SRPNOVÉ BOUŘKY   Když se začerná obloha a z dáli zní hrom, přicházejí na kombajnéra, jehož před lety na poli zasáhl blesk, podivné choutky. Stačí vzít těžkou lopatu a vydat se na lov do chatových osad. Chataři se loví dobře - ale mají tam Olivu Foglovou. Když na výletě pejsek Vacínek přinese ze skalní průrvy botu ubohé oběti, Oliva hned ví, kolik uhodilo…     Text v pdf ke čtení a volnému stažení zdarma (92 stran A4, vel. písma 14b) Text v pdf k tisku na A4 (58 stran A4, vel. písma 12b) Text v pdf k tisku jako brožura A5 - 1.díl Text v pdf k tisku jako brožura A5 - 2.díl Pro velký počet stran dvoudílně (Celkem oba díly 116 stran A5, vel. písma 16b)
	CHLEBÍČEK S MAJONÉZOU   Mrtvá stařenka z invalidního vozíku mezi balvany na říčním břehu, a zrovna když na plovárně probíhá letní módní slavnost, kde má Vacínek předvádět psí oblečky - jak přesvědčit kapitána Krouckého, že vrahem je někdo jiný, než osoba, která se k činu obětavě hlásí? Navíc je nutné zabránit neznámému útočníkovi, aby napadl modelku přímo na slavnosti. Úkol jako stvořený pro Olivu Foglovou a kamarády ze Staré osady…
Od první stránky	Oliva s Vacínkem mají před sebou náročnou zkoušku a málem  zaspali. Naopak u srubu Oklahoma je po ránu rušno. Chystá se velká akce v Lesním baru. Přichází mladý Pekárek, a zatím nikdo netuší, že je jedním z hrdinů tohoto příběhu...
1. pokračování	Pozdní snídaně v Lesním baru přináší zajímavé informace - vedle popisu chlebíčku s majonézou i nesouhlasný počet manekýnek. A když produkční žádá Olivu o tajnou schůzku, můžeme tušit, že v pozadí slavnosti se děje něco nekalého...
2. pokračování	Tajemná schůzka přinesla novinky, o které by Oliva nikdy nestála. Bobi Kortýzová se rozvádí, a zhrzený manžel vyhrožuje krutou pomstou. Finanční zajištění "Slavnosti letní módy" je poněkud v troskách. A v Lesním baru se taky něco děje...
3. pokračování	V kůlně Lesního baru se schovává švadlenka Svatava a přiznává, že u řeky zabila svou matku. Jenom neví, jak to udělala... Pochybnosti o motivu vraždy a podivném přiznání vedou Olivu k rozhodnutí, že musí sama dohlédnout...

Lehké víkendové čtení do vlaku nebo na chalupu představují tři příběhy s detektivní zápletkou (Bajonet po Němcích, Mrtvý ve sklepení, Jednou se neprobudíš), zasazené do prostředí chatařských osad a lesních tábořišť.

Oliva Foglová, bývalá sekretářka věhlasného pražského advokáta, pátrá po stopách kriminálních činů, aby je spolu s poukázáním na pravého pachatele taktně předkládala vyšetřovateli Krouckému. Pomocníky jsou sousedé ze Staré osady, kde stále vládně kolorit Divokého Západu - svérázný docent Jeřábek, malíř Kotík, prodávající kresby svých modelek po hospodách, dále kovboj Střecha a zasmušilý zálesák Calvera s gibsonem a vlčákem po boku. Mezi chatami se plíží podivín Karbulka, jenž chatařům vyhlásil nesmiřitelnou válku.

Čas nad městečkem Poříčí, nad řekou, chatařskou oblastí, zalesněnými kopci a skalnatými roklemi plyne tiše a pomalu rychlostí letního deště. Krajina voní trávou, rozpáleným pískem, a dřevěnými stěnami srubů. A zločinně prolitou krví, samozřejmě.

Bajonet po Němcích

     Obsah:

Soubor detektivních povídek z chatařského prostředí zahájil příběh, v němž se poprvé představila Oliva Foglová a její bílý pejsek Vacínek. Na lesní cestě Oliva nalezne usmrceného stavebního dělníka, a je o soupeření s vyšetřovatelem Krouckým postaráno.

     Mrtvý ve sklepení

Druhý příběh utvrdí čtenáře v naději, že hezké letní počasí v rekreační oblasti Poříčí jen tak nepomine. Bohužel, mrtvý ze sklepení má kolem hrdla utažený pásek z pánského koupacího pláště, a ačkoli to zní nepravděpodobně, stopy vedou do Staré osady...

     Jednou se neprobudíš

Potřetí je nutné vyřešit kriminální případ v chatové osadě. Je tu prázdninové dobrodružství party studentek, lehkomyslně zamotaných do sítě vražednické hry. Otázkou není, která z nich zemře, ale která přežije, a ztrátám nezabrání ani Oliva Foglová...

