Osmý trapsavecký ročník v roce
1982
Každý ročník soutěže je něčím zvláštní,
něčím vyjímečný a něčím objevitelský. Ten osmý, v roce 1982, byl
trojitě
mimořádný. Po dvou letech, kdy byl Trapsavec, až příliš
přitahující pozornost rozhodujících míst, tiše "gumován" z Mladého světa a Mladé
fronty a v předchozím roce se nekonal, se soutěž vrátila díky
Briggi a Rolfovi zpátky, a to do nenápadnější podoby podporované spíše
lokálními trampskými plátky než oficiálním tiskem. Psavecká smečka
měla i jiné soutěže, třeba "Šosáka" nebo "Dřevěnou Hubu a Totem", kde se mohla vyřádit, ale na Trapsavce číhala za bukem s vyceněnými zuby. Byla o dva roky starší, vypsanější a prahla po
cenách. A taky se těšila, že se zase seběhne a uvidí známé
čenichy.
Tlachoviště vyhlašovacího ohně u Pecky.
Zdobil ho tradiční stožár s
památeční lebkou a obvyklými cenami za potlachové soutěže.
Určité uvolnění poměrů umožnilo už na podzim 1981 zveřejnění
obsáhlého vyhlášení soutěže od Briggi v Mladém světě. Pro
ilustraci, jaké byly tehdy soutěžní podmínky, je uvedeno celé:
Jestliže Porta dosáhla věku, kdy má nárok na občanský průkaz,
pak Trapsavec svým osmým ročníkem je soutěž nesporně mladší.
Nicméně i osmiletý školáček už má abecedu v malíčku a jeho
slohová cvičení získávají na vytříbenosti. Věřím, že nejinak tomu
bude i s Trapsavcem. Trapsavec je celostátní autorská soutěž v
trampské próze a poezii, v níž se uděluje celkem třináct cen a
jedna hlavní - Zlatý Trapsavec Svěřím ti návod, jak ji získat:
l. Varianta A: napíšeš aspoň jednu povídku či báseň s trampským
námětem. Svým. Přepracování jiných nápadů přenecháš lidem, kteří
se tím živí. Povídku nepiš delší, než dvě strany strojopisu.
Varianta Z: prolistuješ mnohasetstranový špalíček své tvorby a
vybereš maximálně tři povídky a tři básně, které ještě nebyly
tiskem zveřejněny.
2. Vypůjčíš si psací stroj případně navštívíš známou sekretářku.
3. Každé dílko rozmnožíš sedmkrát, povídky na samostatném
papíru. Formát A4, řádkování 1,5. Adresu ani tajné znamení pod
své práce nepiš, porota hodnotí tvorbu anonymně.
4. Přiložíš lístek se svou adresou a poznámkou, zda bylo někdy
něco z tvých dřívějších prací tištěno.
Poté podlehneš snům a vyčkáš pozvánky na táborák, při němž
proběhne vyhodnocení. Není vyloučeno, že právě tvůj příspěvek
získá Zlatého Trapsavce a spatří tak světlo světa (Mladého) Ahoj!
Ti, kteří uposlechli volání smečky, napsali a poslali své
příspěvky do konce února 1982 na Briggininu adresu, obdrželi
zvadlo na potlach. Ten se konal na konci května v nádherném
prostředí lesů poblíž městečka a hradu Pecka. O trapsavecký oheň měl největší zásluhu Jiří Rolf Václavík,
který zorganizoval a postaral se o všechno, co k ohni
patřilo.
Zvadlo na oheň
Městečko Pecka je zajímavé svou polohou. Je vystavěno v
kopci, a ani na náměstí není možné udělat krok po rovině. V
každé ulici se chodí dolů nebo nahoru.
(obrázek je dobová
pohlednice)
byl po umlčených letech vzácný
a nezapomenutelný.
Znovu je třeba opakovat, že osmý trapsavecký oheň byl
vyjímečný. Provázela ho báječně kamarádská atmosféra psavecké
sounáležitosti, soutěživosti, svépomocnosti, rozvernosti a nekonečných debat.
Zpětně po skoro třiceti letech je vidět, že právě tehdy se
rodíly zvyky, tradice a pravidla. Má cenu Trapsavce pořádat, když úroveň
většiny autorů je nízká? Má být Trapsavec akcí
pro pár literárně zdatných jedinců nebo pro každého, kdo podlehl
romantickému poblouznění z vandrů a napsal o tom básničku? Je důležitější
"trampský" pohled nebo literární řemeslo? Bodování jednotlivých
porotců zveřejňovat nebo ne? Přijmout do soutěže povídky a
básně, které se ocitly nikoli v oficiálním tisku, ale v
mnoha trampských plátcích i s rizikem, že vítězné dílko nikoho
nepřekvapí? Dá se zpracovat hlubší a rozsáhlejší téma do
dvoustránkové povídky? Zařazovat do poroty literární odborníky,
známé celebrity nebo
mazácké psavce? Jak se zbavit mimořádně vítězící Tapi? To byly otázky, na
které se hledaly odpovědi do hluboké noci, u některých jedinců
až do rána.
