Letošní trapsavecký oheň byl poznamenán vodním živlem. Konal se u jemně žbluňkajícího potoka, podle předpovědi hrozilo mokré počasí, a dvě oceněné povídky čerpaly z vodáckého prostředí.

   Novinkou byla změna v pořadatelství soutěže - od tohoto ročníku třímá pomyslné otěže trapsaveckých pegasů Draculea. Jelikož Draculea se v tom čase stala maminkou, tíha organizování potlachového programu ležela především na Belmondovi a Bublině. Potlach do sebe vtáhl  nejlepší tradice a zvyky z dávných i čerstvě minulých ročníků. Například staronovou byla možnost pročítat si během dne vyvěšené soutěžní příspěvky, a  z nových tradic potěšilo odpolední Trapsavytí  v podobě lučního koncertu skupiny Sekvoj. Čím lepším odměnit psavce za celoroční píli, než pěknými sekvojáckými písničkami v podání drsně romantických, jak břízy s borovicí srostlých hlasů Oldy Dolejše a Pavla Hurta? Jen houšť a větší kapky!

  Seminář neboli setkání tří přítomných porotců (Belmonda, Aťky a Madeleine) s autory příspěvků  byl vděčnou příležitostí pro pobavení,  poučení, i kapku toho rekapitulajícího přemýšlení. Ale to nebylo všechno - do zapálení ohně zbývaly ještě křesty Aťčiných knížek, knižní veletrh, prodej lístků do tomboly, obdivování cen, prohlížení výstavy Trasy, pročítání vystavených prací, setkávání psavců, oldpsavců, i zasloužilých goldpsavců, na oheň přijela Baronka a Robin z Vinoře, spoluautor "Ciggi"... Prostě Trapsavec jak se sluší a patří!

   Slavnostní oheň s vyhlášením výsledků se konal na konci května v Zapomenutém údolí poblíž Štenberka. Podle trapsaveckého webu došlo do letošního ročníku soutěže 120 prací od 55 autorů, a z toho bylo 74 básní a 46 povídek. Složení poroty bylo následující - Hanka Hosnedlová, Belmondo, Aťka, Madelaine a Kuba Horák. Na oheň dorazili a do arény semináře vstoupili tři porotci - Aťka, Belmondo a Madeleine (zleva).

   Při Trapsavytí  Sekvoj předvedla své umění ve slušivých zelených vestách. Psík v popředí  svým vzhledem i milým chováním způsobil pocit, jakoby se do trapsaveckých končin vrátil Houlův pes Máslo. Chyběl už jen korálkový obojek. Pejsek provázel jako rodinný přítel Belmonda a Bublinu.

V rámci semináře proběhl společný křest dvou knížek Vlastimily Aťky Hlavaté, vydané naším nakladatelstvím, a sice sbírky povídek "Kleopatřina pomsta" a sbírky básní "Svátek větroplachů". Kmotry jednotlivých titulů byli Jeňýk a Vašýk, kteří pěknými slovy poslali oba nakladatelské počiny mezi čtenáře, a na cestu je občerstvili šampaňským.

Jeňýk byl kmotrem "Svátku větroplachů" (vlevo) a Vašýk kmotrem "Kleopatřiny pomsty." Aťka v pozadí připravuje předání upomínkových předmětů, které posloužily  pro společný přípitek.

Na památku dostali oba kmotři od Aťky hrnečky s barevnou podobiznou putovní ceny Zlatý Trapsavec (prostě fotkou toho zlomyslného pidižvíka na počmáraném podstavci) a příznačnými nápisy "Zlatý Vašýk" a "Zlatý Jeňýk". Ano, v té chvíli byli oba známí oldpsavci držiteli každý jednoho Zlatého z předchozích ročníků. Jen porotci věděli, jak těžký povídkářský souboj svedli mezi sebou, a kterému z nich za několik hodin přibude druhý...

Trapsavecký veletrh seznámil účastníky potlachu s nabídkou hned tří  trampských nakladatelství - Avalonu, Severky a Rodocapsy. Avalon se pochlubil uníkátním zpěvníkem Wabiho Ryvoly "Poselství", zdobeným řadou neznámých fotografií a zpracovaným s dokonalou pečlivostí.

   Opravdovou senzaci přivezl ze Slovenska d´Ady - trampský občasník Severka se rozhodl vydávat almanachy "To najlepšie zo Severky" jako sborníky příspěvků, které se za roky objevily na jeho stránkách, a tak přišel jako první na svět Lexův soubor kresleného humoru a textů "Lexoviny". 

   Naše nakladatelství podstrčilo čtenářstvu novinku - sbírku humorných trampských povídek "Sever proti Jihu v restauraci Na Vyhlídce". Co do významu s knížkami Avalonu a Severky sice těžko srovnatelný titul, ale zájem o něj byl potěšitelný. Na veletrhu byla ovšem k dispozici celá nabídka Rodocapsy včetně příručky "Trapsavcem snadno a rychle". Široký záběr tiskovin měl pochopitelně především Avalon.

Vyhlašování výsledků u večerního slavnostního ohně přineslo pár zajímavých překvapení. Jakoby se jednotlivé soutěžní kategorie přeměnily v bytelné  hradní věže, které hned tak někdo nepřekoná. Například na hradbách věže poezie oldpsavců stanul osaměle se dvěma oceněnými básněmi F. Brejcha - Čára.  Juan, dlouholetý hradní pán poezie oldpsavců, se letos snad poprvé od začátku soutěže klání nezúčastnil. A Aťka, rovněž po řadu let  hradní paní poezie oldpsavců, byla tentokrát v porotě. Proč se letos s Čárou po hradbách poezie oldpsavců neprochází některá z mladších autorek, které dříve usilovaly hrad této kategorie dobýt, je záhada.

