Pozornost k čarověníkům vyvolaly smělé krádeže těchto zajímavých rostlin na výstavě v Botanické zahradě v pražské Troji. Jak bylo uvedeno v médiích, pod bundou nebo v batohu odnesli zloději osm menších čarověníků z padesáti vystavených, a způsobili tak nenahraditelnou ztrátu soukromým sběratelům. Proč zrovna čarověníky? Třeba proto, že je to rostlina unikátní, neopakovatelná, záhadná a veskrze magická.

Čarověník je "fascinující kouzlo přírody". Je to kulovitý chomáč hustých  znetvořených větviček vyrůstajících z jednoho místa větve na jehličnatých a listnatých stromech. Česká republika má ze všech evropských států nejvíce sběračů a pěstitelů těchto znetvořenin (z čarověníků na stromech se odebírají větvičky na roubování).

Podle vědeckého výkladu spouštějí tyto růstové anomálie houby, viry nebo genetické mutace. Nevědecky jsou čarověníky neboli "čarovné věnce" obestřeny mnoha mýty. Podle nich jsou to následky čarodějnických rejů, reakce stromu na úder blesku nebo vstupy do jiných světů. Čarověníky jsou zkrátka obestřeny závojem magie. Co je na čarověníku opravdu neobvyklé, je zachování charakteru znetvořeniny při roubování. Větvička této magické rostliny si už na mateřský strom nevzpomene a dál roste jako čarověník. Naroubované čarověníky vypadají jako zakrslé husté stromky podobné bonsajím. Pro svou miniaturní velikost se používají do skalek a květináčů.

Ve Skaláku roste čarověníků povícero, ale nejkrásnější a z dálky viditelný je na osamocené borovici na vrchu Cestníku,  poblíž cesty s červenou turistickou značkou vedoucí od zámku Hrubá Skála na Valdštejn. Celý vrchol kopce Cestníku byl před lety vykácen, ale borovice s čarověníkem zůstala zachována.

Hruboskalská borovice s čarověníkem je zvláštní. Vyrostla do tvaru brdské vločky nebo snad ozdobného kříže, který se snaží odsunout od sebe čarověník co nejdále. Větev nesoucí čarověník je nepřirozeně dlouhá a naprosto holá. Při pohledu na takový odpor obyčejného stromu vůči narostlému shluku větviček nevíme, čemu věřit. Cizopasným houbám nebo esoterické magii? Borovice na Cestníku už záhadnější být ani nemůže.

Rostlinné plísni se také říká sněť. Když si přečteme obě básničky z devatenáctého století na téhle stránce, můžeme přidat k čarověníkům další vlastnost.

Kde na větvi jaká snět

obalena noční rosou

a kde jaký vonný květ

v každém jedna lepá víla...

Tak kdepak nám bydlí lesní víly?

V čarověnících!

anděl jasný s nebe letí,

usedá na jehličnaté sněti

Kdepak nám odpočívají unavení poletující andělé? Na čarověnících!

Jsou rostlinné anomálie průchodem ze země andělů a víl na pozemský svět? To jsou hádanky hodné vánočních pohádek. V každém případě je štěstí čarověníky v lese zahlédnout. Byť produkty hub, plísní nebo mutací, jsou krásné a tajuplné!

Vrchol Cestníku, rodiště borovice s čarověníkem

Nejvíc informací o čarověnících je soustředěno na www.caroveniky.cz.

Čarověníky se dají koupit, k dostání je  druhé vydání příručky "Čarověníky v naší zahradě".

Jeden z nejkrásnějších českorájských čarověníků roste v lesích za Vidlákem. Podobně jako u hruboskalského čarověníku se mateřská borovice snaží dostat ostatní větve od něho co nejdál.

 A ještě je možné si něco "přisadit" - oba uvedené čarověníky rostou na lokalitách, velice významných z hlediska starodávně kultovních přírodních sil. Tak jak je to doopravdy s těmi anděly a vílami?

Dekorace skalních stěnek škrábanci návštěvníků nelze chválit. Ale může se stát, že i bezohledná skalní rytina vyvolá  nečekanou reakci, stane se tradicí a nositelkou nějaké myšlenky. To je zřejmě i případ RUSTAMA.

 RUSTAM se na svém místě objevil někdy v roce 2006. V roce 2007 byla vydrásaná písmena ještě osamocená, ale o dva roky později se stěnka stala jakýmsi "vzkazníkem". Jmen a iniciál přibývalo, a to pouze pod původním nápisem.

Deklarování sounáležitosti s RUSTAMEM zřejmě nepřestane. Není třeba pátrat, kdo nebo co je RUSTAM, důležitější je, že v sobě nese mnohem víc než jen hromadění rýpanců. Na druhou stranu byla pískovcová stěnka bez RUSTAMA hezčí, o tom není pochyb.

Stěnka s RUSTAMEM je na červené turistické značce mezi Adamovým ložem a Arboretem poblíž skalky s rozpláclou čarodějnicí.

Vánoční strom

(úryvek)

Stojí v lese plna smutných vzdechů;

"Nemohu nic Ježíškovi dát!"

Slzy roní do lesního mechu,

jakýs hlas tu slyší šepotat,

anděl jasný s nebe k ní tu letí,

usedá na jehličnaté sněti.

"Žes tak skromná, chudá,

jedle milá,"

počal anděl hlasem líbezným,

"lásko Boží tebe vyvolila,

abys byla stromem Kristovým;

v záři světel zlatem budeš pláti,

dary štědré budeš rozdávati."

Jedle stojí v paláci i v chatě

posvátné když přijdou vánoce,

v třpytu světel září jako v zlatě,

divukrásné nese ovoce;

po věky již lidem září, hlásá:

"Narodil se Kristus, světa spása!"

J.Flekáček, 1892

V zatáčce nad Gotickou cestou

Kdo jde k zámku po silnici "zavěšené" nad hlubinou rokle  pěšky, toho jako první skalní rytina hruboskalská přivítají iniciály J.L. a rok 1908. Rytinka je důkladná, podle šablony, s tečkami za písmeny. Nejspíš se jedná o značku stavitele, který na začátku dvacátého století  silnici upravoval. Rytinka je umístěna na uměle otesané skalní stěně v zatáčce. Je tu málo stop po návštěvnících, v tomto místě si každý musí dávat pozor, aby ho něco nesmetlo - dříve koňský povoz, nyní auto nebo pádící cyklista.

Hruboskalský značkovník

Starý moudrý strom, který nestojí o zdobení a kůrou nenápadně trhá a odhazuje nové turistické značení poblíž Adamova lože...

Inspirace značkovníku podle www.alpenstock.us

Citát na rozloučenou:  "V rámci nabídky je také vypouštění kapra v nedalekém Sedmihorském rybníku a vánoční besídka s koledami." - z vánočního programu pro hosty hotelu Hrubá Skála

Hlavní stránka