|
 |
CHLEBÍČEK S MAJONÉZOU
Mrtvá stařenka z invalidního vozíku mezi
balvany na říčním břehu, a zrovna
když na plovárně probíhá letní módní
slavnost, kde má Vacínek předvádět psí
oblečky - jak přesvědčit kapitána Krouckého,
že vrahem je někdo jiný, než osoba, která se
k činu obětavě hlásí?
Navíc je nutné zabránit neznámému
útočníkovi, aby napadl modelku přímo na
slavnosti. Úkol jako stvořený pro Olivu
Foglovou a kamarády ze Staré osady…
Text v pdf ke čtení
a volnému stažení zdarma
(72 stran A4, vel. písma 14b)
Text v pdf k tisku na
A4
(56 stran A4, vel. písma 12b)
Text v pdf k tisku
jako brožura A5
(80 stran A5, vel. písma 16b)
Recenze Hanky
Hosnedlové
Recenze Mikyho
Marusjaka
|
 |
SRPNOVÉ
BOUŘKY
Když se
začerná obloha a z dáli zní hrom, přicházejí
na kombajnéra, jehož před lety na poli
zasáhl blesk, podivné choutky. Stačí vzít
těžkou lopatu a vydat
se na lov do chatových osad. Chataři se loví
dobře - ale mají tam Olivu Foglovou. Když na
výletě pejsek Vacínek přinese ze skalní
průrvy botu ubohé oběti, Oliva hned ví,
kolik uhodilo…
Text v pdf ke čtení
a volnému stažení zdarma
(92 stran A4, vel. písma 14b)
Text v pdf k tisku na A4
(60 stran A4, vel. písma 12b)
Text v pdf k tisku
jako brožura A5 -
1.díl
Text v pdf k tisku
jako brožura A5 -
2.díl
Pro velký počet stran
dvoudílně
(Celkem oba díly 116 stran A5,
vel. písma 16b)
Recenze Hanky Hosnedlové
|
Připravuje se:
|
 |
SMRT HODNÉHO SOUSEDA
Bezmezně důvěřovat kdekomu, když jde o
peníze, se nevyplácí. Ať se pak takový
důvěřivec nediví, když jednoho dne vyletí ze
stínů temných skal ostrý šíp. A to v těsném
sousedství s chatou, kterou obsadili pražští
bezdomovci. Když se pak začne účtovat,
nastane čas k divení i pro Olivu Foglovou…
V šesté detektivce ze série "Zločiny v
chatové osadě" se znovu objevuje tlustý hoch
Libor Kobliha. Je to podle přání Robina z Vinoře,
který v roce 2024
zemřel, a kterému je
detektivka "Smrt hodného souseda" věnována.
|

tudy na YouTube
Vydáno v nakladatelství Václav Vávra v roce
2016: |

Lehké víkendové čtení do
vlaku nebo na chalupu představují tři příběhy s detektivní
zápletkou (Bajonet po Němcích, Mrtvý ve sklepení, Jednou
se neprobudíš), zasazené do prostředí chatařských osad a lesních
tábořišť.
Oliva Foglová, bývalá
sekretářka věhlasného pražského advokáta, pátrá po
stopách kriminálních činů, aby je spolu s poukázáním
na pravého pachatele taktně předkládala vyšetřovateli
Krouckému. Pomocníky jsou sousedé ze Staré osady, kde
stále vládně kolorit Divokého Západu - svérázný docent
Jeřábek, malíř Kotík, prodávající kresby svých modelek
po hospodách, dále kovboj Střecha a zasmušilý zálesák
Calvera s gibsonem a vlčákem po
boku. Mezi chatami se plíží podivín Karbulka, jenž
chatařům vyhlásil nesmiřitelnou válku.
Čas nad městečkem Poříčí,
nad řekou, chatařskou oblastí, zalesněnými kopci a skalnatými
roklemi plyne tiše a pomalu
rychlostí letního deště. Krajina voní trávou, rozpáleným
pískem, a dřevěnými stěnami
srubů. A zločinně prolitou krví,
samozřejmě.
Bajonet po Němcích
Obsah:
Soubor detektivních
povídek z chatařského prostředí zahájil příběh, v němž
se poprvé představila Oliva Foglová a její
bílý pejsek Vacínek. Na lesní cestě Oliva nalezne
usmrceného stavebního dělníka, a je
o soupeření s vyšetřovatelem
Krouckým postaráno.
Mrtvý ve sklepení
Druhý příběh utvrdí
čtenáře v naději, že hezké letní počasí v rekreační
oblasti Poříčí jen tak nepomine. Bohužel, mrtvý ze
sklepení má kolem hrdla utažený pásek z pánského
koupacího pláště, a ačkoli to zní
nepravděpodobně, stopy vedou do Staré osady...
Jednou se neprobudíš
Potřetí je nutné vyřešit
kriminální případ v chatové osadě. Je tu prázdninové
dobrodružství party studentek, lehkomyslně zamotaných do
sítě vražednické hry. Otázkou není, která z nich
zemře, ale která přežije, a ztrátám
nezabrání ani Oliva Foglová...
Ukázka z knihy
Recenze