   Z další "hradní věže", patřící kategorii poezie,  zaznívají verše ve slovenštině. Zdá se, že slovenské příspěvky mají v Trapsavci velkou budounost. Aby ne, kvalita a originalita prací slovenských autorů je nesporná. Jak napsal d´Ady na webu Severky - "Do Trapsavca tento rok prispelo 55 autorov spolu 120 prácami, z čoho bolo 74 básní a 46 poviedok. Potešujúcim faktom bol oproti minulosti zvýšený počet príspevkov zo Slovenska – 18 od 7 autorov, z toho 3 poviedky od 2. Zvyšok si ľahko dopočítate... Ešte viac pohladí pri srdci, že v kategórii poézie slováci obsadili všetky medailové posty a celkovo sa všetky slovenské práce umiestnili v prvej polovici výsledkovej listiny." - tak to přesně vystihuje skutečnost!

   Další trapsaveckou "hradní věž", a sice prózu, zaplavily řeky vlnící se ve dvou oceněných vodáckých povídkách J. Noska - Píga. Tady jsou hradby plně obsazeny, v této kategorii byly rozdány celkem čtyři ceny. K Pígovi se přidružili J. Pohunek - Přebral s romantickou povídkou "Vlaštovka od Bílé skály" a Hafran s humorným a velice nápaditým "Šílencem".

Výsledky soutěže a oceněné příspěvky  jsou zde

Opravdovým zážitkem v letošním oldpsaveckém povídkářském klání byl souboj tří oldpsavců, z nichž každý už okusil přítomnost putovní zlatotrapsavecké ceny ve svém obýváku. Tři držitelé Zlatých z dřívějška, Jeňýk, Tony a Vašýk, svedli parádní bitvu o Zlatého letošního. A bylo co číst!

Jan Valeš - Jeňýk poslal do letošního Trapsavce ze své povídkové stáje skvělého koně - povídku "Špinavý uši", poeticky věnovanou Cimburovi. Povídka "Špinavý uši" má příjemný vstup do děje, slušný popisy a hlavně je výborně vypointovaná. Povídka na jedničku, respektivě na plný počet bodů. Handicapem u tohoto koně je námět - vycházet z prostředí trapsavecké soutěže sice s jistotou přináší ceny, ale málokdy ho porota vynese na cenu nejvyšší.

Tony vsadil na humor zasazený do žánru trampské sci-fi. Jeho povídka "Trampo nostra" se odvíjí s lehkostí zkušeného vypravěče, mafiánská nadsázka pobaví i potěší. Povídky tohoto druhu mají vždycky nahmátnuto do blízkosti Zlatého pidižvíka!

Václav Stričko - Vašýk poslal do soutěže sondu do oblasti kamarádských vztahů, do hledání odpovědí na otázky o slabosti a vytrvalosti, a nebál se přistrčit hlavního hrdinu k nepříjemné situaci. Povídka "Díky Danny!" je navíc založena na "osobních prožitcích", které jsou od počátku Trapsavce vzývány jako  meta dokonalé povídky. Možná poněkud nevýhodným se jeví grafický styl povídky, který při nahlas čteném přednesu nevyzní jak by měl.

U ohně pak bylo vyhlášeno rozhodnutí poroty - Zlatého získal Vašýk, Tony zůstal o kousek za ním na prvním místě v próze oldpsavců a Jeňýk si za veselé "Špinavé uší" odnesl cenu druhého místa. Ale bez ohledu na rozdělení cen - povídky jsou to báječné všechny tři, a jsou připraveny k přečtení na webu Trapsavec.

Hlavní cena soutěže, Zlatý Trapsavec se dočkal (jako tomu bývá u jiných roky putujících cen) přidaného podstavce. Původní dosti vysoký hranol už na více než tři desítky jmen vítězů nestačil.

Juan letos do soutěže nepřispěl, ale vyhlašovací oheň si nenechal ujít.

MLHA

 Mlha se krajem valí

Snaží se hvězdy schovat

Jen lidé dokonalí

Do mlhy sejí slova

Do mlhy sejí věty

Zkoušejí její stálost

Podzim je plnokvětý

Tak jako dokonalost

Tak jako odřeknutí

Pády až na dno duší

Vítr dnes listy nutí

Na prášek dlaně sušit

Prach věští tuhou zimu

Mlha se brodí senem

Lásky jsou při podzimu

Tak nějak – zamlžené

Aťka

 ze sbírky "Svátek větroplachů"

Výhry do bohaté tomboly...

Canc na rozloučenou:  "Tak jak to letos vidíš?" udeřil jsem hned zčerstva na Delona. Byl z celé té party nejlidštější, nejupřímnější a sžíravé ironické poznámky používal na rozdíl od ostatních jen v nejvyšší nouzi. Navíc byl i členem letošní poroty. "Jestli se ptáš na to, jestli jsi vyhrál, tak se ptáš blbě," prokoukl mě hned na začátku a dál lovil lžící kolečka párku v hustý polívce." - Jeňýk, z povídky "Špinavý uši"

Hlavní stránka