Na ohni sice nebyl seminář, ale debatovalo se hodně...
Pokud vás napadlo, že psavec v popředí (s čapkou, ve
světlé košili a s cigaretou v ruce) je Juan, pak vás to napadlo správně. Vzadu
za ním
je trochu rozeznatelná Georgína a Briggi. Juan sice v tomto
ročníku cenu nezískal, ale vynahradil si to v pozdějších letech.
Smečka se "porvala" o ceny,
ale jen Tapi
Ceny před rozdáním vítězům - hlavním lákadlem byla skleněná
váza s trapsaveckým znakem, která původně měla být cenou
putovní. Navždy si ji odnesl Jiří Bacil Mika za povídku "Jedu
ven". Putovní cenou se naopak stal pidižvík na podstavci, který poprvé
vstoupil do hry právě v roce 1982. Ceny byly vesměs Rolfovým
dílem.
měla právo vézt si je domů
dvoukolákem.
Z astrologického hlediska byl rok 1982 rokem Tapi. Narodila se
jí dcerka Zuzana, a klidný pobyt na mateřské dovolené možná způsobil její
literární žně. Při vyhlašování výsledků si šla pro cenu třikrát!
Za dvě básně a povídku "Vaťák a hřeben". Ta sice
skončila na druhém místě, ale jako většina Tapininých
oceněných prací si začala žít vlastním životem. Stala se podobně
jako dříve "Ruku v ruce" kultovní záležitostí. Schválně -
probuďte nějakého kamaráda ze spacáku a houkněte na něj: "Bez
rozmýšlení řekni název trampské povídky!" Vsadím se o kávu
vídeň, že z devadesáti procent to bude právě "Vaťák a hřeben".
Jak sama Tapi řekla: "Srandovní povídka má obyčejně úspěch už
proto, že je jich málo."
Pár veselých bulvárních střípků o nejúspěšnější autorce osmého
ročníku:
- trapsaveckou noc osmého ročníku Tapi probděla v rozhovorech
- místo aby jí k snídani nabídli sparty a kafe jak se sluší a
patří, tak ji (jak už bylo řečeno nejúspěšnější autorku trapsaveckých dob) plátkaři obtěžovali po
ránu otázkami do svých interview
- vyčetla mi, že na vandr ráda nosím nažehlené trampské
košile
- byla podezírána, že si na ceny zaparkovala pod lesem
dvoukolák
- a při odpoledních tlachových soutěžích jí na hlavě
rozmáčkli vajíčko.
Tapi (vlevo) radí kolegyni psavkyni jak uvařit pořádnou
povídku. Kolegyně se sice snažila, ale tvorbu Tapi nikdy
nepřekonala. Snímek je z jiného potlachu na jaře 1982.
|
Porota v roce 1982:
Jiří Sint Nekvapil
Jiřina Georgína Třešková
Wabi Daněk
Miroslav Seňor Seget
Jaroslav Smolda David
Výsledky:
Do soutěže přišlo 291 prací od 132 autorů. Při
konečném sčítání bodů od porotců došlo k rovnosti součtů na prvních
třech místech - Briggi přihlížela k většímu počtu "pětek" a rozhodla udělit nejvyšší cenu povídce "Jedu ven". I
když jsme s Tapi natahovaly drápy pod váze s emblémem Trapsavce,
obývák ani jedné z nás bohužel nezdobí.
Přehled výsledků a vybrané básně a povídky
z 8. ročníku v roce 1982 jsou na
trapsaveckém webu
zde
Rolfův linoryt na placce za 1.místo v próze pokročilých v r.1982
Některé oceněné práce z roku 1982 si můžete přečíst i na
www.folktime.cz
"Jedu
ven"
Jiří Bacil Mika
"Vaťák a hřeben"
Iva Tapi Synáková
"Velká bílá hora"
Symbol osmého ročníku
Tulačka
Lesní panenko, den se vleče
slunce už zapadá do poslední leče
kouří se od hlavně zlomené zbraně
srdcem je pohladíš... spálíš si dlaně
Sluneční ohýnek vběhl ti do žíly
sluneční obilí dávno už skosili
a malá Markýtka se srpem v žitě
měla by svolávat nebeské posily
a zatím šeptá jen - chci tě
Jana Ondra Ebrová
2.místo poezie začátečníků
Já jsem já
Čelo
přeškrtnuté pruhem kůže
a
dům sbalený do rance
Kdo
chce určovat,
co
se hodí pro věk
a
stav, který mám v občance?
Já
jsem já!
- a
druhý takový člověk
na
světě není a být nemůže.
Chci
jít a planout
a
třeba uhořet,
než
bych se v něčích stopách vlekla.
Nechci být řekou, která vtekla
už
poslední svou kapkou do moře.
Iva Tapi Synáková
2.místo poezie
pokročilých
camrátko 1982
|
