kapucín (ilustr. A.Nejedlého).

Ku skále té vede neschůdná  cesta po příkrém lesním vrchu, lesními stromy kol do kola obrostlém. Dojdeme-li její paty, tož dáme se uzoučkými a velmi nebezpečnými schůdky po ní vedoucími k jejímu temeni, jež nemálo podobá se nějaké egyptské sfynze. V polovině oné mohutné skály oslavila něčí ruka barevným lapidárním písmem památku hrdinného Beneše Heřmanova, označivši zde na hladké skalní stěně, že zde pod Hrubou Skálou porazil r. 1203 Beneš Heřmanov vetřelé Sasíky. Dostoupíme-li vrchole skály, tož  se  nám objeví čarokrásný rozhled po celém šírém okolí.

Před námi hrdě ční k oblakům hruboskalský zámek, v levo od něho modrá se mohutná silhouetta Trosek i s čarokrásným jich okruhem, a za námi zvédá se jak mohutný skalní duch - Kozákov a v pravo rozprostírá se skalní město se svými velkolepými, mohutnými skalními útvary, z nichž Dračí skály, skála sv.Prokopa, skála hraběte Adama Vratislava, skála Mariánská a Kočičí (umrlčí) hlava jsou nám nejblíže.

S temena vedou schůdky ještě do poloviny skály té na opáčné straně ku Hrubé Skále.

Sejdeme-li dolů na silnici, máme po levé straně vysoko strmící příšernou dvojici, nahoře v závratné výši spojenou, v jejíž úzké rozštěpině spatřujeme polozpuchřelé trámy. Jsou to Dračí Skály, jež z této strany jsou nejpřístupnější. Pohled od temena těchto skal mezi rozštěpinou ku vrcholu je velkolepým. Odtud vyjímá se také překrásně srázná Mariánská skála se svým dřevěným roubením, Za dračími skalami přímo u silnice vypíná se Skála sv. Prokopa. Jest to mohutná skála, úzkou rozštěpinou skalní rozpůlena, v níž nalezá se, zábradlím ohražena, kamenná socha českého světce sv.Prokopa. Kolem na skalních stěnách vytesány jsou rozličné obludy, hadi, draci a štíři. Od skály sv.Prokopa vede na levo od silnice cestička ku skále hraběte Adama Vratislava, jež leží chodci, jdoucímu po této lesní stezce, na pravé straně, přímo nad silnicí. Vypíná se na nevysokém návrší a nalézá se na ní při úpatí deska s vyrytým nápisem "Adam hrabě Vratislav - Baron Obenaus  1849". Skála ta rozdělena je na dvě poloviny; jedna činí mohutný základ a vede na ní 24 schodů. Kol dokola možno téměř tohoto základu skalního obejíti. Na ni vyčnívá druhá polovina, velmi štíhlá, k jejímuž vrcholu vede 26 strmých ve skále vytesaných schodů. Vrchol nese ze skály vytesanou malou polokouli. I z této skály možno velmi pohodlně shlédnouti vysoce zajímavé, výše uvedené skalní útvary. Odtud vede cesta opěť na silnici, kterouž dojdeme v několika málo minutách proslulého lázeňského místa - Sedmihorek, kteréž nejen z českých, ale i světových lázní zajímají místo nejpřednější.

1887 - "Průvodce Českým rájem" - Jos.Zdenko Pryl

Po několika krocích přicházíme ku Prokopově jeskyni, v níž nalézá se socha sv. Prokopa, jež dává celé skále, vedlé samé silnice vlevo se zdvihající, jméno skála Prokopova. Naproti této přes silnici ze zeleně lesní k nám prokmitá Martinská stěna, za níž vzhůru trčí skála Adamova či Adamova postel zvaná. U té však již zase o něco dále za touto Bedřich August Saský neohroženě se dívá ve vyhaslé důlky oční svého protějšku, kostrbaté Umrlčí hlavy, jež opět vlevo za silnicí jest umístěna. Prvnější z těchto dvou nazvána tak byla rytířem Aloisem z Aehrenthalu, poněvadž upomíná svým zevnějškem na poprsí krále saského Bedřicha Augusta, jak raženo je na saských dolarech.

V Umrlčí hlavu a skálu Adamovu dal hrabě Adam Vratislav, od něhož také poslednější jméno své vzala, vytesati stupně, po nichž možno dostoupiti jejich temen, s níchž každého jinou část obrazu utěšených partií zdejších možno přehlédnouti.

1906 - "Kőrbrův průvodce po památných místech království Českého" - J. Dolanský

Sejdeme na hruboskalsko-sedmihorskou silnici, zvanou "cestou excelencí" (Excellenzen-Weg), pojmenování to z dob, kdy Sedmihorské lázně navštěvovány byly takřka jen výhradně šlechtou. Můžeme si ale též nadejíti lesní stezičkou na levo, vedoucí rovněž k této silnici. Na místě, kde se pěšina se silnicí stýká vede cesta příkře do vrchu ke skále, Kapucín zvané, od níž nedaleko jest podobná isolovaná skála, Malým Kapucínem zvaná. Na vrchol Velkého Kapucína vedou uzoučké, zábradlím neopatřené schody a jest vystoupení na vrchol dosti nebezpečné a neměl by jej zvláště nikdo podniknout, kdo trpí závratí. Kdo se však na vrchol skály odváží, odměněn jest jako všude v zdejším okolí čarokrásnou vyhlídkou. Další cestou po silnici přijdeme k Dračím skalám  za nimi u samé cesty vypíná se Skála sv. Prokopa, v jejíž dolejší dutině jest socha tohoto národního našeho světce. Odtud vede na levo cestička ke skále hraběte Adama Vratislava, označené případným nápisem.