Hlavní stránka

 

duben 2011

 


nakladatelství Rodocapsa


 

 

 

Canc na uvítanou:

 

Příběh jedné výstavky: Dnes čepuje Tom

V dobách prvních trapsaveckých ohňů jsme s Tomem a Jerrym "dozdobovali" psavecké prostředí potlachů výstavkami našeho kresleného humoru. První výstavka, v neobyčejně primitivní podobě, ale o to srdečnější a přítulnější, se uskutečnila při jubilejním pátém ročníku Trapsavce v roce 1975.

Výstavka vznikla vodovkovým domalováním dvou sešitů kreslených trampských vtipů z roku 1973, nazvaných "Dnes čepuje Kavče a Tom". Rozmnožování obrázků prováděl Jerry prostým obkreslováním originálu přes průklepový papír, což v  dobách cyklostylových blan byl nejjednodušší kopírovací způsob. Ovšem je nutné předeslat, že provedení i náměty odpovídaly podmínkám a vkusu trampských vtipů na začátku sedmdesátých let.

 

 

Zručný kreslíř Tom dodal do vtipů originální postavičky rázovitých trampů doprovázených rozkošnými potvůrkami s usárničkami na zádech. Trampské postavičky doplnily strašidelné figurky a mastňáci, kteří byli do obrázků dostylizováni podle "civilních" kreslířů z paďourského světa.

 

Výstava si nemohla stěžovat na nezájem.

 

Buldok komentoval obrázky břitkými poznámkami

 

 

Ukázky z výstavy podle originálních obrázků je možné si prohlédnout zde:

 

 

Výstavka měla ohlas, dokonce se objevila i v Táborovém ohni Mladého světa na doprovodné fotografii k výsledkům pátého ročníku.

 

Je předvídatelné, že pokud by spolupráce s Tomem pokračovala, mohli jsme třeba jednou vystavovat kreslený humor i v předsálí Malostranské besedy. A to je co říct! Ale Tom dokončil průmyslovku a vykročil z malého trampského prostředí do velkého světa samizdatu, filmu a undergroundu. Stal se literátem, publicistou, natáčel filmy, psal knížky, přispíval do novin a časopisů. Dnes je významným vydávaným autorem, jeho zatím nejvíce ceněný literární počin je  obsáhlá životopisná kniha "Spisovatel Bohumil Hrabal".

 

Tom (zcela vpravo) na fotografii z roku 1973. Zleva - Jerry a Brácha

 

Jakmile se Tom přestal zajímat o kreslený trampský humor, bylo potřeba sehnat náhradu. Náhrada spočívala v tom, že jsem se naučila kreslit podle jeho vzoru. A bylo vymalováno. Z drsně zubatého kudrnatého vandráka s cigárem a banjem vznikla jemná  křehká postavička nesmělého plavovlasého Péti s Hafíkem a Mackem. Přibyla Maruška. Ale to už je jiná kapitola.

Proč si najednou povídáme o zapomenuté sbírce zastaralých kreslených trampských vtipů? Tom Mazal v březnu tohoto roku oslavil jubilejní pětapadesáté narozeniny! S přáním všeho nejlepšího si povzdechneme - čas nás od výstavky na pátém Trapsavci vzdálil opravdu daleko...

 

Na webkových cestách - vsadíme se?

To napětí je nesnesitelné. Kdo asi bude ten první, kdo se zaskví  v čele a uvede do závisti ty ostatní? Řeč mimořádně není o letošním Zlatém Trapsavci, ale o adresách na stránce odkazů nového internetového hudebního portálu - časopisu Music Open. Píše se tu: Na internetu se pohybujeme velmi často. Když najdeme dobré stránky, zveřejníme na ně odkaz. Odkazy pod tímto oznámením chybí. Které společenství nebo hudební skupina bude mít tu čest vlastnit dobré stránky a zaslouží si své místo na tabuli slávy? 

Music Open se na internetu objevil v magický okamžik  10.10.1910 v 10.10 hod. se sloganem Milujeme duševně zdravé, vidoucí a živé čtenáře. Řekněme si upřímně - nic pro nás, co jsme trochu mimo, poloslepí a někdy umíme být pořádně mrtví. Jistě pochopíte, milí čtenáři, proč link na Music Open chybí. Podle netikety jest zdvořilostí oplatit odkaz odkazem. Ale to napětí je nesnesitelné...

 

  Trapsavcem snadno a rychle

Čas zatáhl zip pomyslného spacáku, a příjem soutěžních příspěvků do třicátého sedmého ročníku Trapsavce skončil. Po honičce před uzávěrkou jsme si trochu odpočinuli, a vzhůru zase ke klávesnici. Dnešní téma je docela delikátní.

 

"Podlehnout nebo nepodlehnout?"

 

Rozumí se lákadlu psaní nekonečných vět, pokud někdo měl jiné představy. Nekonečně dlouhá narůstající  a zakličkovaná souvětí totiž pro začátečníky působí velice přitažlivě. Vypadá to tak spisovatelsky, když se v povídce použije jedno předlouhé souvětí na epizodní příběh nebo popis  děje! Neumělý příklad:

Kida přitáhla ta venkovská hospůdka už svým zevnějškem, tak k ní zamířil za kdákání slepic a syčení hus, to ho neodradilo, když bral za kliku a přenášel se přes práh, který byl i prahem do jeho duše vyžadující, aby vstoupil někam, kde budou hodní lidé zvoucí jen si k nám přisedněte pane trampe, ale v lokále viděl jen tři štamgasty bez hnutí, servírka přinesla pití, Kid se usadil k baru, sundal usárnu, ani si nebrnkl na kytaru, vždyť tohle prostředí nečekal, proč taky, servírka odešla do kuchyně a štamgasti nechali Kida popíjet jeho pivo a nic se nedělo, kromě kroužící myšlenky dotěrné jako hmyz, proč jsem se sem dostal, když jsem mohl stopovat a být už  na kilometry daleko, najednou štamgast zavřel dveře, obešel  výčep a dal Kidovi jednu pěstí se slovy takhle dlouhou větu číst nebudu!!!

Na jednu stranu nesmysl, na druhou stranu si přiznejme, že jistý půvab literárnosti to má. Kdy tedy použít nekonečná souvětí, aby byl čtenář i štamgast spokojen? Pokud chceme popsat:

- rychlý děj (v tom případě používáme krátké větičky)

- bezvýznamný děj (nezlobíme se, když čtenář rozevláté souvětí přeskočí)

- když činnosti v ději na sebe bezprostředně navazují a jedna činnost vychází z té druhé

Při používání dlouhých souvětí je třeba dbát na časovou posloupnost děje - není třeba možné, aby Kid viděl štamgasty dřív, než otevře dveře. Ale pokud se předlouhá věta povede, stojí to za trochu přemýšlení!

 

Canc na rozloučenou: 

"Hvězdou večera se stal trampský písničkář Huňáč, který si vyzpíval "umí!" nejsilnější. Ženským protějškem byla Kavče, která si svou sbírku literárních cen z Trapsavců letos doplnila o trofej nejvyšší. Navíc se s kamarádem Tomem stali uznávanou dvojicí v oboru kresleného trampského humoru. Po dva dny byla výstavba jejich prací volně k nahlédnutí a stala se milým překvapením pro každého." -  Briggi, z článku o výsledcích pátého ročníku Trapsavce, Táborový oheň Mladého světa, 1975

   

 

,