Vytvořit ve své mysli příběh pro povídku není nic těžkého. To se odvíjí samo od sebe. Obtíže nastanou, když sedneme k notebooku a převádíme myšlenky do textu. To už není hra v představách, tady číhá odpovědnost za čtenářův čas.

Autorská tréma se topí v přílišném výběru zavádějících možností, odhodlání skomírá, slovní zásoba v naší paměti se taky nepřetrhne, a přitom na umístění každého slova v každé větě záleží, jak čtenáře oslovíme, zaujmeme, a jestli čtenář pochopí, co mu hodláme svěřit.

V takové počínající fázi tvoření se i vzdorně osobitým autorům může hodit pár povzbuzujících řádek ...