Ukázka z knihy

Recenze

Rozhovor s Milanem Lebedou - Alpínem

pro foglarovský magazín www.bohousek.cz

30.listopadu 2016

Tebe známe jako úspěšnou autorku humorných trampských povídek a kreslených vtipů, jak je možný tak razantní obrat k detektivkám, kde má bujet zlo, ponurá nálada a kriminální prostředí?

Bohužel se stalo, že pro nově přicházející generace trampů začala být témata v mých povídkách (původem z trampingu šedesátých a sedmdesátých let) nepochopitelná a nezajímavá. Koho by dnes zaujal smělý veveřák, jenž s cigárkem v tlamičce krade trampům ze žracáku sušenky, nebo souboj nesmiřitelných trampských osad o velký rohový stůl v restauraci Na Vyhlídce? Tuhle éru trampského humoru bez budoucnosti bylo nutné uzavřít. Ale tím se otevřela otázka: co psát dál?

Z nejistých časů mě vysvobodila detektivka Kapitána Kida „Mrtvý z Olivetské hory“. Získala jsem ji z antikvariátu a přečetla „jedním dechem“. Hned mi bylo jasné, že tudy povede moje další psavecká cesta. Že totiž je možné vytvořit kriminální zápletku na pozadí táboření, chataření a trampingu, se svéráznými postavičkami a s trochou humoru (což je prostředí, ke kterému mám nejblíž).

Vznikl první příběh „Bajonet po Němcích“. Čtenáři ho přijali vřele, a tak se potvrdilo, že rozhodnutí kráčet ve stopách detektivek Kapitána Kida (samozřejmě s náležitým uctivým odstupem) bylo správné.

Odkud bereš zločiny? A co popis práce kriminalistů?

Moje příběhy mají být lehkým odpočinkovým čtením na cesty a víkendy, a tomu podřizuji všechno. Zločiny nikde nesbírám, třeba ty skutečné v novinách, v televizi a podobně, ale snažím se vytvořit co možná neobvyklou zápletku, bez přehnaného násilí a nepotřebné strašidelnosti. S nadsázkou bych řekla, že moje detektivky může číst každý i v hlubokém lese, aniž by se bál v noci vylézt ze stanu.

S popisem práce kriminalistů byl problém. Nevěděla jsem o ní vůbec nic. Pokusy něco se dozvědět skončily ohromením, jak je takové vyšetřování například vraždy složité a náročné. Ale jelikož moje příběhy jsou fikce, myslím, že mám právo, aby i kriminalisté postupovali jak děj potřebuje, a ne jak probíhá skutečná praxe. Na druhou stranu určitá rovnováha se musí zachovat, protože některý čtenář by mohl podlehnout iluzi, že takhle to u policie doopravdy chodí.

S čím jsi měla při psaní „Bajonetu po Němcích“ největší potíž?

Musela jsem se naučit základy psaní detektivek, což je celá věda. Ale největší zádrhel byla postava Olivy Foglové. Třeba jak má vypadat. Její vzhled a charakteristiku jsem po velkém a skoro beznadějném pátrání našla na internetové seznamce. Byla tam fotografie jedné paní s pejskem, která odpovídala tomu, co jsem hledala. Takže podobu té paní a pejska dostala i Oliva Foglová.

Potom bylo potřeba vytvořit kolem hlavní hrdinky další postavy, které by si čtenář snadno zapamatoval. Museli to být neobyčejní a zvláštní lidé, ale museli mít k sobě blízko. Tahle kombinace se docela podařila, a čtenáři je přijali. Například postava pana Karbulky – původně se měla vyskytovat jen v „Mrtvém ve sklepení“, ale čtenářský ohlas si vynutil nechat řádit tuhle postavu i v dalších příbězích.

Hlavní hrdinka tedy pochází se seznamky. Máš podobně předobraz městečka Poříčí a chatových osad?

Ano. Sestavila jsem krajinu poříčska jako stavebnici z různých koutů Českého ráje, Mokropes a Posázaví. Všechny „krajinné prvky“ v reálu existují, některé mají i stejné názvy. Můj otec měl chatu na Sázavě a párkrát mě tam vzal o prázdninách. Romantický svět chatové osady z padesátých let mě okouzlil a zanechal nádherné vzpomínky. Možná proto se ráda procházím v původních chatových osadách, líbí se mi zálesácký kolorit a svobodomyslný trampský styl, tedy pokud zůstal zachován.

Jaroslava

Šálková

vizitka

autorský magazín

na internetu

od roku 2008

Rubriky:

Trapsavecký deníček

(trampské povídky)

Hruboskalské

pěšinky

(zajímavosti ze skal)

Pražská dámička

(čtení pro paní a dívky)

Píšeme povídky

snadno a rychle

(návody pro povídkáře)

Kreslené vtipy

(Macek a Hafík)

a další

Titulní strana