|
Píšeme povídky |
|
Kádrovací posudek řekne všechno Zní to strašlivě - kádrovat své postavy. Ale měli bychom to dělat. Především si poznámky zařídit pro postavy hlavní, které táhnou děj. Na začátku povídky založíme každé postavě pomyslnou "kádrovací kartu", do níž vkládáme drobnosti, kterými postava při pozdějším psaní oplývá. Abychom na ně nezapomněli, když se nám povídka rozroste na více stránek. Poznamenáme si, jak naší postavě říkají ostatní postavy, jak vypadá, různé výrazné návyky a zlozvyky, jak střídá oblečení. Podobnou "kartu" si založíme i u budov - jak vypadá dům, jak vypadá restaurace, ulice, pracoviště... Záznam informací o postavách a prostředí sice vypadá na ztrátu času, jenomže když se za pět stránek textu potřebujeme podívat, jestli hlavní hrdina říká své matce "mamko nebo mami", záznamová karta se hodí. Ušetří čas věnovaný na zmatené hledání v textu.
V jisté delší povídce si na začátku hlavní hrdinka oblékla kožešinový kabátek. Zhruba za deset stran si v kavárně svléká sportovní bundu. Pokud by autorka použila "kádrovací kartu" k chybě by nedošlo...
|