Rozhovor s Milanem
Lebedou - Alpínem
pro foglarovský
magazín www.bohousek.cz
30.listopadu 2016
Tebe známe jako úspěšnou autorku humorných trampských
povídek a kreslených vtipů, jak
je možný tak razantní obrat k detektivkám,
kde má bujet zlo, ponurá nálada a kriminální
prostředí?
Bohužel se stalo, že pro nově přicházející generace
trampů začala být témata v mých
povídkách (původem z trampingu šedesátých a sedmdesátých
let) nepochopitelná a nezajímavá.
Koho by dnes zaujal smělý veveřák, jenž s cigárkem
v tlamičce krade trampům ze žracáku sušenky, nebo souboj
nesmiřitelných trampských osad o velký
rohový stůl v restauraci Na Vyhlídce? Tuhle éru
trampského humoru bez budoucnosti bylo nutné uzavřít.
Ale tím se otevřela otázka: co psát dál?
Z nejistých časů mě vysvobodila detektivka Kapitána Kida
„Mrtvý z Olivetské hory“. Získala jsem ji z antikvariátu
a přečetla „jedním dechem“. Hned
mi bylo jasné, že tudy povede moje další psavecká cesta.
Že totiž je možné vytvořit kriminální zápletku na pozadí
táboření, chataření a trampingu,
se svéráznými postavičkami a s trochou
humoru (což je prostředí, ke kterému mám nejblíž).
Vznikl první příběh „Bajonet po Němcích“. Čtenáři ho
přijali vřele, a tak se
potvrdilo, že rozhodnutí kráčet ve stopách detektivek
Kapitána Kida (samozřejmě s náležitým
uctivým odstupem) bylo správné.
Odkud bereš zločiny? A co popis práce kriminalistů?
Moje příběhy mají být lehkým odpočinkovým čtením na
cesty a víkendy, a tomu
podřizuji všechno. Zločiny nikde nesbírám, třeba ty
skutečné v novinách, v televizi
a podobně, ale snažím se vytvořit
co možná neobvyklou zápletku, bez přehnaného násilí a nepotřebné
strašidelnosti. S nadsázkou bych
řekla, že moje detektivky může číst každý i v hlubokém
lese, aniž by se bál v noci
vylézt ze stanu.
S popisem práce kriminalistů byl problém. Nevěděla jsem
o ní vůbec nic. Pokusy něco se
dozvědět skončily ohromením, jak je takové vyšetřování
například vraždy složité a náročné.
Ale jelikož moje příběhy jsou fikce, myslím, že mám
právo, aby i kriminalisté
postupovali jak děj potřebuje, a ne
jak probíhá skutečná praxe. Na druhou stranu určitá
rovnováha se musí zachovat, protože některý čtenář by
mohl podlehnout iluzi, že takhle to u policie
doopravdy chodí.

S čím jsi měla při psaní „Bajonetu po Němcích“ největší
potíž?
Musela jsem se naučit základy psaní detektivek, což je
celá věda. Ale největší zádrhel byla postava Olivy
Foglové. Třeba jak má vypadat. Její vzhled a charakteristiku
jsem po velkém a skoro
beznadějném pátrání našla na internetové seznamce. Byla
tam fotografie jedné paní s pejskem,
která odpovídala tomu, co jsem hledala. Takže podobu té
paní a pejska dostala i Oliva
Foglová.
Potom bylo potřeba vytvořit kolem hlavní hrdinky další
postavy, které by si čtenář snadno zapamatoval. Museli
to být neobyčejní a zvláštní
lidé, ale museli mít k sobě
blízko. Tahle kombinace se docela podařila, a čtenáři
je přijali. Například postava pana Karbulky – původně se
měla vyskytovat jen v „Mrtvém ve
sklepení“, ale čtenářský ohlas si vynutil nechat řádit
tuhle postavu i v dalších
příbězích.
Hlavní hrdinka tedy pochází se seznamky. Máš podobně
předobraz městečka Poříčí a chatových
osad?
Ano. Sestavila jsem krajinu poříčska jako stavebnici z různých
koutů Českého ráje, Mokropes a Posázaví.
Všechny „krajinné prvky“ v reálu
existují, některé mají i stejné
názvy. Můj otec měl chatu na Sázavě a párkrát
mě tam vzal o prázdninách.
Romantický svět chatové osady z padesátých
let mě okouzlil a zanechal
nádherné vzpomínky. Možná proto se ráda procházím v původních chatových
osadách, líbí se mi zálesácký kolorit a svobodomyslný
trampský styl, tedy pokud zůstal zachován.

|
Jaroslava
Šálková
vizitka

autorský
magazín
RODOCAPSA
hlavní
strana
Pro čtečky
zdarma e-knihy:


najdete na stránkách:


|